
Franz Kafka očima Romany Nejdlové
- Recenze
- Vytvořeno 6. 7. 2013 3:00
- Autor: Jiří Lojín

Franz Kafka vytvořil během svého krátkého života dílo, které ovlivnilo nesmírné množství lidí. Mezi čtenáři si našlo své obdivovatele, možná i nějaké odpůrce, ale inspirovalo také mnoho autorů. Některé uchvátil způsob, jakým viděl svět okolo sebe, a poznamenal je natolik, že je v jejich díle stále přítomný. Další rekonstruují jeho život. Materiálu k tomu je dost – jeho texty, dopisy, vzpomínky jeho přátel a příbuzných. Romana Nejdlová, autorka knihy Amšel, je jednou z těch, kteří se snaží o přiblížení Kafkova života dalším čtenářům.
Autorka v anotaci knihy předesílá, že jejím cílem nebylo napsání vědecké publikace, přesto je již na první pohled vidět, že k ní takovým způsobem alespoň z části přistupuje. Knihu rozdělila do přehledných oddílů, v nichž se postupně věnuje různým aspektům Kafkova života, o kterých soudí, že výrazně ovlivnily jeho dílo. Kritériem není chronologická posloupnost, je poznat, že autorce nejde o prostý životopis světového autora. Hlavní body jeho života, od narození přes školu a zaměstnání, shrnula Romana Nejedlová na několika prvních stranách a zahrnula tam i některá fakta o životě jeho rodičů. Více prostoru věnuje lidem, se kterými se Kafka stýkal.
Nejprve se může čtenář seznámit s ženami, které Kafka potkával, Felice Bauerovou, Julií Wohryzkovou, Milenou Jesenskou a Dorou Diamantovou. Bezesporu nejvýraznější z nich byla Milena Jesenská. Autorka ji popisuje jako člověka velmi rozporného, nadanou literátku, ale také osobnost s patologickými sklony. Nadání Dory Diamantové, poslední Kafkovy partnerky, se plně projevilo po spisovatelově smrti. Hezké i těžké chvíle, které s ním prožila, se staly námětem beletristických knih, například Mladá fronta minulý rok vydala knihu Michala Kumpfmüllera Nádhera života (recenze zde).
Okolo Franze Kafky se pohybovali i významní muži, nejznámější je bezpochyby Max Brod. Je škoda, že tento všestranně nadaný člověk zůstal v povědomí lidí jen jako Kafkův přítel. Brodovy vlastní úspěchy zůstaly ve stínu faktu, že jeho zásluhou byla zachována většina díla velkého spisovatele.
Zvláštní pozornost věnuje Romana Nejdlová židovské kultuře. Kafka pro ni není pouze německy píšící pražský spisovatel, ale příslušník židovského národa, postižený, stejně jako ostatní členové jeho národa, společenskými a politickými změnami, které neustále vůči nim rozdmýchávaly nenávist majoritního obyvatelstva. Kořeny komunity německých spisovatelů však byly ještě složitější.
Pražští němečtí spisovatelé byli, řečeno Urzidilovými slovy, připoutaní „přinejmenším ke čtyřem etnickým zdrojům zároveň: bylo to samozřejmě němectví, k němuž náleželi kulturně a jazykově; dále češství, které je všude obklopovalo jako základní živel; pak židovství, a to i v případě, že nebyli Židé, protože židovství tvořilo historický, všudypřítomný faktor města; a nakonec rakušanství, v jehož rámci se narodili a byli vychovávaní a které je osudově spoluurčovalo, ať už se s ním ztotožňovali, nebo mu to či ono vytýkali…“
(NEJDLOVÁ, Romana. Amšel. Praha: Galén, 2013. s. 522.)
Kafkovým románům Proces, Zámek a Nezvěstný věnuje autorka knihy Amšel velkou pozornost a dostatek místa. Všímá si detailů a snaží se dobrat podstaty chování jejich hrdinů, které zpravidla bývá velmi neobvyklé. Pasáže, kterých si všímá nejvíce, pro čtenáře převypráví, aby se mohli orientovat i ti, kteří zmíněná díla buď nečetli, nebo už zapomněli jejich podstatnou část.
Kniha Romany Nejdlové si skutečně nečiní nárok na suchopárnost čistě vědecké publikace. Přestože cituje z mnoha pramenů a poctivě je všechny uvádí, její závěry jsou subjektivní. Tuto subjektivitu autorka zdůrazňuje zmínkami o diskusích s manželem. Nevedly k tomu, aby přebírala jeho názory, ale aby se ve svých utvrzovala a dokázala je obhájit. Amšel je publikace přibližující osobnost Franze Kafky přístupnou formou a není tak určena jen milovníkům a znalcům díla tohoto spisovatele, ale i těm, kteří se s ní teprve chystají seznámit.
Knihu Amšel vydalo nakladatelství Galén
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...