Je možné si bez výčitek užít líné radosti?
- Recenze
- Vytvořeno 1. 2. 2013 2:00
- Autor: Zuzana Tomášková
Smíte se v hektické době uprostřed pulzujícího města bez výčitek uvolnit, zpomalit a zastavit? Uvařit čaj a sledovat, jak se louhuje? Uvelebit se, začíst se a zasnít? Projít se po lese, sbírat kaštany a pozorovat tekoucí vodu? Či se snad opírat o plot a zírat do mraků? Ignorovat termíny, vzteklého šéfa nebo faktury? A proč ne? Vzepřete se moderní uspěchané společnosti a lenošte! Kniha líných radostí vám poskytne inspiraci i návod.
Dan Kieran a Tom Hodgkinson, mimo jiné autor knih Líný rodič a Jak být volný, sepsali a uspořádali spolu s jedenácti kolegy z časopisu Idler (Lenoch) líbeznou a hřejivě napsanou sbírku úvah a postřehů, jak si s co největším poklidem užít život plný líných radostí.
Jazyk knihy je poetický, laskavý a přesto plný důvtipu. Kniha je vítaným společníkem, když jsme ve stresu. Autoři glosují nad životem a vším, co přináší a co v dnešní uspěchané době opomíjíme. Nemoralizují, ale poskytují jiný úhel pohledu na spěch a lenošení. Sbírka oslavuje maličkosti, pozapomenuté radosti všedního života. Ukazuje nám, že příjemně strávený čas nemusí stát hromadu peněz, když se naučíme vychutnávat drobné radůstky, jako je posezení na lavičce, bloumání městem či prohrabávání rozpálených uhlíků v krbu.
Nevím, jak to mají druzí, ale má nejčastější věta je: „Nestíhám." Nakládám si toho na sebe příliš, a proto mi tato kniha přišla kouzelná, jelikož přímo nabádá ke zpomalení a vychutnávaní si drobností. Všechen čas mám naplánovaný, abych toho stihla co nejvíc. Ale tahle kniha to nechce. Nechce, aby byl náš život ovládaný konzumem a ničivě se rozvíjející technikou. Proto se mi tolik zamlouvá představa válení se v trávě, stavění domečků z karet, házení žabek či chytání poletujících lístků. Doufám, že si v budoucnu sama vymyslím další způsoby líných činností. Každý si potřebujeme odpočinout, i já.
Na druhou stranu nemůžu zapomenout na otázku pána z publika na Dětském filmovém festivalu ve Zlíně, kde byl letos hostem právě Tom Hodgkinson: „Co si, pane Hodgkinsone, myslí vaše paní o vašem líném životním stylu?“ Na což Tom Hodgkinson odpověděl: „Má manželka si myslí, že aby mohl být někdo líný, ten druhý za něj musí pracovat dvojnásob.“ Tom Hodgkinson si to evidentně uměl zařídit, takže teď by mě zajímalo jediné. Kdo je líný za mě? Na čas bych si to s ním věru ráda vyměnila.
Ukázka z knihy:
Házení žabek
Za házení žabek se neplatí a je to skvělá zábava, při níž jsme v kontaktu s vodním živlem a nekonečným prostorem v dálce za obzorem. Zkusím pět malých nebo raději dva velké skoky? Jaký kámen poletí nejlépe? Jak daleko asi dohodím? Zvládnu to až na protější břeh rybníku? Následuje zábavné hledání dokonale hladkého oblázku: nesmí být příliš malý ani zbytečně těžký; nejlepší jsou placáky, „skokani“ od přírody. Máte-li chuť a odvahu, házení žabek nabízející pohyb a bezprostřední kontakt s přírodou si můžete srovnat s nudnou, stereotypní a drahou digitální zábavou.
(HODGKINSON, Tom, KIERAN, Dan. Kniha líných radostí. Překl. Jan Sládek. Praha : Jota, 2012, str. 144.)
Knihu Kniha líných radostí vydalo nakladatelství Jota
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...