
Smrt, Soud, Nebe, Peklo - Čtyři poslední věci na Světě
- Recenze
- Vytvořeno 18. 8. 2012 2:00
- Autor: Lenka Krausová

První díl u mě prošel poněkud ostřejší kritikou. Ať už se mi chtělo, či nechtělo (přiznávám, první možnost je správná), druhou část jsem si pořídila a musím říct, že nelituji. Otázkou je, jak dopadne závěrečný svazek této trilogie, který utvoří a uzavře můj celkový názor na příběh a jeho ztvárnění. Z úvodu jsem však udělala závěr a takto krátké představení vám dozajista nic nenapoví. Vzhůru tedy k představení pokračování Levé ruky boží od anglického spisovatele Paula Hoffmana. Přichází Čtyři poslední věci...
V úvodu knihy nás autor šikovně obeznámí s událostmi, jež se staly v prvním díle. Vzhledem k jisté složitosti některých vztahů a dějových linií se jedná o velké plus, neboť si osvěžíte to, co vám v paměti neutkvělo. Stále platí, že děj se odehrává ve světě, který se zmítá někde mezi dvěma katastrofami. Příběh se přesouvá především od událostí kolem hlavního hrdiny, kterým je asi patnáctiletý chlapec Cale navrátivší se do svatyně vykupitelů na Střelecké stráni, k někdejšímu Calovu kamarádovi Kleistovi. Ten se k mému překvapení stal jednou z důležitých postav. Oddělil se od skupinky snažící se dohnat Cala a vydal se svou vlastní cestou.
Cale plní téměř veškerá přání nejvyššího vykupitele ve svatyni Bosca, avšak přetváří si je k obrazu svému a diktuje si požadavky, na něž má dle jeho samého nárok. Vždyť sám Bosco mu řekl, že on je Boží dílo, které Zemi zbaví lidského plémě a očistí ji. Proč by se měl tedy držet zkrátka? Půjde Boscovi tak zvaně na ruku a stranou sám vymyslí, jak se z vykupitelského područí vymanit. Zdárně mu k tomuto začne dopomáhat Váhavý Henri, přítel Cala, který se jednoho dne objeví ve svatyni. Podaří se jim vykupitele, kteří nepřestávají bojovat proti antagonistům (a de facto proti všem ostatním národům), přelstít? A kolik při tom vyhasne životů?
Nebudu popírat, i ve dvojce jsem byla nucena se probírat zdlouhavými pasážemi, které mně osobně nic nedávaly. Ono přece jen popisovat jednu bitvu – a to ještě ne nijak závratně velkolepou – na spoustě stran, kde jsou hustě nasázena písmena jedno vedle druhého, bez jakékoliv přímé řeči či světlého okamžiku zajímavosti, je pro čtenáře úmorné. Nejsem přece na hodině dějepisu, abych četla přesně do detailu, kdo který nástroj a k čemu použil, jak se používá šroubek upevněný dole vlevo. Krátce, věcně, výstižně, čtivě, že mě stránky pohltí – takto by měl autor postupovat po celou dobu, ale u bitev jako by přehodil výhybku. Naštěstí po většinu čtení jsem se nemohla odtrhnout a i pro mě tolik bolestivé bitvy měly zajímavé pasáže, zvláště popisy soubojů jeden na jednoho, způsobená zranění a trefná přirovnání: „Jednomu z vykupitelů uťal temeno hlavy, jako by to bylo vejce, které si memphiská dáma chystá k snídani.“ (Hoffman, P.: Čtyři poslední věci. Praha: Knižní klub 2011, s. 126). To je zkrátka něco pro mě.
Velmi mě bavily a potěšily myšlenkové pochody jedné z postav nad sestrojením kanonu:
„Dokážu-li vystřelit dvě koule čisté substance proti sobě, dokážu taky vystřelit železnou kouli na jiného člověka. Představte si, co by takový vynález umožnil. Voják vyzbrojený něčím takovým, i kdyby to mohl použít jen jednou, by nepochybně nepřítele zranil nebo zabil – možná dokonce víc než jednoho. …“
„Sám ale vidíte, že chci-li dosáhnout cíle své celoživotní práce, musím vymyslet, jak z kovové roury vystřelit pevný předmět.“
(Hoffman, P.: Čtyři poslední věci. Praha: Knižní klub 2011, s. 135)
Stejně tak je úžasné číst, jak vzniklo označení pro kleptomana, o odlišnosti kultur malých národů žijících od sebe jen kousek. A bezpochyby vtipnou vložkou je popis seznámení vykupitelského chlapce s procesem početí.
A tak se i na třetí díl těším, tentokráte ve větší míře, než tomu bylo u Čtyř posledních věcí. Bohužel vydání závěru nemá zatím konkrétní termín, odhaduje se však až na počátek příštího roku (v originále).
Knihu Čtyři poslední věci vydalo nakladatelství Knižní klub
Aktuality
-
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál... -
Co mě zaujalo na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
7. 10. 2023 skončil 33. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Jako vždy byl plný různých doprovodných programů, které se bohužel z časových důvodů mnohdy překrývaly, proto chci informovat jen o těch, kterých jsem se stačil zúčastnit.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Ti ,,odborníci,, kteří zde haní pana Vondrušku jsou zřejmě oproti němu zaujati,neboť doposud nezískali ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Bohužel v Německu tato situace byla již před 50 možná i více roky.Muslimové když si zřídí obec,jejich ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
potřebuji poradit jak poznat druh tropu v praxi -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
haha -
Lucemburská sága pokračuje italským dobrodružstvím
Knížka se četla skoro sama, navazovala na Válku královen. Příběh nekončí, proto bych ráda věděla jaké ... -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...