Vasesouteze2
Recenze: Knihy pro dospělé

Promluvme si s pouští

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Recenze
Vytvořeno 3. 10. 2012 2:00
Autor: Zuzana Tomášková
detail

Když někdo hovoří s pouští, může být bláznem či bláznem nazýván. Nebo také může být blízko k uskutečnění svého snu. Při psaní knihy Alchymista se Paolo Coelho inspiroval svou vlastní cestou za snem. A stejně jako pastýř Santiago, ústřední postava příběhu, tak i autor opustil při své pouti za pokladem mnoho a mnohé, ale nikdy neopustil sám sebe.

Paulo Coelho je považován za jednoho z nejvlivnějších tvůrců naší doby. Jeho knihy byly přeloženy do 73 jazyků a jsou čtenáři vyhledávány pro svůj filozofický rozměr. Knihu Alchymista napsal Paolo Coelho krátce po třicátých narozeninách, a jelikož byla v harmonii s probíhajícími kulturními a ideologickými proměnami ve společnosti, vynesla ho na vrchol a zajistila mu přízeň čtenářů, a nakonec i kritiky.

knihaÚtlá kniha se dělí na dvě části, ve kterých Paolo Coelho nabízí čtenáři zamyšlení nad životem a ujišťuje ho, že se vše děje z určitého důvodu. Alegorický příběh je jednoduchý a půvabný ve své prostotě. Vypráví o pasáčkovi Santiagovi, který putuje z rodného Španělska do egyptské pouště, aby našel poklad, ale nakonec objeví bohatství ve svém vlastním nitru.

Po dočtení knihy Alchymista jsem se nedivila, proč právě ona zvítězila nad jinými v divácké anketě Kniha mého srdce. I já jsem se chytila do jejích tenat, a to i přesto, že Paulo Coelho není spisovatelem v tom řemeslném slova smyslu. Kniha Alchymista má proto spíše duchovní hodnotu než literární a nelze říct: „Přečetl jsem Alchymistu, mám splněno!“ Myšlenky, skryté mezi řádky, jsou jako víno. A abychom je mohli ocenit, musíme je před spolknutím něžně poválet v ústech.

Vyznění příběhu dodává odvahu jít za svými sny a zvolit si svůj osud. Často sníme, ale neuskutečňujeme, protože je naše nitro plné obav. A přitom se stačí jen zastavit a naslouchat svému srdci. A jednou si pak třeba i my promluvíme s pouští.

Ukázka z knihy:

„Jiní konečně hledali pouze zlato. Ti nikdy neodhalili tajemství. Zapomněli, že i olovo, měď a železo mají svůj Osobní příběh, který se má naplnit. Ten, kdo zasahuje do Osobního příběhu druhých, nikdy neobjeví svůj.“
Ta slova zazněla jako kletba. Alchymista se shýbl a sebral z pouštní půdy mušli: „Kdysi tu bývalo moře,“ řekl.
„Už jsem si všiml,“ odpověděl Santiago.
Alchymista mu řekl, ať si přiloží mušli k uchu. Santiago to dělával v dětství a znovu teď uslyšel šum moře.
„V téhle mušli přetrvává moře, protože takový je její Osobní příběh. A neopustí ji, dokud vody znovu nezalijí poušť.“
(Coelho, P.  Alchymista. Přel. P. Lidmilová. Praha: Argo, 2012. s. 158)

Knihu Alchymista vydalo nakladatelství Argo

Soutěže

Vasesouteze1

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Albatroos kniha Uprchlik

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení