Recenze: Knihy pro dospělé

Časy se mění, vrátní zůstávají

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Nemocnice je prostředí, kde se často odehrávají silné příběhy, které mohou být a také jsou oblíbeným námětem pro knihy, hry i filmy. Můžeme se zde setkat se situacemi na hraně života a smrti, okamžiky, které odhalí pravou lidskou povahu. Pro spisovatele je lákavé zamířit mezi takové kulisy. Není ani potřeba příliš povolovat uzdu fantazii, stačí mít jen oči dokořán a mysl otevřenou. Hrozí však nebezpečí, že si čtenář povzdechne – zase něco z nemocnice, takových už bylo! Pro autora to znamená snažit se vyhnout určitým klišé, která v žánru nemocniční literatury postupně vznikala. Vyhnul se jim ve svém literárním debutu Matky Jan Koubek?

 
knihaKniha Matky je soubor povídek zarámovaný nejen prostředím, ve kterém jsou prezentovány, ale i postavou vypravěče. Je jím vrátný Petr Ramon sedící ve svém kutlochu a pozorující dění ve svém omezeném okruhu. Hrdinové jeho příběhů mu zprostředkovávají kontakt s okolním světem a ze začátku vrátný působí jako izolovaný, osamocený člověk, který má na světě jen několik cetek, k nimž se příběhy vážou. Že to tak ve skutečnosti není, je naznačeno až v epilogu. To ve značné míře mění vztah čtenáře k vypravěči a zbytečně mate. Prologem a epilogem je vymezeno pět poměrně rozsáhlých povídek, ve kterých se v různých variantách proměňuje význam slova „matka“.

První povídka nazvaná O zlatých vlasech Věry Mossesové se vrací do období druhé světové války. Věra Mossesová je Židovka, která si prošla koncentračním táborem. Pokusy, jimž byla vystavena, měly vliv na její zdraví a zabránily jí i po jejím návratu mít děti. Už tento text naznačuje, že nemocniční prostředí nebude nosným, spíše pomocným pojítkem. Věra Mossesová je lékařkou a bývalou spolužačkou vypravěče, čtenář je tedy ušetřen schematických popisů prostředí a záchrany lidských životů, obvykle s nemocnicí spojovaných. Bohužel autor narazil na jinou záludnost – návrat Židů z koncentračního tábora a konflikt plynoucí z pokusu o získání svého majetku, který si mezitím zabrali Němci a okamžitě po skončení války čeští „vlastenci“. Je to scéna, jakou jsme už v současné české literatuře mohli číst mnohokrát. Opakování stejných osudů i stejných slov je poněkud únavné.

Další část O černém chlapci Anny Schillerové se dívá na mateřství z jiné strany. Anna Schillerová, Němka provdaná za Čecha, porodí syna tmavé pleti. Je jasné, že za to nemůže žádná kombinace rodičovských genů, ale zcela prozaická nevěra v době, kdy byla Anna na návštěvě u svých rodičů v Německu. Hlavní myšlenkou je mateřská láska pronikající skrze cizorodost v rodině i skutečnost, že je chlapec postižený do takové míry, že musí zůstávat v ústavu.

Zatímco některé ženy děti mít nemohou, jiné bojují s jejich postižením, hlavní hrdince povídky O velkých chodidlech Hany Sedlákové děti zabránily v uskutečnění jejího snu stát se lékařkou. I když si uvědomuje, že mateřství a výchova pěti dětí ji zbavily svobody rozhodování a že jsou způsobem, jak si manžel pojistil, aby jej profesně nepřevyšovala, je se svým osudem smířená. Tiše a pokorně plní svou úlohu matky a manželky.

Mladá dívka z povídky O zbytečné vzpouře Kateřiny Janouškové bojuje s jiným problémem. Je adoptovaná a touží po důkazu, že ji její adoptivní rodiče mají rádi i přesto, že je cizí. Dobrá žačka a hodná dcera se mění v rebelku. Uvědomuje si, že takový vzdor jí není vlastní, ale nedokáže s ním přestat. Až v okamžiku, kdy nechtěně otěhotní, najde v sobě cestu zpět. V tomto textu jsou matky dvě. Její adoptivní matka, která ji bezvýhradně miluje, a sama dívka, která se ovšem rozhodne pro přerušení těhotenství, aby mohla smazat všechny stopy svého vzdoru a vrátit vše do původního stavu.
 
Touha po dítěti v povídce O marném toužení Lenky Havlové přináší až groteskní vyhrocení situace. Lenka je dítětem posedlá a její nátlak na doktora Lněničku překračuje všechny meze. Zde je mateřství, i když neuskutečněné, dohnáno do extrémní podoby. 

Epilog čtenáře seznamuje se soukromím vypravěče – vrátného. Jeho přítel, se kterým už mnoho let žije, vystudoval latinu a řečtinu, pracoval na univerzitě. Je mezi nimi intelektuální propast, kterou překonávají láskou. Vzdělaný Emil pronáší ve snaze zahladit stopy tohoto nepoměru věty:

„Výborně,“ řekl Emil. „To je vůbec ta nejdůležitější funkce. To věděli už staří Římané a vrátný měl v jejich domech významné postavení.“
(KOUBEK, Jan. Matky. Praha : Odeon 2012, s. 121.)

Tato situace evokuje scénu ze starého filmu Cesta do hlubin študákovy duše, ve které nový profesor Voříšek narazí na školníka – můžeme ho vnímat jako vrátného – a říká mu: „Sokrates jda navštívit Gordium byl rovněž zastaven eunuchem u brány.“ Jak vidno, funkce vrátných je věčná a stále si udržuje určitou vážnost vyplývající ze skutečnosti, že je to první člověk, se kterým se v instituci setkáváme a kteří donedávna měli moc zásadně ovlivnit návštěvníkův osud.

Sbírka povídek Matky citlivě postihuje formy mateřství, nevyhnula se však některým nectnostem. O scéně návratu Židů jsem se už zmínil, ale v některých částech je nevyjasněný i záměr autora. Celou sbírkou jako by se táhnul motiv smíření. Je smíření s rolí matky a manželky opravdu tím nejlepším řešením? Je interupce dobrým návratem k pokojnému stavu? Nejde o samotné zakončení povídek, jde o pocit, který ve čtenáři zanechávají. Tyto konce by měly po sobě nechat pocit znepokojení a otázek, ne klidu a míru. Přesto lze povídky hodnotit jako vyzrálé a podléhající určité koncepci, sice svazující, ale zároveň i zvyšující jejich atraktivnost.

Knihu Matky vydalo nakladatelství Odeon

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení