Franz Kafka očima Romany Nejdlové
- Recenze
- Vytvořeno 6. 7. 2013 3:00
- Autor: Jiří Lojín
Franz Kafka vytvořil během svého krátkého života dílo, které ovlivnilo nesmírné množství lidí. Mezi čtenáři si našlo své obdivovatele, možná i nějaké odpůrce, ale inspirovalo také mnoho autorů. Některé uchvátil způsob, jakým viděl svět okolo sebe, a poznamenal je natolik, že je v jejich díle stále přítomný. Další rekonstruují jeho život. Materiálu k tomu je dost – jeho texty, dopisy, vzpomínky jeho přátel a příbuzných. Romana Nejdlová, autorka knihy Amšel, je jednou z těch, kteří se snaží o přiblížení Kafkova života dalším čtenářům.
Autorka v anotaci knihy předesílá, že jejím cílem nebylo napsání vědecké publikace, přesto je již na první pohled vidět, že k ní takovým způsobem alespoň z části přistupuje. Knihu rozdělila do přehledných oddílů, v nichž se postupně věnuje různým aspektům Kafkova života, o kterých soudí, že výrazně ovlivnily jeho dílo. Kritériem není chronologická posloupnost, je poznat, že autorce nejde o prostý životopis světového autora. Hlavní body jeho života, od narození přes školu a zaměstnání, shrnula Romana Nejedlová na několika prvních stranách a zahrnula tam i některá fakta o životě jeho rodičů. Více prostoru věnuje lidem, se kterými se Kafka stýkal.
Nejprve se může čtenář seznámit s ženami, které Kafka potkával, Felice Bauerovou, Julií Wohryzkovou, Milenou Jesenskou a Dorou Diamantovou. Bezesporu nejvýraznější z nich byla Milena Jesenská. Autorka ji popisuje jako člověka velmi rozporného, nadanou literátku, ale také osobnost s patologickými sklony. Nadání Dory Diamantové, poslední Kafkovy partnerky, se plně projevilo po spisovatelově smrti. Hezké i těžké chvíle, které s ním prožila, se staly námětem beletristických knih, například Mladá fronta minulý rok vydala knihu Michala Kumpfmüllera Nádhera života (recenze zde).
Okolo Franze Kafky se pohybovali i významní muži, nejznámější je bezpochyby Max Brod. Je škoda, že tento všestranně nadaný člověk zůstal v povědomí lidí jen jako Kafkův přítel. Brodovy vlastní úspěchy zůstaly ve stínu faktu, že jeho zásluhou byla zachována většina díla velkého spisovatele.
Zvláštní pozornost věnuje Romana Nejdlová židovské kultuře. Kafka pro ni není pouze německy píšící pražský spisovatel, ale příslušník židovského národa, postižený, stejně jako ostatní členové jeho národa, společenskými a politickými změnami, které neustále vůči nim rozdmýchávaly nenávist majoritního obyvatelstva. Kořeny komunity německých spisovatelů však byly ještě složitější.
Pražští němečtí spisovatelé byli, řečeno Urzidilovými slovy, připoutaní „přinejmenším ke čtyřem etnickým zdrojům zároveň: bylo to samozřejmě němectví, k němuž náleželi kulturně a jazykově; dále češství, které je všude obklopovalo jako základní živel; pak židovství, a to i v případě, že nebyli Židé, protože židovství tvořilo historický, všudypřítomný faktor města; a nakonec rakušanství, v jehož rámci se narodili a byli vychovávaní a které je osudově spoluurčovalo, ať už se s ním ztotožňovali, nebo mu to či ono vytýkali…“
(NEJDLOVÁ, Romana. Amšel. Praha: Galén, 2013. s. 522.)
Kafkovým románům Proces, Zámek a Nezvěstný věnuje autorka knihy Amšel velkou pozornost a dostatek místa. Všímá si detailů a snaží se dobrat podstaty chování jejich hrdinů, které zpravidla bývá velmi neobvyklé. Pasáže, kterých si všímá nejvíce, pro čtenáře převypráví, aby se mohli orientovat i ti, kteří zmíněná díla buď nečetli, nebo už zapomněli jejich podstatnou část.
Kniha Romany Nejdlové si skutečně nečiní nárok na suchopárnost čistě vědecké publikace. Přestože cituje z mnoha pramenů a poctivě je všechny uvádí, její závěry jsou subjektivní. Tuto subjektivitu autorka zdůrazňuje zmínkami o diskusích s manželem. Nevedly k tomu, aby přebírala jeho názory, ale aby se ve svých utvrzovala a dokázala je obhájit. Amšel je publikace přibližující osobnost Franze Kafky přístupnou formou a není tak určena jen milovníkům a znalcům díla tohoto spisovatele, ale i těm, kteří se s ní teprve chystají seznámit.
Knihu Amšel vydalo nakladatelství Galén
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...