Recenze: Knihy pro dospělé

Konec světa zatím nepřišel

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Dnes, na začátku roku 2013, už víme, že se zaručené zprávy o konci světa v prosinci 2012 nepotvrdily. Může se tedy zdát, že kniha Tři svíce za budoucnost, která má podtitul Návody a nápady, jak přežít konec světa, už není aktuální. Je to však jen zdání. Data konců světů se objevují s železnou pravidelností a mají mnoho zastánců. V knize najdeme několik scénářů ukončení naší civilizace, které se mohou vyplnit kdykoliv, a  návody na přežití tak nemusí přijít vniveč. Na textech se podílelo téměř čtyřicet autorů a jejich editorem je geolog a známý spisovatel Václav Cílek.


knihaDatum 21. 12. 2012, kterým údajně končí mayský kalendář, rozdmýchalo minulý rok opět úvahy o tom, kam směřuje naše civilizace. Naše závislost na fosilních palivech, nárůst obyvatel, finanční krize, v níž se v současnosti nacházíme, to vše znepokojuje stále více lidí. Ne snad proto, že bychom byli zodpovědnější a uvědomovali si, že je potřeba „s tím“ něco dělat, ale proto, že katastrofické zprávy a filmy jsou velmi dobrým byznysem. Jak do takové atmosféry zapadá kniha věnující se podobnému tématu? Velmi dobře. Neuškodí, když se na katastrofickou problematiku podíváme jinou optikou, českou. Nabízí se další otázka: jaká specifika má ona česká optika, proč by měla být jiná než třeba americká? Do našeho pojetí katastrofických scénářů patří vedle seriózních rozborů na velmi vysoké odborné úrovni neodmyslitelně ironická odlehčení a humor. A tak se díky Václavu Cílkovi ve sborníku objevují i netradiční recepty nebo úvahy Mariana Pally o umění na konci světa.

Název knihy Tři svíce za budoucnost je odvozen z motivu nástropních maleb v dlouho zapomenuté židovské modlitebně v Dlouhé ulici v Terezíně. Byla znovu objevena teprve v devadesátých letech 20. století. Artur Berlinger, muž, který tuto synagogu v r. 1943 vyzdobil a byl jejím kantorem, zahynul v Osvětimi.
(CÍLEK, Václav (ed.). Tři svíce za budoucnost. Návody a nápady, jak přežít konec světa. Praha: Novela bohemica, 2012, s. 238.)

Editor před nás předkládá tři kategorie textů přirovnávané ke svíci filozofie, svíci sociologie a svíci praktického života. Autoři některých statí se soustředí na popis současného stavu a trendů, které mohou vést ke konci civilizace, jak ji známe. Nejde o totální vymření lidstva, i když i taková varianta je možná, ale o transformaci. Ta může být velmi bolestná a fatální. Příspěvky týkající se stavu světa nejsou návody k jeho zlepšení, lze si jen těžko představit, že bychom sami něco zmohli proti finanční krizi nebo globálnímu oteplování. Jsou to spíše podněty k hlubšímu zamyšlení nad tím, co se ve světě děje a jak sami reagujeme na informace šířené sdělovacími prostředky. Jako malý příklad může posloužit článek známého sociologa Jana Kellera Svět po konci tří světů. Uvádí v něm dnes již známý fakt, že majetek se stále více přesunuje do rukou několika nejbohatších lidí světa, kteří se izolují od svého okolí a vytvářejí si svůj vlastní svět. Na druhé straně střední třída produkující prostředky pro státní pokladnu je stále více vysávána – peníze hromadící se v kapsách „elity“ se musí takto nahradit. Pokud si tato fakta spojíme s neustálým zvyšováním daní a omezováním výdajů, zvyšováním věku odchodu do důchodu a neustálými nářky ministra financí nad stavem důchodového fondu, musíme nutně dojít k názoru, že za chudnoucí státní pokladnu a zvyšující se zadlužení může spíše tempo odlivu peněz do několika bezedných kapes než stárnoucí populace. Ale ukazováček vlády míří na důchodce a za vydatné pomoci sdělovacích prostředků se z důchodce stává škodná. Dojde to tak daleko, že budou důchodci označeni za nežádoucí, jak to naznačil nedávno jeden z japonských ministrů? Stane se z nich pronásledovaná menšina, na kterou se svedou všechny problémy jako kdysi na Židy? Pro peníze jsou lidé schopni udělat cokoliv, třeba i kvůli nižším daním vychválit Rusko jako vzor demokracie, což nedávno předvedl jeden francouzský herec.

Od chmurných úvah o tom, zda nás takové trendy povedou k nové formě feudalismu, se můžeme odreagovat recepty na jednoduchá jídla, určená pro dobu, kdy budeme závislí jen na tom, co si sami vypěstujeme.

Do sborníku přispělo mnoho známých osobností, lidí, kteří představují špičky ve svém oboru, ale kteří také mají širší intelektuální přesah. Kromě editora Václava Cílka, hlavního autora, to jsou Dana Drábová, Erazim Kohák, Jan Keller, ekonom Pavel Kohout nebo třeba spisovatel Marek Šindelka, držitel Magnesie Litery z minulého roku.

Šíře záběru knihy Tři svíce za budoucnost se vymyká rozsahu recenze a není to ani jejím účelem. Kombinace vážných a méně vážných textů přispívá k poutavosti a čtivosti, fotografie a krátké vsuvky brání nudné jednolitosti. Jde o pozoruhodné intelektuální setkání, na relativně malé ploše jedné knihy se můžeme seznámit se způsobem myšlení mnoha zajímavých lidí. Význam knihy se nesnižuje tím, že konec světa, její hlavní téma, nenastal. Načasování jejího vydání dokazuje, že s tím ani autoři, ani vydavatel příliš vážně nepočítali.

Knihu Tři svíce za budoucnost vydalo nakladatelství Novela bohemica

 

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení