Recenze: Knihy pro dospělé
Sága prokletých aneb červená knihovna v hávu tajemna
- Recenze
- Vytvořeno 31. 7. 2009 1:00
- Autor: Marta Šimečková
Dnešní čtenáři touží především po silném příběhu. A žádný příběh není přitažlivější než ten, v němž je hlavním tématem láska, která musí čelit různým překážkám. To zřejmě dobře věděl nejen William Shakespeare, když psal svou nejslavnější hru Romeo a Julie, ale i Margit Sandemová, autorka Ságy prokletých, která love story hlavních hrdinů opředla řadou mýtů a pověr. Jaký je výsledek tohoto netradiční spojení tradiční červené knihovny s prvky fantasy literatury? A do jakého žánru lze nakonec tuto ságu zařadit?
Pojďme se nejdříve podívat na samotný příběh. Děj prvního dílu pojmenovaného Morová rána čtenáře zavede do Norska roku 1581. Do doby, kdy celý kraj zasáhne zákeřná epidemie a kdy se dívka Silje ocitá sama v neznámém městě, protože svůj domov i své blízké ztratila. Ta se jedné noci ujme malinké holčičky a opuštěného miminka, přestože sama nemá téměř nic a neví, jak se o tyto dvě strachem se třesoucí děti bude moci postarat. Náhodou se setkává se zvláštním mužem se zlověstnýma očima jménem Tengel, který ji jakýmsi zvláštním kouzlem přitahuje. Zavede ji k hodným lidem, kteří se o Silje i její malý doprovod postarají, čímž začíná šťastnější období pro tuto trojici i pro samotného Tengela.
Již v prvních kapitolách této knihy se vyskytují narážky na pověsti o Prokletých – o předcích hrozného Tengela, který žil před mnoha a mnoha lety ve spojení s ďáblem a který uměl čarovat. Jeho potomkem je právě ona postava podivného muže s rozměrnými rameny, který tolik přitahuje Silje. S touto postavou se do popředí dostává podivný svět, v němž se mísí reálné s vymyšleným. Svět, který může nést pojmenování jako Země stínů, Noční království či Říše Prokletých. Tato druhá rovina příběhu nejvíce vystupuje do popředí v prvním a třetím dílu, kde je jeho nositelem ne Tengel, ale jeho neteř Sol – překrásná dívka, kterou přitahují kouzla a všudypřítomné zlo. Právě motiv čarodějnictví je dalším ústředním motivem. Postavy, které jsou nadány zvláštní mocí, se se svým nadáním vyrovnávají různě: čtenář vidí, jak se některé snaží „být normální“, jiné naopak dávají své umění na obdiv před ostatními.
Jak z historie víme, čarodějnictví bylo vymycováno, neboť nebylo v souladu s křesťanským učením. Podle názvu druhého dílu, který zní Hon na čarodějnice, bychom se mohli domnívat, že právě toto pronásledování „zbloudilých duší“ bude dalším mezníkem v životě hlavních postav. Pro milovníky Kladiva na čarodějnice však musím konstatovat, že štěstí hrdinů bude hrozbě vystaveno jen chvíli. Autorka se zřejmě v této fázi rozhodla, že bude hrát na city čtenářek toužících po romanci. Budou svědkyněmi toho, jak Silje září štěstím v manželství s Tengelem, jak se tento podivín stává dobrým člověkem a jak skvělé jsou jejich děti. Tedy až na jedno... Na Sol, která v sobě skrývá ono dávné prokletí. Ta je hlavní hybatelkou děje ve třetím díle. Pomyslné žezlo přebírá mladší generace a kolo se znovu otáčí: z dětí jsou dospělí lidé, kteří si hledají své místo pod sluncem a zakouší první slasti i strasti lásky.
Příběh v této fázi již nelze řadit mezi klasickou fantasy literaturu. Ta se projevovala nejvíce v první části, kdy čtenář dychtil vědět, jak je to vlastně s oněmi mýty a se samotnou postavou Tengela. Přestože i ve třetím díle Propast tvoří kouzla nedílnou součást příběhu, nejedná se o magii podobnou umění Harryho Pottera, ale o používání lektvarů či mastí, jejichž účinky mají logické vysvětlení. Proč by údajná čarodějnice nemohla někoho zabít jen tím, že ho bodne trnem, když je tento osten namočen v jedu? Proč by nemohla čarodějnice odletět na tajemný ostrov a souložit s ďáblem, když se ukáže, že to byly ve skutečnosti jen halucinace? V této chvíli zklamaní příznivci fantasy literatury začnou možná knihu odkládat, avšak čtenářky, které s oblibou čtou romány pro ženy, budou naopak číst dychtivě stránku za stránkou, aby se dozvěděly, jak to s jejich oblíbenými postavami dopadne.
Již je vám jasné, že bych tuto ságu neoznačila jako fantasy román, ale jako prózu pro romantické dušičky, které dokáží prožít silný příběh, jenž ty více citlivé dožene někdy až k slzám. Nachystejte si proto kapesníčky především ve čtvrtém dílu, v němž se budete muset rozloučit s některými postavami a v němž naopak nastoupí další generace Prokletých. Přiznávám se, že jsem byla u čtení dílu Touha zvědavá, jak si autorka poradí se závěrem celé ságy. Jak to ale u ság bývá, konce jsem se nedočkala, naopak: poslední řádky napovídají tomu, že se můžeme těšit na další pokračování.
Ságu prokletých doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi romantické příběhy s hlavními ženskými hrdinkami. Vyprávění je navíc opředeno starou kletbou, takže i milovníci tajemna se mají na co těšit. Z fantasy literatury v ní naleznete jen nepatrné drobečky, neboť hlavním tématem je láska a nejrůznější překážky, které z příběhu o rodinném štěstí vytváří drama plné nečekaných zápletek.
Nejčtenější články
Soutěže
Aktuality
-
Krátká přestávka
Vážení čtenáři,
čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy.
Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.
Jiří Lojín
Šéfredakor
-
Paseka se stěhuje do Karlína
Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Závěr dračí trilogie
Podle mě Elena ještě žije, protože žádné pokračování by se nepsalo bez hlavní hrdinky. Za 2. By jste ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za Váš názor, je to zajímavé téma k zamyšlení.Zmiňo vanou recenzi si ráda přečtu. Mějte se ... -
Alois a Vilém Mrštíkové – Maryša
moc dlouhé ,ale dobré ,ale sere mě že sme se otom učily kurva -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
K chybám ve Vondruškových textech ještě jednou doporučuji tuto recenzi: Kreuz P., Popularizace s ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za věcnou a slušnou odpověď. Vondruškova odborná publikační činnost je prakticky výhradně ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
To je přesně o tom, že dítě si vychováváte především vy a ne že škola tu práci udělá za vás. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Kdysi byl problém takřka opačný. Nnazpaměť ani tak ne, dobový kontext vysvětlen.. ovšem nadiktován ... -
Realismus
Super stránka - krásně vysvětleno. Dávám velký obdiv. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
A promiňte mi pravopisné chyby. Měl bych si najít lepší čas na odpovídání.. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Povinná četba je zlo. Knížky, které se mi opravdu líbili a které jsem projel víckrát, nikdy nebyly v ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře
Myslím si, že takových knih je velmi málo. Je tam něco z fantasy literatury, stejně jako z historie, romantiky a knih ze života.
Sága prokletrých mě opravdu ohromně nadchla a doufám, že se dočkáme dalších dílu.
Sandemová napsala celkově 47 kniih, pod záštitou Sága Prokletých, takže doufám, že se Fragmenťáci smilují a přeloží i další díly...
I když bez Silje, Tengela a Sol už to nebude ono...ale najdou se jiné hlavní postavy, rodina je rozrostlá dost a dost...
Před týdnem jsem dočetl čtvrtý díl Ságy prokletých a nyní urputně hledám další díly, bohužel, žádné jsem nenašel, ale na internetu (google) jsme našel další tři díly! Ale na seznamu ani na centrumu po nich není ani stopa a obávám se, že nebyli přeložené do češtiny. Jemi to více než líto nebot tím příběhem žiji, dokonce se zajímám o Byliny a kouzla, ale to sem nepatří :) . Proto žádám všechny kteří si toto přečtou, aby mi dali vědět pokud by věděli něco o dalších dílech Ságy či aspoň o dalších knihách od Margit Sandemové. Pokud nemáte co číst, doporučuji toto, Je to kniha, která mi DOSLOVA změnila život a dokud jsem nedočetl poslední díl, nemohl jsme dělat nic jiného, než jen číst a číst. Před tím než jsem začal číst ságu, jsem dělal to samé jako většina lidí v mém věku (14). Projížděl knihy a koukal po obrazcích, a písména? Pff, to je nuda! Potom jsem z NUDY otevřel první díl a jako kouzlem omámený další dva měsíce četl a četl až jsem přečetl všech víc jak 1220 stran.