Recenze: Knihy pro dospělé

Kratochvíle posledních Rožmberků

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Jezdíte často do jižních Čech? Už jste byli někdy na malebném zámečku poblíž Netolic s příznačným názvem Kratochvíle? A ruku na srdce – zamysleli jste se nad tím, proč tato pozoruhodná stavba nese takový název a čím je tak výjimečná proti jiným zámkům, zámečkům a letohrádkům? Ať už jste Kratochvíli navštívili, projížděli kolem ní, nebo jste tento kousek naší republiky nikdy nespatřili, nechte se nyní pozvat na krátký výlet – byť jen na papíře…

knihaKniha Kratochvíle posledních Rožmberků vznikla v rámci výzkumného projektu „Společnost českých zemí v raném novověku – struktury, individua, vztahy, instituce moci“, který probíhá na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Autory práce jsou Ondřej Jakubec a Václav Bůžek. V rámci tohoto projektu vzniklo již mnoho prací se zaměřením na výše uvedené priority, a ani tato kniha není výjimkou. Neukazuje čtenáři pouze popis stavby a výzdobu místností uvnitř zámku doplněnou o chronologickou historii rodu majitelů panství, jak to v některých pracích zaměřených na jednu historickou stavbu bývá.

Kniha představuje čtenáři výsledek dlouhodobého podrobného výzkumu zaměřeného především na Viléma z Rožmberka, který nechal tento malý architektonický skvost vystavět, a jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Velký důraz je kladen na symboliku renesančních sídel a jejich srovnání právě s Kratochvílí. Symbolikou je zde myšleno vše, co na slavných stavbách odráží urozenost šlechtických rodů a vyjadřuje jejich postoje a myšlenky. Když zůstaneme právě u Rožmberků, jsou to renesanční přestavby jejich sídel, v nichž každá z nich má jistá specifika, která se pak odráží na stavbě Kratochvíle. Jiný postoj k myšlení i k náboženství měl Vilém z Rožmberka, u nějž bychom mohli podtrhnout především renesanční přestavbu Českého Krumlova, a jinou jeho bratr Petr Vok. Petr Vok se proti bratrovi zabýval více kulturou a vzděláním než svými politickými ambicemi a na rozdíl od katolíka Viléma byl protestant. Jeho myšlení se odráží na přestavbě zámku v Bechyni nebo posléze v Třeboni.

Kratochvíle byla vystavěna na místě hrádku, který patřil Jakubu Krčínovi z Jelčan. Vilém z Rožnberka od něj hrad i s pozemky získal.  V díle rožmberského knihovníka Václava Březana je Kratochvíle prezentována jako „slavné stavení“. Tak ji viděl Vilém z Rožmberka a tak ji chtěl vystavět. Inspirací mu byla cesta do Itálie, kde se seznámil s mnoha renesančními stavbami – nejen s velkými sídly, ale i s vilami, jejichž podobu pak měla nést právě Kratochvíle. Vilém ji chtěl vystavět jednak jako sídlo, kde se budou odehrávat skutečné rytířské kratochvíle – odtud také název stavby – jako jsou hony, společenská setkání, návštěvy pánů a přátel z řad šlechty apod., jednak měla hrát významnou roli v kruhu rodinném.

Po smrti své třetí manželky Anny Marie Bádenské se Vilém oženil s Polyxenou z Pernštejna, dcerou Vratislava z Pernštejna a španělské šlechtičny Marie Manriqe de Lara. Doufal, že tento svazek s mladou nevěstou mu konečně přinese vysněného dědice. Proto také myslel na pohodlí nejen své a svých hostů, ale přirozeně také své choti. Důkazem jsou překrásně zdobené apartmány v patře zámku. Že tento příběh neskončil pro Rožmberky právě pohádkově, už asi víte. Vysněného potomka neměl ani Vilém, ani jeho bratr Petr Vok z Rožmberka, který nakonec pro velké dluhy musel Kratochvíli prodat Rudolfu II. Zbytek rožmberských statků a především paměť rodu nesl jejich synovec, Jan Zrinský ze Serynu – syn Evy z Rožmberka a jejího chotě Mikuláše Zrinského ze Serynu.

Tvůrci této jedinečné stavby a zahrady s oborou a lesy používanými k honům, které dnes již neexistují, jsou Baltazar Maggi, Antonio Melana, Georg Widman a zřejmě také Jacopo Strada. Společně vytvořili „jedinečnou ukázku příležitostného šlechtického sídla. V něm se snoubila intelektuální apollónská a múzická inspirace, herkulovsko-samsonovská síla a starořímské liviovské ctnosti, budující dohromady vrcholně ušlechtilou formu společenské a politické reprezentace křesťanského rytíře nesoucího erbovní znamení předposledního vladaře rodu červené pětilisté růže.“

(Jakubec, O., Bůžek, V. Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012, s. 235)

Tolik tedy k představení práce důležité nejen pro výzkum Historického ústavu Jihočeské univerzity, ale také výjimečné knihy pro čtenáře. Věřím, že své oblíbené pasáže si zde najdou nejen historici a lidé historii blíže zasvěcení, ale také čtenáři hledající zajímavosti českých památek a ti, jejichž oblíbeným tématem je jihočeská renesance a rod pánů z Růže. Kniha přináší nejen vysvětlení paměti rodu, architektonický popis a srovnání s dalšími sídly tohoto typu, ukázku výzdoby exteriéru, interiéru a zahrady, ale také svědectví o provozu a údržbě sídla. Velmi zajímavé je sledovat, jak fungoval chod Kratochvíle při pobytu majitelů a jejich hostů, kdo se staral o úklid, teplo, dřevo, kdo zajišťoval zásobování potravinami a s kým vším se o tom jednalo.

Knihu Kratochvíle posledních Rožmberků vydalo nakladatelství Lidové noviny

Soutěže

Aktuality

  • Magnesia Litera 2019

    Po mimořádném ročníku, který v roce stoletého výročí založení Československa připomněl, jak úzce je česk(oslovensk)á státnost propojena s literaturou a slovesnou kulturou, se ceny Magnesia Litera v osmnáctém roce své existence opět soustřeďují na českou knižní současnost.

    Číst dál...  
  • Pozvánka na Knižní festival v Ostravě

    Milujete knihy, rádi čtete anebo dokonce píšete autorskou tvorbu? Právě pro Vás jsme připravili první ročník Knižního festivalu Ostrava, který se uskuteční ve dnech 1.–3. března 2019 se na Černé louce v Ostravě. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení