Recenze: Knihy pro dospělé

Benátská zrada a nervy napjaté k prasknutí

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Že advokáti bývají nudní? Nenechte se zmást! Steve Berry, který svoji advokátskou praxi provozuje už více než šestadvacet let a svoji inspiraci čerpá nejen ze svého dlouholetého zájmu o historii, ale také ze soudních síní, je cokoli jiného, jen ne nudný, což dokazuje dalším z řady svých románů, tentokrát s názvem Benátská zrada.


knihaBerryho knihy mají obdobný ráz – vždycky se v nich mihne bývalý agent, dnes knihkupec, kterému ovšem není odpočinku příliš dopřáno, Cotton Malone, vždycky mají podtext historické události a v žádné z nich nechybí zápletka a nervydrásající napínavé vyvrcholení. Benátská zrada není výjimkou.

Dějová linie se tentokrát točí kolem Alexandra Velikého, dobyvatele, který vytvořil impérium, kterému nebylo rovno. Alexandr ve svých dvaatřiceti letech však podléhá neznámé horečce, a co se dále stalo s jeho mrtvým tělem, to zůstává záhadou. Nyní se po něm rozhodne pátrat prezidentka Středoasijské federace Irina Zovastinová. Ztracený hrob totiž ukrývá mnohem více, než jen mumifikované tělo Alexandra Velikého. Skrývá klíč k rozpoutání nebezpečné biologické války a zmaření milionů lidských životů. Na druhou stranu ovšem skrývá také klíč k záchraně stejného a možná většího počtu životů.

Kdo čte Berryho knihy, překvapen nebude. Benátská zrada má spád, děj nenechává čtenáře ustrnout. Do knihy se začtete již od první stránky a nevíte, kdy přestat. Berry udržuje čtenáře permanentně napjatého a v očekávání dalšího zvratu děje, který graduje tak, že ani pozorný čtenář v závěru neví, co přijde dále.

Závěr knihy opět odhaluje, které informace a údaje jsou pravdivé a které si autor domyslel. Kdyby toto autorovo tradiční oddělení fakt od fikce knihy nepřišlo, mnoho z předloženého by čtenář jistě vzal jako fakta a to díky hodnověrnosti, s níž jsou do děje informace začleněny.

Proč zrovna Alexandr Veliký jako ústřední středobod Benátské zrady? Alexandr představuje jednu velkou záhadu. Je vtělením věčného dobyvatele, osobností, která přerostla zdokumentovaný dopad svých činů. Vášnivé debaty o Alexandrově politickém a historickém odkazu neustávají v odborných kruzích ani dnes. Byl to moudrý vizionář nebo krvežíznivý a bezohledný dobyvatel? To už se asi nikdy nedozvíme, lze se jen domýšlet a pouštět otěže vlastní představivosti.

„Stephanie kráčela přes náměstí svatého Marka a nad ní se zlatě třpytila nasvětlená bazilika. Od podloubí se po dláždění táhly symetrické řady stolků se židlemi. Kolem v bezstarostné disharmonii vyhrávalo několik kapel. Zhoršující se počasí utlumilo obvyklé hemžení turistů, průvodců, pouličních prodavačů, žebráků a šmelinářů.
Prošla kolem bronzových stožárů a velkolepé kampanily, která už na noc zavřela. Zalétlo k ní aroma ryb, pepře a hřebíčku. Skromné ostrůvky světla barvily náměstí dozlatova. Holubi, kterých tu přes den bývalo plno, už šli spát. Za jakýchkoli jiných okolností by to na ni působilo romanticky.
Ale teď byla ve střehu.
Nervy měla našponované k prasknutí.“
(BERRY, Steve. Benátská zrada. Přel. Zuzana Pernicová. Ostrava: Domino, 2008. s. 182.)

Knihu Benátská zrada bvydalo nakladatelství Domino

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení