Mírová Berta

Recenze

Vytvořeno 7. 8. 2013 3:00

Autor: Hana Moualla

 Nakladatelství Motto vydalo v roce 2011 zajímavý román o první nositelce Nobelovy ceny za mír. Autorkou historického románu Ozvěna je Zora Beráková. Autorka získala doktorát z filozofie na Univerzitě Karlově (1949) a působila v diplomatické službě ve východním Německu jako spojka mezi Lužickými Srby a okupačními armádami. Poté se začala věnovat psaní a vydala řadu knih (Daleko do nebe, Marné návraty, Po meči a po přeslici, aj.). Bylo vydáno padesát jejích knižních překladů a získala řadu literárních cen. Jaká byla hrdinka její poslední knihy Berta von Suttner (rozená Kinská)?

Berta von Suttner se narodila jako pohrobek (do rodiny Kinských v Čechách). Matka dostala vdovský důchod a Berta poručníka, kterým byl přísný a staromilský hrabě Fürstenberg. Nějakou dobu s ním žily v Brně. Poté, co matka zjistila, že Bertu fascinují zbraně a uniformy, dala přednost společnosti svojí sestry a Vídni. Matka cítila, že obě děvčata potřebují společnici. Berta byla zvídavé děvče, které pod vedením svojí sestřenice Elvíry přičichlo k lásce ke knihám, antickým příběhům a filozofii. Což nebylo ideální, protože o přemoudřelé manželky nikdy v historii rvačky nebývají. Vlastně neznám muže, který by stál o ženu, která ráda vaří, diskutuje o politice a současně se věnuje „vyšším cílům“. Hodnoty dobra se holt s provozem domácnosti, vyděláváním peněz a péčí o podlahy neslučují. Ať jde o Bertu či Janu.

Berta studovala zpěv a nebýt své nejistoty, jistě by se mu byla i profesně věnovala. Matka do Berty vkládala velké naděje. Ostatně právě pěvecká kariéra byla alternativa k sňatku s bohatým nápadníkem. Berta se starým nápadníkům vyhýbala. Přála si šťastné manželství a nechtěla se provdat jen kvůli penězům. Matka byla sice jiného názoru, ale z knihy vyplývá, že dceři dopřála klidné dětství (pokud zapomeneme na nějaké ty dluhy způsobené matčinou snahou pokoušet štěstí v kartách a hrách). A tak Berta do svých osmadvacátých narozenin prožívala období zamilovanosti (ovšem její tehdejší lásky odvál čas). Pak nastal zlom a Berta čelila existenční otázce. Být závislá na matce a žít z jejího důchodu, nebo se postavit na vlastní nohy?

Berta si vybrala nezávislost. Svobody si velmi cenila, stejně jako možnosti pracovat v rodině Suttnerů, kde se jako guvernantka starala o několik dětí. Díky jejím jazykovým znalostem to byla hračka… Až do doby, kdy se zamilovala do jednoho člena této rodiny. Tajná dostaveníčka prozradily dobré služebné a Berta si musela hledat místo jinde… Získala místo asistentky u Alfreda Nobela. Kdo by o takové místo nestál? Nobel se chtěl ale ženit a snad díky nesmělosti hledal manželku touto cestou. Berta to nevzdala… Za Artura Suttnera se provdala tajně a strávili spolu několik let v Gruzii, kde se oba dva našli v kariéře dopisovatelů a novinářů. Společně psali, diskutovali, vyučovali jazyky a také získali nadhled. Byli svědky rusko-turecké války a někdy v té době se už vymezovali vojenským snahám a vojenské kultuře Německa. Berta se stala uznávanou mírovou aktivistkou. Myslíte, že její osud byl snadný? Kolik odvahy musela do svého psaní (a života od honoráře k honoráři) věnovat?

Děj knihy se odvíjí jako klubíčko vlny. Pozvolna. Zpočátku nechápete, mírové otázky jsou přeci jen na léto silné téma… Později se zamilujete do prostého stylu, který má jistou (a pro běžného čtenáře) únosnou hloubku. Zejména ta část textu, která hovoří o manipulaci davů lidí, by zasloužila vyšít na plátýnko a pověsit nad televizní obrazovky nás Evropanů. Máme pocit, že jsme lepší, že jsme produktivnější a dravější, ale také jsme zapomněli na základní principy soužití. Honíme se od výplaty k výplatě, od jedné mediální lži k druhé, ale selský rozum a soucit necháváme kdesi ve skříni. Za soucit se stydíme více než za špatný sestřih vlasů. Nezbývá nám, než jít zpátky v čase a hledat naši vlastní ozvěnu, rezonanci chyb předků.

Když pochopíme, co se táhne napříč našimi rodinami, můžeme začít žít vyváženěji a snad si i cenit míru. Osobní svoboda, diskuze a respekt k odlišnému názoru se snad stanou nově oprášenými hodnotami zítřka. Knihy se cením hlavně proto, že neslibuje filozofické pojednání o pravdě, míru, nepředkládá biografii bulvárním stylem, ale zanechává stopu v paměti čtenáře a ukazuje, jak těžké (a opravdové) je pro lidi jako Berta jít svojí cestou neomylně dál. A tím spíše, že jsou posuzováni podle pohlaví. Což v naší době zní jako klišé, ale bohužel ani dnes není měřeno všem stejně a ženy jsou stále umlčovány: „Napřed žehli košile, pak mluv o míru!“ Takže ideálně, dámy, najděte si svého Artura, pokud nechcete být umlčovány.

Knihu Ozvěna vydalo nakladatelství Motto