Recenze: Knihy pro dospělé

Zpochybnitelná hranice snu a skutečnosti

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
k

Jasutaka Cucui je, jak je již ze jména zřejmé, autor japonského původu. A pokud zmíníme tento národ, vyplyne nám na mysli estetika spjatá s krutostí, bolestí a čestností. Jejich pojetí krásy je zcela odlišné toho našeho a na některé jedince může působit až odpudivě. Okouzlující za jakýchkoli okolností však zůstává smysl pro jednoduchost.


kZde leckomu vytane na mysli móda japonérií a japonské kultury vůbec, jež postihla v druhé půlce 19. století Evropu. Zejména pak Francii, ale samozřejmě nejen ji. Nicméně v Paříži se v té době soustředila špička světového malířství.

Ne nadarmo bývala zvána Mekkou uměleckého světa a lákala, a snad i dodnes láká, umělce z celého široširého světa. Ačkoli ne asi tolik, jako tomu bylo v éře spadající před První světovou válkou.

Jedním vůbec z nejznámějších výtvarných tvůrců je patrně Hokusai (1760 až 1849), jehož působení spadá do období Edo. Jeho práce měla velký vliv kupříkladu na van Gogha.

Román Paprika, jenž původně vycházel v tisku na pokračování, zpočátku evokuje do jisté míry velmistra sci-fi žánru (ačkoli jeho metafyzické romány, hlavně z pozdějšího období, nesnesou jakéhokoli škatulkování) Philipa K. Dicka. Jde především o jemnou rafinovanost jakou je nám předkládána struktura světa, z něhož se později vyklube samotná zápletka celého příběhu. Přibližně však od první třetiny začíná vítězit nad popisem dynamika vyprávění s výraznou přítomností dialogů. Dominující se tak stává zkratkovitost s již zmíněným smyslem pro jednoduchost. Je tak zde ponechán obrovský prostor pro čtenářovu vlastní fantasii.

Z knihy samotné se pak bezděky dovíme mnohé o mentalitě tohoto hrdého národa, jakým Japonci, čím dál tím víc bažící po západním stylu života – především pak podléhajíce amerikanizaci, čímž se vzdalují, ke své škodě, neodvratně tradici –, jsou.

Tradice však všeobecně berou za své a to ať se nacházíme v kterékoli končině světa.

Výraznou úlohu zde hraje nesmírná ambiciosnost se smyslem pro povinnost. Vzájemná soutěživost pracovníků psychiatrického institutu, s nímž je děj úzce propojen, se zvolna přelévá do nevraživé zášti vyvedené do fatální krajnosti, za níž se vražda dá bezesporu považovat. A protože výraznou, vlastně určující, úlohu zde mají sny a přístroj zvaný DK mini, jenž umožňuje jejich zhmotnění v reálném světě, je zde uplatněna hýřivá představivost na samotném pomezí surreálna a absurdního dramatu.

Jasutaka Cucui je mistrným kritik mezilidských vztahů. Nemalou úlohu zde také sehrává erotika a svým způsobem je výrazný šovinismus s jakým tamější muži přistupují k ženám. Obdivují ideální krásu v podobě mladé dívky, stydí se, touží po ní, hodlají za ni položit života a ona k nim vzhlíží ne jako k idolům, ale spíše falickým symbolům, čímž sama sebe dehonestuje. Nutno však podotknout, že terapeutka Paprika – ona mladá atraktivní dáma – je pouhou literární postavou, skrze níž nám její autor zprostředkovává svůj pohled na svět, jemuž rozhodně neschází smysl pro satiru s prvky černého humoru.

Román Paprika je mimořádně dobře napsaná kniha, která vás nemá naději nudit a to až do samotné poslední stránky. A naopak, čím je děj přímočařejší, tím víc narůstá napětí.

„Ašmodaj nakonec zmizel a jako důkaz, že tu vůbec kdy byl, po něm zbyly jen trosky zničené zdi. Jenže vzápětí se v zahradě před ústavem zhmotnila desetimetrová socha Buddhy a s osvíceným milosrdenstvím začala drtit novináře, kteří v panice vybíhali z budovy. Několik z nich skončilo svou životní pouť absurdně rozdrceno noční můrou. Poté se Buddha vydal honit auta, ve kterých se přeživší snažili uprchnout. Od ústavních bran se vydal hlavní ulicí pryč, až nakonec došel do zábavní čtvrti, kde začal bez rozdílu útočit na všechny chodce i auta, kteří mu padli do oka. A uprostřed vší té zkázy a smrti se Buddha smál obhroublým smíchem vycházejícím až odkudsi z karmínových hlubin jeho hrdla.
(Cucui, J. Paprika. Přel. A Křivánková. Odeon: Praha, 2013, s. 192 až 193)

Knihu Paprika vydalo nakladatelství Odeon

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení