Recenze: Knihy pro dospělé

Kam se ztratili dobří lidé?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
detail

Minulost nás občas zaskočí. Některé z příběhů, jež v ní lze nalézt, mohou hodně změnit naše představy o sobě samých. Historii nemůžeme nechat pohřbenou a doufat, že zmizí navždy. Dříve nebo později ji někdo objeví. Doby, kdy bylo bezpečnější do některých dokumentů raději nenahlížet a některých pamětníků se raději neptat, minuly, a tak vyplouvají na povrch dávná provinění. Dramatické okolnosti, za nichž se odehrávaly události konce války, lákají spisovatele možností zpracovat je beletristickou formou. Jedním z takových autorů je Josef Urban. Výsledky svých pátrání zachytil v knize 7 dní hříchů.

Josef Urban je autor několika knih a scénářů. Z jeho známějších děl lze jmenovat novelu Habermannův mlýn a scénář ke stejnojmennému filmu natočeného Jurajem Herzem,  přestože o autorství se vedly spory. Méně známá je Urbanova spolupráce na pozoruhodném snímku Na vlastní nebezpečí. V dokumentárním románu 7 dní hříchů se vrátil k tématu česko-německého soužití v době války. Z výpovědí pamětníků rekonstruoval dramatické události ukončení bojů a následného odsunu německého obyvatelstva. Není to nové téma, podobných knih vzniklo v poslední době mnoho a téměř bez výjimky se všechny snaží o upozornění na násilnosti, jímž byli Němci vystaveni. Cílem takové literatury ovšem není jednostranné zobrazení Čechů jako krvelačných stvůr zabíjejících ubohé a nevinné Němce. Čtenář si ale může, pokud je tomu přístupný, uvědomit, že tato doba byla složitější, než se dočte v učebnici dějepisu.

knihaHlavním hrdinou je lesník Jan Olšan a jeho manželka Agnes – Němka. Jan za války přijal německé občanství, ne snad ze sympatie k Němcům, ale proto, aby mohl se svou ženou v klidu žít ve svém domově pod Králickým Sněžníkem. Lidé, kteří se domnívají, že se jich politika a dění ve světě netýká, často udělají špatné rozhodnutí. Agnes se ocitne ve špatnou dobu na špatném místě a vidí to, co by neměla. Správně vytuší, že lidé, jež přistihla při zabíjení a rabování, nebudou chtít nechat živé svědky, a dá se na útěk. Nemůže se vrátit domů, nemůže se spojit se svým mužem a ten netuší ani kde je, ani proč utekla. Mezitím je i  on sám internován mezi zajatými Němci. Setká se tam s Jürgenem, Agnesiným bratrem, společně utečou a snaží se najít Agnes. Zprvu vše vypadá, jako že hledání, skrývání a míjení se bude hlavní osou příběhu a na konci nalezne čtenář zasloužené šťastné shledání. Urbanův příběh má ale trochu detektivní rysy, protože teprve v závěru některé postavy odhalí svou pravou tvář. 

Kromě Olšana, jeho ženy Agnes a Jürgena se v románu objevuje celá řada zajímavých vedlejších postav. Typickým záporákem až do morku kostí je Brachtl. Vypočítavý člověk přizpůsobující se každému režimu. Dokáže předem vycítit směr kam se obrací vítr a včas přejít na tu správnou stranu. Zdánlivě čestným člověkem je Olšanům bratranec Lubor Přikryl, který se stává předsedou ONV. Olšan na jeho vliv spoléhá a hledá v něm ochránce, čemuž se Brachtl snaží všemožně zabránit. Olšanův bývalý spolužák Ditrich je postavou poněkud záhadnou. Přestože je Němec, české gardy ho nechávají na pokoji. Ostatní němečtí obyvatelé jsou autorem vylíčeni spíše jako oběti – klidní a slušní občané zavlečení Hitlerem do války.

Na kameny, pár metrů od jezírka, se sypal starý tvrdý chléb.Vězni zpozorněli, jako zvěř v nejkrutějších mrazech, když lesník přiveze seno. Mnozí ze zajatců jedli již několik dní jen kořínky a mladou trávu z náletů kolem jezírka. Byli hladoví, při práci otáčeli hlavu jedním směrem.
Hromada plesnivého chleba ležela mezi kameny, ale nikdo se k ní neodvážil přiblížit. Při poslední „hostině“ tu zastřelili hocha. Nedokázal ovládnout svůj strašný hlad, vrhl se na hromadu bez povolení. Holohlavý mu prohnal kulku hlavou. Bylo mu sedmnáct let a u Volkssturmu sloužil ve Slezsku pouhé dva týdny.
(Urban, J. 7 dní hříchů. Praha: Fragment 2012, str.106.)

Knize se nedá upřít čtivost, děj je napínavý, dialogy živé. Autentičnost dodává použití němčiny a ruštiny. Věty v cizích jazycích autor vzápětí překládá, česká verze je součástí textu, což je pro čtenáře velmi pohodlné. Dialogy patří mezi to nejlepší, co v knize je.

K románu lze přistupovat ze dvou hledisek – literárního a historického vyznění. Literárně Urbanova kniha vyznívá poněkud kýčovitě. Postavy jsou většinou černobílé a nevyvíjejí se. Částečně je to dáno tím, že jde o zbeletrizovaný dokument, v němž není příliš prostoru na fabuli. Konec je ovšem zcela v duchu průměrné dobrodružné či detektivní literatury oslazen šťastným shledáním a potrestáním zla, čtenáři může ukápnout slza. Velmi zjednodušené historické hledisko, které si může čtenář z románu odnést, je: Češi se v té době chovali vypočítavě, a dopouštěli se zvěrstev pro svůj vlastní prospěch a aby zakryli kolaboraci s fašisty v průběhu války. Němci byli oběťmi nejprve fašistů, posléze Čechů. Rusové některé německé civilisty chránili před běsnícími Čechy. V rozhovoru pro Novinky.cz Josef Urban říká, film nevyznívá pro Čechy tak špatně. Kniha, podle mého názoru, postrádá jakýkoliv dobrý pohled na Čechy. Autor se snaží o objektivní pohled na události na konci války, ale místo neutrálního postoje zaujímá postoj protičeský, přestože to není evidentně jeho cílem.

Knihu 7 dni hříchů vydalo nakladatelství Fragment

Komentáře   

 
Milena
0 Historie v podání estébákaMilena 2013-04-05 07:12
Josef Urban měl jediného pamětníka poválečných událostí a tím byl Karel Cvrk/1916-2012/ 7x evidovaný agent Stb., krycí jméno Zimerman.Tento člověk lhal,jen ústa otevřel, pracoval i pro německou stranu.V kriminále byl nasazen na ostatní mukly.Urban se na toto individum všude odvolává, je to nechutné.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení