
Fantasy začíná vraždou tetičky
- Recenze
- Vytvořeno 16. 2. 2013 2:00
- Autor: Lenka Martinková

Ať to zní jakkoli neuvěřitelně, je to tak. Alespoň v knize Prokleté sestry z edice Říše temnot od L. J. Smith. Ve skutečnosti jde už o druhý díl téhle desetidílné série, vydávané ve Fragmentu, přesto není problém se do děje vpravit. Vstupte do světa, kde za přátelství s lidmi hrozí smrt.
Místo, kde se kniha odehrává, jsem naznačila už v předchozích odstavcích. Jde o vesnici uprostřed lesů, kde nejbližší sousedé jsou od sebe vzdáleni několik kilometrů, a v okolí je spousta opuštěných míst. Protože se příběh odehrává během letních prázdnin, čtenáři se dozvídají více jenom o domě, ve kterém sestry žijí, a o Maryině bydlišti. Občas je autorka zavede do lesa, který však pro další události není až tak důležitý.
Pochopitelně se hlavními postavami stávají Nefrit, Jeřabina a Poštolka. Každá z nich je dokonale jiná a ani vzhledově si nejsou podobné. Všechny mají nadlidskou sílu, ale tím všechny shodné znaky opravdu končí. O něco později do děje začne zasahovat Ash s Qinem. Z obou mladíků mají dívky strach, což jim však nezabrání prozradit informace o Říši temnot havěti, jak jsou nazýváni smrtelníci.
Milovníci příběhů od L. J. Smith jistě hravě najdou shodné znaky s dalšími jejími knihami – jedna ze sester zvláštním odstínem blond vlasů se stříbrnými proužky připomíná Dianu ze série Tajný kruh. Při troše soustředění by ale nebyl problém odhalit ani další shodné znaky.
Přestože je to vlastně nejstarší edice od autorky Upířích deníků, mám pocit, že je zároveň i nejlepší. Na to si však každý musí udělat názor sám.
Ukázka z knihy:
„Proč jsme je prostě nezabily?“ zeptala se Poštolka.
Jeřabina a Nefrit se na sebe podívaly. Občas se na některých věcech shodly, a tentokrát nesouhlasily s Poštolkou.
„Dohodly jsme se, že nic takového tu dělat nebudeme. Nebudeme používat naši sílu…“
„A nebudeme se krmit na lidech. Ani je zabíjet,“ dokončila větu Poštolka. „Ale ty jsi dneska večer svoji sílu použila. Kontaktovala jsi Nefrit.“
(Říše temnot – Prokleté sestry, s. 69)
Knihu Říše temnot – Prokleté sestry vydalo nakladatelství Fragment
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...