Recenze: Knihy pro dospělé

Před oponou, za oponou… železnou

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
kniha

Jiřího Muchu jsme si zvykli vnímat jako syna slavného malíře Alfonse Muchy, člověka za totality pronásledovaného Státní bezpečností, spisovatele, který ve svých knihách popisuje  zkušenosti persekvovaného a vězněného člověka, a také jako porevolučního předsedu československého PEN klubu. Je to obraz čestného  a zásadového muže ochotného trpět pro pravdu a své přesvědčení. Charles Laurence ve své knize Společenský agent Jiří Mucha nabízí jiný pohled a podepírá jej nejen svědectvími a písemnými důkazy, ale i vlastními vzpomínkami.

 

knihaNemáme rádi, když nám někdo boří národní mýty po léta zakořeněné v naší mysli. A zvláště pokud tak činí někdo zvenku. Pořádek bychom si měli dělat sami a jakmile se v naší „domácnosti“ začne rozhlížet někdo cizí, reagujeme podrážděně. Charles Laurence má však na toto vymetání zaprášených koutů naší historie určité právo. Je smutné, že se při tom na denní světlo dostává stará špína, která tam už dávno neměla být. Právo, jež americký novinář cítí, pochází z doby jeho dětství. V padesátých letech pobývala celá jeho rodina v Praze. Otec Peter byl diplomatem a manželka s dětmi ho následovali na jeho cestách po světě.  Charles byl v té době ještě poměrně malý a později odjížděl na školu do Anglie, nepamatuje si z té doby tolik věcí, aby hned chápal všechny události, které se okolo jeho rodiny staly. Po letech mu však některé detaily začaly dávat smysl a po roce 1989 se vypravil do Prahy, aby našel odpovědi na své otázky.  Pražský pobyt měl na Laurencovu rodinu devastující vliv. Mezi rodiči se přihodilo něco, co se celý zbývající život negativně odráželo na jejich vztahu, u sestry Kate se v té době projevily první příznaky anorexie, která ji o mnoho let později připravila o život. Co se to v Praze stalo?  Je zvláštní, že od svých rodičů se to Charles nikdy nedozvěděl. Pátrání podniknutá v Praze a vzpomínky ho neustále vracely ke jménu Jiří Mucha. I když se honosil vizitkou bojovníka proti komunistické moci, všechny důkazy vedou k domněnce, že Mucha byl aktivním spolupracovníkem StB.

Charles Laurence předkládá čtenáři nelichotivý obrázek Prahy padesátých let. Projevuje se v něm zřetelně vliv nefunkční rodiny, neshody rodičů působící na Charlese a Kate. Toto trauma si v sobě Charles Laurence nesl celý život a jednoznačně jeho příčinu přičítá pobytu rodiny v tehdejším socialistickém Československu. Zdá se, že to Čechům nemůže odpustit, a proto jsme v jeho očích země, pro kterou má v podtextu pouze slova opovržení. Je smutné, ale pochopitelné, že na jeho vztah k naší zemi má hlavní vliv tato nešťastná rodinná historie. Autor není v žádném případě nestranný. Historii odehrávající se v období prvních let studené války líčí jednostranně, má zcela jasno, která strana v tomto boji reprezentuje dobro a která zlo. Z pohledu dnešního uspořádání světa se proti této polarizaci nedá nic namítnout, přestože metody obou stran byly velmi podobné a rozhodně se nikdo nezabýval morálními aspekty svého jednání.

Kniha naznačuje, že Jiří Mucha byl Státní bezpečností využíván jako takzvaný společenský agent, navazující styky se zahraničními návštěvníky. Měl za úkol vhodné kandidáty kompromitovat a připravit je pro spolupráci s českou rozvědkou. Mucha měl k tomu předpoklady – byl charismatický, měl rozsáhlé společenské styky a líbil se ženám.  Celkový obrázek té doby vypadal takto: zahraniční pracovníci přijížděli do Prahy se svými rodinami, muži si dokazovali svou mužnost na divokých večírcích s mladými Češkami, jejich unuděné a frustrované ženy byly snadnou kořistí pro jiné muže, lovící za různými účely v těchto vodách. Mucha byl nejenom zdatným organizátorem večírků spojených s orgiemi, ale i schopným svůdcem zanedbávaných žen diplomatů a jiných zajímavých zahraničních hostů. Autorovi zůstal nepříliš shovívavý pohled i na Česko po revoluci. Jeho cesta k nám má příchuť nebezpečí a riskantního dobrodružství.

Přes jednostrannost pohledu problesknou textem některé zajímavé skutečnosti, jako například náznak, že Peter Laurence o činnosti Jiřího Muchy věděl, přesto ho nechal jednat a předem nevaroval ani svou manželku. Hrátky informačních služeb probíhaly na obou stranách, právo člověka na svůj život nikoho nezajímalo. O vztazích v rodině Laurencových zase vypovídá jeden malý detail – Charles Laurence nechal napsat nekrolog svého otce Petera ještě před jeho smrtí.

Společenský agent Jiří Mucha je kniha napsaná svěžím novinářským stylem. Je čtivá, pouze ve střední části, kde autor popisuje vztahy mezi nejrůznějšími špióny pracujícími pro jednu, druhou nebo obě strany, málo přehledná a těžkopádná. Je to ale výsledek snahy o detailní zmapování tehdejší situace a každé zjednodušení by bylo na škodu věci. Na knihu nelze pohlížet jako na beletrii, fikce ani zamlčování skutečností zde nemají místo. Historie popsaná Charlesem Laurencem by byla vděčným námětem pro vzrušující špionážní román, autor však dal přednost žurnalistické formě spojené, která mu je daleko bližší.

Knihu Společenský agent Jiří Mucha vydalo nakladatelství Prostor

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení