Recenze: Knihy pro dospělé
Hanif Kureishi – Intimacy
- Recenze
- Vytvořeno 5. 8. 2009 1:05
- Autor: Hana Moualla
Kniha Intimacy vydaná v roce 1998 nakladatelstvím Faber and Faber v angličtině, vyšla v ČR v roce 2000 v nakladatelství Odeon pod názvem Byli jsme si blízcí. Autorem je Hanif Kureishi, spisovatel, dramatik, scénárista a režisér. Kniha je hodnocená jako obnažující až kontroverzní titul např. z Mail on Sunday, Observer, Independent aj. V roce 2001 byl v koprodukci Francie, Velké Británie, Německa a Španělska vyprodukován film Intimacy (česky pod názvem Intimita), který byl inspirován tímto dílem a stejně jako kniha vyvolal kontroverzní nálady. V ČR ji lze zakoupit např. prostřednictvím portálu vydavatelství Kosmas nebo na Amazon.com.
Hlavní postavou je Jay, muž středních let, který se připravuje opustit svoji ženu Susan a dva syny kvůli milence Nině. Příběh Jaye je psaný v ich formě. Po vydání tohoto dílka měl autor značné neshody s rodinou, která mu vyčítala zveřejnění rodinných detailů a jejich „prodej“ veřejnosti. Není nezajímavé, že autor, stejně jako hrdina knihy, opustil svoji manželku a dva syny. Příběh je tedy zřejmě z velké části inspirován soukromím autora, těžko soudit, do jaké míry jde o autobiografii.
Jay začíná svůj příběh slovy: „... je to nejsmutnější noc v mém životě, odcházím a už se nikdy nevrátím…“ Šíře Jayových pocitů se v knize pohybuje od radosti až po sebetrýznění. Místy nacházím jeho výpověď až šokující, ani ne tak pro použitý slovník (místy peprný) a otevřenost sexuálních scén, jako spíše zasazení Jayových myšlenek do určitého kontextu. Existence Susan je spíše pasivní. Susan se snaží poctivě pracovat (je učitelka), vzorně se stará o děti a domácnost, ovšem takto investuje veškerou svoji energii do péče o dům a o žaludky rodiny a už jí chybí jinde – partnerské štěstí a růst vztahu jsou upozaděny. Jako většina matek zapomíná sama na sebe, na pocity něhy a svoji jedinečnost… Nevěnuje se péči o duši a tělo, jen vzpomíná na minulost nad fotkami a ztrácí takto partnera. Jay (jako všichni muži) touží být obdivován, touží po změně, překvapení. To nachází ve svojí milence Nině, která ho šokuje tím, že ho vlastně nepotřebuje vedle sebe.
Jay opouští svoji Susan, zřejmě z „přesycenosti“ jejich vztahem a středostavovským životem. Dalo by se říci, že Jaye už žena „nebaví“ a také že je Jay přelétavý. Takto postavěný příběh by ale zřejmě nikoho nezaujal, tento scénář je až příliš známý manželkám mužů ve středním věku. Kdo by si chtěl číst o krizi středního věku, když ještě ani nezaložil rodinu, nebo jehož vztah teprve roste? Navíc tyto příběhy často máme přímo ve svém okolí, rozvrácené rodiny, bolavé dětské duše.
Chvilkami mi Jay připomíná věčného studenta bloudícího od jedné šance k druhé, stěžujícího si na okolnosti a neschopného sebereflexe, místy mi připomíná dítě, které vidí koš lízátek a neví, které zvolit, když chce vlastně všechny. V příběhu se odráží veškeré možné myšlenky o dopadu opuštění rodiny. Jay někdy až sadisticky plánuje, jaká čeká Susan budoucnost bez něj, jak vyjde jako samoživitelka s penězi. Při balení kufrů na odchodu si ale hrdina nezapomíná svoje značkové oblečení. Silná káva? Pro mne ano. Cítím z Jayova postoje surovost, nenávist a pomstychtivost vůči Susan. Nikoliv otevřenou, ale skrytou. Připustíme-li si, že se celá léta projevoval jako slaboch, může být tohle násobeno na druhou.
Tuto knihu doporučuji ke čtení jen těm, kteří už nemají o životě iluze a načerpali už nějaké životní zkušenosti. Pro naivní duši nebo mladého čtenáře na startovní čáře života může být kniha něco jako octovým nápojem místo limonády. Autor získal mnohá ocenění za svoji práci, šíře Jayových pocitů a myšlenek je opravdu velká, ale mám problém s pochopením hlavního hrdiny, dělá mi problém se ztotožnit s jeho vnitřním soubojem a interpretací pocitů. Kniha má daleko do relaxační četby, v každém případě jde o ale o příběh, který je o něčem víc, než o přelétavosti. Je o bourání konvencí, neschopnosti zakotvit, uchopit svůj život jinak, nalézt zálibu v tom, co máme, a ne v tom, co můžeme mít.
Čtěte také:
Hanif Kureishi
Jay začíná svůj příběh slovy: „... je to nejsmutnější noc v mém životě, odcházím a už se nikdy nevrátím…“ Šíře Jayových pocitů se v knize pohybuje od radosti až po sebetrýznění. Místy nacházím jeho výpověď až šokující, ani ne tak pro použitý slovník (místy peprný) a otevřenost sexuálních scén, jako spíše zasazení Jayových myšlenek do určitého kontextu. Existence Susan je spíše pasivní. Susan se snaží poctivě pracovat (je učitelka), vzorně se stará o děti a domácnost, ovšem takto investuje veškerou svoji energii do péče o dům a o žaludky rodiny a už jí chybí jinde – partnerské štěstí a růst vztahu jsou upozaděny. Jako většina matek zapomíná sama na sebe, na pocity něhy a svoji jedinečnost… Nevěnuje se péči o duši a tělo, jen vzpomíná na minulost nad fotkami a ztrácí takto partnera. Jay (jako všichni muži) touží být obdivován, touží po změně, překvapení. To nachází ve svojí milence Nině, která ho šokuje tím, že ho vlastně nepotřebuje vedle sebe.Jay opouští svoji Susan, zřejmě z „přesycenosti“ jejich vztahem a středostavovským životem. Dalo by se říci, že Jaye už žena „nebaví“ a také že je Jay přelétavý. Takto postavěný příběh by ale zřejmě nikoho nezaujal, tento scénář je až příliš známý manželkám mužů ve středním věku. Kdo by si chtěl číst o krizi středního věku, když ještě ani nezaložil rodinu, nebo jehož vztah teprve roste? Navíc tyto příběhy často máme přímo ve svém okolí, rozvrácené rodiny, bolavé dětské duše.
Chvilkami mi Jay připomíná věčného studenta bloudícího od jedné šance k druhé, stěžujícího si na okolnosti a neschopného sebereflexe, místy mi připomíná dítě, které vidí koš lízátek a neví, které zvolit, když chce vlastně všechny. V příběhu se odráží veškeré možné myšlenky o dopadu opuštění rodiny. Jay někdy až sadisticky plánuje, jaká čeká Susan budoucnost bez něj, jak vyjde jako samoživitelka s penězi. Při balení kufrů na odchodu si ale hrdina nezapomíná svoje značkové oblečení. Silná káva? Pro mne ano. Cítím z Jayova postoje surovost, nenávist a pomstychtivost vůči Susan. Nikoliv otevřenou, ale skrytou. Připustíme-li si, že se celá léta projevoval jako slaboch, může být tohle násobeno na druhou.
Tuto knihu doporučuji ke čtení jen těm, kteří už nemají o životě iluze a načerpali už nějaké životní zkušenosti. Pro naivní duši nebo mladého čtenáře na startovní čáře života může být kniha něco jako octovým nápojem místo limonády. Autor získal mnohá ocenění za svoji práci, šíře Jayových pocitů a myšlenek je opravdu velká, ale mám problém s pochopením hlavního hrdiny, dělá mi problém se ztotožnit s jeho vnitřním soubojem a interpretací pocitů. Kniha má daleko do relaxační četby, v každém případě jde o ale o příběh, který je o něčem víc, než o přelétavosti. Je o bourání konvencí, neschopnosti zakotvit, uchopit svůj život jinak, nalézt zálibu v tom, co máme, a ne v tom, co můžeme mít.
Čtěte také:
Hanif Kureishi
Přidat komentář
Nejčtenější články
Soutěže
Aktuality
-
Znovu začínáme
Milí čtenáři,
naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.
Těším se na nové setkání s vámi.
Jiří Lojín
Šéfredaktor
-
Krátká přestávka
Vážení čtenáři,
čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy.
Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.
Jiří Lojín
Šéfredakor
Nové komentáře
-
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
No vidíte, já když jsem tuhle báseň četl tak mne zamrazilo v zádech a ve všech údech. Dodnes si ... -
Řev jelenů z Beskyd
Snížit počet vyšetřovatelů - ANO, Snížit počet úchylek - NE. Detektivka není realita, nebyla by ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji moc, ráda bych si knihu Nebylové přečetla, kniha mi nedorazila, ozvěte se mi prosím ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, předpokládám, že Vám kniha Nebylové stále nedorazila. Šlo by, že bych Vám ... -
Závěr dračí trilogie
Podle mě Elena ještě žije, protože žádné pokračování by se nepsalo bez hlavní hrdinky. Za 2. By jste ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za Váš názor, je to zajímavé téma k zamyšlení.Zmiňo vanou recenzi si ráda přečtu. Mějte se ... -
Alois a Vilém Mrštíkové – Maryša
moc dlouhé ,ale dobré ,ale sere mě že sme se otom učily kurva -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
K chybám ve Vondruškových textech ještě jednou doporučuji tuto recenzi: Kreuz P., Popularizace s ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za věcnou a slušnou odpověď. Vondruškova odborná publikační činnost je prakticky výhradně ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
To je přesně o tom, že dítě si vychováváte především vy a ne že škola tu práci udělá za vás.
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
