Recenze: Knihy pro dospělé
Sága prokletých aneb červená knihovna v hávu tajemna
- Recenze
- Vytvořeno 31. 7. 2009 1:00
- Autor: Marta Šimečková
Dnešní čtenáři touží především po silném příběhu. A žádný příběh není přitažlivější než ten, v němž je hlavním tématem láska, která musí čelit různým překážkám. To zřejmě dobře věděl nejen William Shakespeare, když psal svou nejslavnější hru Romeo a Julie, ale i Margit Sandemová, autorka Ságy prokletých, která love story hlavních hrdinů opředla řadou mýtů a pověr. Jaký je výsledek tohoto netradiční spojení tradiční červené knihovny s prvky fantasy literatury? A do jakého žánru lze nakonec tuto ságu zařadit?
Pojďme se nejdříve podívat na samotný příběh. Děj prvního dílu pojmenovaného Morová rána čtenáře zavede do Norska roku 1581. Do doby, kdy celý kraj zasáhne zákeřná epidemie a kdy se dívka Silje ocitá sama v neznámém městě, protože svůj domov i své blízké ztratila. Ta se jedné noci ujme malinké holčičky a opuštěného miminka, přestože sama nemá téměř nic a neví, jak se o tyto dvě strachem se třesoucí děti bude moci postarat. Náhodou se setkává se zvláštním mužem se zlověstnýma očima jménem Tengel, který ji jakýmsi zvláštním kouzlem přitahuje. Zavede ji k hodným lidem, kteří se o Silje i její malý doprovod postarají, čímž začíná šťastnější období pro tuto trojici i pro samotného Tengela.
Již v prvních kapitolách této knihy se vyskytují narážky na pověsti o Prokletých – o předcích hrozného Tengela, který žil před mnoha a mnoha lety ve spojení s ďáblem a který uměl čarovat. Jeho potomkem je právě ona postava podivného muže s rozměrnými rameny, který tolik přitahuje Silje. S touto postavou se do popředí dostává podivný svět, v němž se mísí reálné s vymyšleným. Svět, který může nést pojmenování jako Země stínů, Noční království či Říše Prokletých. Tato druhá rovina příběhu nejvíce vystupuje do popředí v prvním a třetím dílu, kde je jeho nositelem ne Tengel, ale jeho neteř Sol – překrásná dívka, kterou přitahují kouzla a všudypřítomné zlo. Právě motiv čarodějnictví je dalším ústředním motivem. Postavy, které jsou nadány zvláštní mocí, se se svým nadáním vyrovnávají různě: čtenář vidí, jak se některé snaží „být normální“, jiné naopak dávají své umění na obdiv před ostatními.
Jak z historie víme, čarodějnictví bylo vymycováno, neboť nebylo v souladu s křesťanským učením. Podle názvu druhého dílu, který zní Hon na čarodějnice, bychom se mohli domnívat, že právě toto pronásledování „zbloudilých duší“ bude dalším mezníkem v životě hlavních postav. Pro milovníky Kladiva na čarodějnice však musím konstatovat, že štěstí hrdinů bude hrozbě vystaveno jen chvíli. Autorka se zřejmě v této fázi rozhodla, že bude hrát na city čtenářek toužících po romanci. Budou svědkyněmi toho, jak Silje září štěstím v manželství s Tengelem, jak se tento podivín stává dobrým člověkem a jak skvělé jsou jejich děti. Tedy až na jedno... Na Sol, která v sobě skrývá ono dávné prokletí. Ta je hlavní hybatelkou děje ve třetím díle. Pomyslné žezlo přebírá mladší generace a kolo se znovu otáčí: z dětí jsou dospělí lidé, kteří si hledají své místo pod sluncem a zakouší první slasti i strasti lásky.
Příběh v této fázi již nelze řadit mezi klasickou fantasy literaturu. Ta se projevovala nejvíce v první části, kdy čtenář dychtil vědět, jak je to vlastně s oněmi mýty a se samotnou postavou Tengela. Přestože i ve třetím díle Propast tvoří kouzla nedílnou součást příběhu, nejedná se o magii podobnou umění Harryho Pottera, ale o používání lektvarů či mastí, jejichž účinky mají logické vysvětlení. Proč by údajná čarodějnice nemohla někoho zabít jen tím, že ho bodne trnem, když je tento osten namočen v jedu? Proč by nemohla čarodějnice odletět na tajemný ostrov a souložit s ďáblem, když se ukáže, že to byly ve skutečnosti jen halucinace? V této chvíli zklamaní příznivci fantasy literatury začnou možná knihu odkládat, avšak čtenářky, které s oblibou čtou romány pro ženy, budou naopak číst dychtivě stránku za stránkou, aby se dozvěděly, jak to s jejich oblíbenými postavami dopadne.
Již je vám jasné, že bych tuto ságu neoznačila jako fantasy román, ale jako prózu pro romantické dušičky, které dokáží prožít silný příběh, jenž ty více citlivé dožene někdy až k slzám. Nachystejte si proto kapesníčky především ve čtvrtém dílu, v němž se budete muset rozloučit s některými postavami a v němž naopak nastoupí další generace Prokletých. Přiznávám se, že jsem byla u čtení dílu Touha zvědavá, jak si autorka poradí se závěrem celé ságy. Jak to ale u ság bývá, konce jsem se nedočkala, naopak: poslední řádky napovídají tomu, že se můžeme těšit na další pokračování.
Ságu prokletých doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi romantické příběhy s hlavními ženskými hrdinkami. Vyprávění je navíc opředeno starou kletbou, takže i milovníci tajemna se mají na co těšit. Z fantasy literatury v ní naleznete jen nepatrné drobečky, neboť hlavním tématem je láska a nejrůznější překážky, které z příběhu o rodinném štěstí vytváří drama plné nečekaných zápletek.
Nejčtenější články
Soutěže
Aktuality
-
Pozvánka na KNIHEX 2019
V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.
Číst dál... -
Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima
Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Literární impresionismus
Vyřiďte kolegyni Šmejdové, že jsem napsal ještě dvě knížky, aby bylo z čeho... Zdravím Karel Milička -
Maxim E. Matkin, bez jména a tváře
Zaujímavý človek, doporucili mi jeho, jej knihy a rada si ich prečítam od tohto už životom zaujímavého ... -
Maxim E. Matkin, bez jména a tváře
Zaujímavý človek -
Josef Kopta – Hlídač č. 47
Dokonalé. Děkuji. -
František Kožík – Největší z Pierotů
Děkujeme za upozornění, chybu jsme opravili. Kéž by bylo víc takových pozorných čtenářů! ;-) -
Přehled literárních soutěží
Děkuji zas připomínku, soutěže přidáme. Jsme závislí na tom, že nám organizátor pošle informaci, ale ... -
Přehled literárních soutěží
Chybí tady dost věcí: https://horrorcon.cz/literarni-soutez/o-krvavy-brk-2019/ ... -
František Kožík – Největší z Pierotů
Asi v polovině článku se jméno Kašpar mění na Kryštofa, četl jsem tu knížku a teda nemám pocit, že ... -
Na co bychom raději zapomněli
Knihu jsem nečetl ,jen jsem si poslechl půlhodinový pořad o autorce na radiu Plus,kde bylo odhaleno její ... -
O Řehečské slepici s MUDr. Václavem Francem
Skvělý rozhovor. Díky za něj. Václav Franc je opravdu fenoménem dnešní doby. Z jeho humorných scének ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře
Myslím si, že takových knih je velmi málo. Je tam něco z fantasy literatury, stejně jako z historie, romantiky a knih ze života.
Sága prokletrých mě opravdu ohromně nadchla a doufám, že se dočkáme dalších dílu.
Sandemová napsala celkově 47 kniih, pod záštitou Sága Prokletých, takže doufám, že se Fragmenťáci smilují a přeloží i další díly...
I když bez Silje, Tengela a Sol už to nebude ono...ale najdou se jiné hlavní postavy, rodina je rozrostlá dost a dost...
Před týdnem jsem dočetl čtvrtý díl Ságy prokletých a nyní urputně hledám další díly, bohužel, žádné jsem nenašel, ale na internetu (google) jsme našel další tři díly! Ale na seznamu ani na centrumu po nich není ani stopa a obávám se, že nebyli přeložené do češtiny. Jemi to více než líto nebot tím příběhem žiji, dokonce se zajímám o Byliny a kouzla, ale to sem nepatří :) . Proto žádám všechny kteří si toto přečtou, aby mi dali vědět pokud by věděli něco o dalších dílech Ságy či aspoň o dalších knihách od Margit Sandemové. Pokud nemáte co číst, doporučuji toto, Je to kniha, která mi DOSLOVA změnila život a dokud jsem nedočetl poslední díl, nemohl jsme dělat nic jiného, než jen číst a číst. Před tím než jsem začal číst ságu, jsem dělal to samé jako většina lidí v mém věku (14). Projížděl knihy a koukal po obrazcích, a písména? Pff, to je nuda! Potom jsem z NUDY otevřel první díl a jako kouzlem omámený další dva měsíce četl a četl až jsem přečetl všech víc jak 1220 stran.