Kdo taví, je tavič. Kdo baví, je bavič.
- Recenze
- Vytvořeno 17. 2. 2013 2:00
- Autor: Sabina Huřťáková Hašková
Další knížka oblíbeného české baviče a textaře Karla Šípa poodhalí nejen zajímavé a mnohdy zábavné zážitky, ale představí čtenáři tuto výraznou osobnost českého šoubyznysu v trochu jiném světle, než jak ho znají dnešní televizní diváci. Karel Šíp se snaží ve své knize, podle vlastního tvrzení, vzpomenout na zajímavé zážitky ze svého života a na to, co mu přijde jako důležité a co ještě nezapomněl.
Na samém sklonku podzimu roku 2012 vydalo nakladatelství XYZ knížku Karel Šíp, Bavič. Moderátor a textař v jedné osobě se v této autobiografii představuje divákům takřka od plenek. Seznamuje čtenáře se svým dětstvím ovlivněným od počátků divadlem. Šípův tatínek byl hercem. Proto také pro ně nebylo nic neobvyklého, když se stěhovali za novou, lepší štací do Ostravy. A zde začíná Šípův skutečný „divadelní“ život. Nejprve se pohybuje za oponou spolu s dalšími dětmi herců ostravského divadla. Netrvá dlouho a začne hrát v hromadných dětských scénách, které ho baví.
Jeho poklidný dětský život se obrátil naruby ve chvíli, kdy dostal nabídku na jednu z hlavních rolí v divadelní hře Vojín královny Madagaskaru. Šípova popularita tak začala růst a budoucí dramaturg, textař a moderátor byl už jen krůček od svého snu – studia na střední filmové škole v Čimelicích.
Studium na prestižní filmové škole bylo nejen jeho snem. Přáli si to i rodiče, kteří byli velmi zhrzeni, když synka na studia nepřijali. Tehdy sepsal Šípův otec odvolací dopis, ve kterém hrál i velkou roli odkaz na politiku a politické ambice školy. Prý nestojí o studenta z Ostravy, který je místní dětskou hvězdou. Slovo dalo slovo a Karel Šíp na čimelickou školu nastoupil.
Po studiích získal zaměstnání jako dramaturg. Rozhodně to nebyla práce podle jeho představ a bavičova slova možná zboří mýty o tom, jak je život v šoubyznysu jednoduchý a skvěle placený. V době, kdy bavič do práce nastoupil, to rozhodně procházka růžovým sadem nebyla! A proto začal Karel Šíp hledat něco, co by ho kulturně uspokojilo. Do ruky se mu dostala baskytara, na kterou se velmi rychle naučil – tedy hrál na ni tak, aby mohl doprovázet hudební skupinu. Bavič je dodnes přesvědčen, že na ni hrát neuměl a neumí.
Přes historky z vojny, kde se rovněž věnoval hraní na hudební nástroj a potkal tam poprvé Janu Švandovou (tehdy ještě krásnou, ale neznámou a ne příliš dobrou zpěvačku, dnes herečku), se přenesl do dalších let, kdy založil vlastní skupinu Faraon. S touto skupinou začal poprvé zpívat i Jiří Schelinger. Karel Šíp okamžitě vycítil jeho výrazný talent a věřil, že s Jirkou udělají skutečnou díru do zatím poměrně nudného světa české hudby. Jeho nadšení trvalo do doby, než Jirku Schelingera přetáhl k sobě tehdy již poměrně populární František Ringo Čech.
V tomto duchu bychom mohli pokračovat a ukázat si zajímavá zákoutí českého šoubyznysu, české hudební scény, sledovat, jak vznikala mnohá známá hudební díla. Karel Šíp ve své autobiografii popisuje nejen své vlastní zážitky, ale také vzpomíná na lidi, se kterými se na své pouti životem setkal, mnozí z nich byli jeho přáteli a mnozí s ním prožili kus života. Ať už soukromého, nebo „na prknech, která znamenají svět,“ např. Jaroslav Uhlíř, se kterým uváděl svou první televizní show Hitšaráda
Z celého textu je znát typický Šípův humor, mnohdy i dost sarkastický. Ale to je přesně to, co dělá knížku zajímavou. Děj poklidně ubíhá, čtenář nevěřícně sleduje Šípovy životní eskapády a náhle do toho vstoupí nějakou vtipnou historkou nebo větou, kterou někdy někdo pronesl, a celý text se náhle oživí a prosvětlí. Kdo sleduje Šípovy talkshow, zná jeho styl vyprávění i jeho řízný humor. A tak se může snadno stát, že si čtenář ani neuvědomí, že čte knihu, ale má pocit, jako by baviče poslouchal v rádiu.
Mezi množstvím autobiografických knih na trhu si nová kniha Karla Šípa jistě najde své místo a získá mnoho spokojených čtenářů. Na rozdíl od románů a novel je totiž možné knihu číst opakovaně a neustále se k Šípovu vyprávění vracet. Je to rozhodně knížka, která čtenáře odvede od starostí všedního dne, bude vhodná k odreagování a pobavení a opakovaným čtením vůbec nepřijde o kvalitu a vtip.
Knihu Bavič vydalo nakladatelství XYZ
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...