Recenze: Knihy pro dospělé

Benátská zrada a nervy napjaté k prasknutí

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Že advokáti bývají nudní? Nenechte se zmást! Steve Berry, který svoji advokátskou praxi provozuje už více než šestadvacet let a svoji inspiraci čerpá nejen ze svého dlouholetého zájmu o historii, ale také ze soudních síní, je cokoli jiného, jen ne nudný, což dokazuje dalším z řady svých románů, tentokrát s názvem Benátská zrada.


knihaBerryho knihy mají obdobný ráz – vždycky se v nich mihne bývalý agent, dnes knihkupec, kterému ovšem není odpočinku příliš dopřáno, Cotton Malone, vždycky mají podtext historické události a v žádné z nich nechybí zápletka a nervydrásající napínavé vyvrcholení. Benátská zrada není výjimkou.

Dějová linie se tentokrát točí kolem Alexandra Velikého, dobyvatele, který vytvořil impérium, kterému nebylo rovno. Alexandr ve svých dvaatřiceti letech však podléhá neznámé horečce, a co se dále stalo s jeho mrtvým tělem, to zůstává záhadou. Nyní se po něm rozhodne pátrat prezidentka Středoasijské federace Irina Zovastinová. Ztracený hrob totiž ukrývá mnohem více, než jen mumifikované tělo Alexandra Velikého. Skrývá klíč k rozpoutání nebezpečné biologické války a zmaření milionů lidských životů. Na druhou stranu ovšem skrývá také klíč k záchraně stejného a možná většího počtu životů.

Kdo čte Berryho knihy, překvapen nebude. Benátská zrada má spád, děj nenechává čtenáře ustrnout. Do knihy se začtete již od první stránky a nevíte, kdy přestat. Berry udržuje čtenáře permanentně napjatého a v očekávání dalšího zvratu děje, který graduje tak, že ani pozorný čtenář v závěru neví, co přijde dále.

Závěr knihy opět odhaluje, které informace a údaje jsou pravdivé a které si autor domyslel. Kdyby toto autorovo tradiční oddělení fakt od fikce knihy nepřišlo, mnoho z předloženého by čtenář jistě vzal jako fakta a to díky hodnověrnosti, s níž jsou do děje informace začleněny.

Proč zrovna Alexandr Veliký jako ústřední středobod Benátské zrady? Alexandr představuje jednu velkou záhadu. Je vtělením věčného dobyvatele, osobností, která přerostla zdokumentovaný dopad svých činů. Vášnivé debaty o Alexandrově politickém a historickém odkazu neustávají v odborných kruzích ani dnes. Byl to moudrý vizionář nebo krvežíznivý a bezohledný dobyvatel? To už se asi nikdy nedozvíme, lze se jen domýšlet a pouštět otěže vlastní představivosti.

„Stephanie kráčela přes náměstí svatého Marka a nad ní se zlatě třpytila nasvětlená bazilika. Od podloubí se po dláždění táhly symetrické řady stolků se židlemi. Kolem v bezstarostné disharmonii vyhrávalo několik kapel. Zhoršující se počasí utlumilo obvyklé hemžení turistů, průvodců, pouličních prodavačů, žebráků a šmelinářů.
Prošla kolem bronzových stožárů a velkolepé kampanily, která už na noc zavřela. Zalétlo k ní aroma ryb, pepře a hřebíčku. Skromné ostrůvky světla barvily náměstí dozlatova. Holubi, kterých tu přes den bývalo plno, už šli spát. Za jakýchkoli jiných okolností by to na ni působilo romanticky.
Ale teď byla ve střehu.
Nervy měla našponované k prasknutí.“
(BERRY, Steve. Benátská zrada. Přel. Zuzana Pernicová. Ostrava: Domino, 2008. s. 182.)

Knihu Benátská zrada bvydalo nakladatelství Domino

 

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení