
Přemyslovny hýbou světem
- Recenze
- Vytvořeno 29. 10. 2012 1:00
- Autor: Lenka Martinková

Každý milovník historie na českém trhu s knihami citelně postrádá publikace o ženách z nejstaršího vládnoucího rodu v Čechách. Tuto myšlenku měl pravděpodobně i Jan Bauer, když se pustil do psaní Žen z rodu Přemyslovců, knihy vydané v nakladatelství Alpress.
Samotný název by mohl vypadat, že půjde o nějakou nezáživnou encyklopedii, ve které se autor bude snažit zdůvodnit, proč tu či onu Přemyslovnu považuje pro vývoj dějin za důležitou. Místy je to svým způsobem samozřejmě pravda, ale v žádném případě nejde o klasickou encyklopedii, která by čtenáře odradila vlastně ještě dřív, než by se opravdu dal do čtení.
Jak bývá v podobných knihách obvyklé, Bauer začíná od bájné kněžny Libuše a nezapomene ani na skutečně doloženou zakladatelku rodu – Ludmilu. Už to samo o sobě ukazuje, jak je název zavádějící. Člověk by si podle něj myslel, že se autor bude věnovat jen těm ženám, které jsou Přemyslovnami po otci, a ne těmi, které se do rodu Přemyslovců přivdaly. Na druhou stranu to nijak zvlášť nevadí, skoro se mi chce říct, že osud cizinek na českém trůně je mnohem zajímavější než jejich dcer.
Hned můžu zmínit tajemnou Emmu, manželku Boleslava II., o níž se neví takřka nic. Kroniky, které Bauer cituje, nabízejí různé možnosti, obvykle sporné a mnohem zamotanější, než jak by se na první pohled mohlo zdát. A pak – nemohl si některý z kronikářů cosi sám domyslet a uvěřit tomu? Nebo kolik výkladů jejich zápisů je správných a kolik z nich bylo ovlivněno dobovými názory? Autor se nijak nesnaží čtenáři vnutit svůj názor a přesvědčit ho, že pouze ten je správný. Ukáže mu jenom směr, kterým by se měl vydat, navede ho na další zdroje a zajímavosti, ale všechno ostatní už je na něm samotném.
Abych však Janu Bauerovi nekřivdila, že se zmiňuje především o cizinkách, které si naši panovníci brali za ženy: celou kapitolu věnuje tajemné Blaženě alias Vilemíně. České letopisy se zmiňují především o přemyslovské princezně, která však po čase mizí a v Itálii se objevuje žena, jež se za ni vydává. Ale proč by to nemohla být ona? To, čemu uvěří a co bude považovat za výmysl letopisců, stejně jako všechno ostatní, závisí na čtenáři.
Když už je řeč o historické publikaci, byla by chyba nezmínit se o ilustracích. V žádném případě nesmí chybět reprodukce obrazů (ať jde o ilustrace z kronik a legend, nebo obrazy význačných umělců), nebo fotografie dnešního stavu míst, o kterých se autor zmiňuje - ty totiž i laickému čtenáři přiblíží dobové události.
Knihu Ženy z rodu Přemyslovců vydalo nakladatelství Alpress
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...