Recenze: Knihy pro dospělé

Co se vám honí hlavou, pane Šofare?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Odpověď na otázku z titulku není zcela jednoduchá, alespoň pokud může čtenář soudit podle témat, která se v  knize Zradidla čili lapy objevují. Jakub Šofar prostě píše, co ho napadne, a kniha je tak sbírkou neuspořádaných myšlenek, inspirovaných všední každodenností.


knihaVšední každodennost nás zaplavuje nepřetržitě, světlými okamžiky jsou pouze prchavé chvilky, v nichž zažíváme něco neobyčejného. Ale i banální zážitky mohou být zajímavé, pokud jim věnujeme patřičnou pozornost. Přesně to dělá ve své knize Jakub Šofar. Volné řazení myšlenek a postřehů vede k tomu, že je naprosto lhostejné, z jakého konce se do čtení pustíme, můžeme konvenčně od začátku, pokud chceme, tak kdekoliv odprostřed, a pokud jsme zvyklí listovat v časopisech  od zadní strany, můžeme svůj zvyk aplikovat i na Šofarovu knihu. Nespoutaný chaos textu se paradoxně mění na svobodu pro čtenáře.

Pokud můžeme z knihy soudit, honí se panu Šofarovi hlavou ledacos, a protože to nelze obsáhnout několika výstižnými větami, je lépe pokusit se udělat si obrázek pomocí několika ukázek.

Autor často učiní poznámku o nějaké knize či myšlence z knihy, která jej zaujala.

Ve stařičké knize Čeňka Semeráda Ústava a správa říše rakousko-uherské v soustavném přehledu (bez data vydání) si přečtete úplně na začátku: Nejstarším obyvatelstvem zemí, jež náležejí nyní k říši Rakousko-Uherské, ba i celé Evropy, pokud z nalezených nástrojů z kamene soudit lze, bylo plémě Čudské, zatlačené od dávných dob výbornějšími přistěhovalci na sever Evropy, kdež až dodnes živoří. Čudové – co je to?
(ŠOFAR, Jakub. Zradidla čili lapy. Praha: Dybbuk, 2012. s. 61.)

V dalších odstavcích pak autor zvesela popisuje své pátrání po významu slova Čudové. Jakub Šofar rád listuje starými knihami, rád propátrává antikvariáty, v dobách normalizace, kdy „nevhodné“ knihy mizely z polic veřejných knihoven a objevovaly se ve sběrných surovinách, nacházel cenné úlovky i tam. Odstavce Zradidel nemají zjevnou koncepci, jejich řazení působí dojmem nahodilosti. Od historky z cest se svým známým, jehož jediná jazyková znalost byla „zubní párátko“, ovšem v 36 jazycích, přeskočí k dobytí Bastily a pak zase ke kampaním.

Kampaně holt musí bejt, nejdůležitější je jejich halasné vyhlášení; jak to pak dopadne, to už je celkem jedno. V Číně třeba v rámci Velkého skoku plašili vrabce, pleskali komáry nebo roztavili všechny motyky a lopaty v minipecích, aby mohli zaplavit zemi kvalitní ocelí. Když už nic, tak se apoň v praxi ověřilo, že tudy cesta nevede.
(ŠOFAR, Jakub. Zradidla čili lapy. Praha: Dybbuk, 2012. s. 93.)

A pak se zase čtenáře snaží pobavit historkou, kterak si vzal do tramvaje knihu Česká strana lidová a poté, co zjistil, že skutečný titul je Česká strava lidová, rozesmál se tak, že musel z hromadného dopravního prostředku vystoupit.

Kniha Jakuba Šofara Zradidla čili lapy je příkladem toho, co vznikne, když si člověk bude poctivě zapisovat podněty ze vzpomínek, zpráv, časopisů a knih. Je to koncentrát myšlenek a zajímavostí, které nejsou určeny pro čtení na jeden zátah. Lépe se vstřebávají, pokud si čas od času přečteme několik stránek a nebudeme nikam spěchat. Šofarova kniha nikam neuteče.

Knihu Zradidla čili lapy vydalo nakladatelství Dybbuk

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení