
Koupání se v krvi bezmocných
- Recenze
- Vytvořeno 13. 5. 2013 3:00
- Autor: Štěpán Cháb
- Zobrazeno: 1706

Japonská mentalita je odlišná. Podobnou mentalitu v Evropě těžko hledat. Evropané jsou tragédi, v koutku schoulení, pláčí nad svým osudem, nad rozpínavostí souseda, nad špatně rozehraným životem. Dle Evropana bylo už narození vcelku zásadní chybou. Evropan si ovšem nestěžuje, jen pláče. Japonec na to jde ze zcela jiné strany.
Námětem je kniha Konec stříbrného věku velmi přitažlivá. Roztomile evropsky uplakaná. Vládní šetření na obyčejných lidech. Vysoké daně, všude samé poplatky, úsměvy lemující už jen tváře exekutorů. Už nám ti lumpové zase berou, aniž by také něco dávali. Jasutaka Cucui před sebou žene právě tuto uplakanost nad svévolí vrchnosti, jen zachází do absurdního modu, kde červenému kříži se odevzdává krev po kýblech a nepříliš dobrovolně. Vládní nařízení je vládní nařízení, přes to vlak nepojede.
Globální upřednostňování mládí a odsouvání stáří na druhou kolej začíná sklízet své ovoce. Mladí se nemnoží a netvoří tím další mladé, toužící jen po nekonečné záplavě zbytečné zábavy a populace tedy začíná stárnout. Dříve radostný odchod do důchodu je po vládním zásahu sledován s hrůzou v oku. Po dosažení sedmdesátého roku má geront přikázáno zúčastnit se bitvy o holý život s dalšími sedmdesátníky. Nelítostné sekání v režii stižených dnou a částečnou inkontinencí. Hurá, bude sranda.
Jasutaka Cucui, sám vitální sedmdesátník, předložil světu svou kritiku systému. Sžíravou kritiku něčeho, co lidi už svou podstatou trhá na kusy. Světu založenému prakticky výhradně na finančním zisku, začnou časem sami lidé překážet a začne upřednostňovat peníze. Perspektivnost s dravčím profilem vyhovuje, tvoří profit, lidskost a solidarita překáží, netvoří nic, jen podporuje potřebné, které nepotřebuje ale už vůbec nikdo. V rámci šetření se začnou potřební odstraňovat. Aby morální úzus vlády zůstal čistý jako ta lilie, nařídí, že se mezi sebou potřební mají vyvraždit sami a to formou televizní reality show. Rovnou začněme u nejpočetnější skupiny potřebných, tedy u důchodců.
Ač je námět knihy nosný, výsledek se blíží spíše rozpakům. Namísto do trefné kritiky je čtenář vhozen do děje, kde padají hlavy a rozevírají se sekerou čela. Kde násilí následuje za násilím, aby se zvrhlo v ještě větší násilí. Prostor lidskosti nedal Cucuci prakticky žádný, čtenář se nedočká v rychle pádícím ději filozofických menopauz, kde by autor odsuzoval či přitakával svému úmyslu vybít všechny, kteří si dovolili honosit se květovanou tváří staroby. Postavy knihy se nevzpouzely nařízení, slepě, a dá se i říci, že tupě, následovaly instrukce nutící je k boji. Cucui tím vyjádřil absurditu lidské stádovitosti a potřeby nevyčnívat, mlčet, držet krok a hubu. Ale, jakožto plačícímu Evropanovi, čtenáři musí nutně chybět odsouzení, ta vnitřní rozervanost postav, která se přiklání k dobru, ač páchá zlo.
Cucui nechal na scénu svého románu nastoupit celou plejádu přestárlých Rambů, Rockyů a Terminátorů, kteří po sdělení cíle jdou a třebas vytrženou plaňkou ze sousedovic plotu ubijí celoživotního přítele. Kteří v osmdesáti letech přeskakují mladicky plot a pokouší se znásilnit kolemjdoucí stařenku. Cucui to, co kritizuje, to jest neúctu ke stáří, sám vskrytu podporuje tím, že starcům a stařenám odpírá právo na moudrost, dělá je stejně tupými a nezkušenými, jakými jsou nynější mladíci. Dává gerontům do vínku touhy mladých. Cucui ve výsledku systém nekritizuje, ale přikyvuje mu.
Konec stříbrného věku je kniha, která kdyby se napojila na transfúzní jednotku, naplní zásobu krve na několik dalších desetiletí. Bohužel by v sáčcích s krví plavaly kusy mozku a střev. Japonci jsou divná láce, kritizují systém jeho budováním.
Knihu Konec stříbrného věku vydalo nakladatelství Odeon
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Hotel Winterhouse
Text patri tady -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...