Recenze: Knihy pro dospělé

Lustigovy Bílé břízy aneb Vojáci bez zbraní

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
detail

Arnošt Lustig je jedním z nejznámějších pražských autorů, který píše o židovských osudech. V roce 1941 byl z rasových důvodů vyloučen ze školy a o rok později se dostal do Terezína. V životě ho velice ovlivnil pobyt v koncentračním táboře v Osvětimi a Buchenwaldu. V březnu 1945 se rozhodl pro útěk z tohoto pochodu smrti a skrýval se až do osvobození.

knihaVystudoval žurnalistiku a začal se živit jako novinář a redaktor. Roku 1948 byl vyslán na tři měsíce do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce. Po okupaci (1968) emigroval do USA. V letech 1995–97 působil jako šéfredaktor časopisu Playboy.

Převážná většina Lustigových próz je ovlivněna zážitky z nacistických koncentračních táborů a nacistickou genocidou.

Jsou opravdu Bílé břízy tajemné?

Titul knihy – Bílé břízy – zahaluje celý její děj. Když se blíže s knihou seznámíme, uvidíme, že příběh se odehrává ve vojenském prostředí. To mě ke knize ihned s jistou nostalgií přitahovalo víc a více, neboť mojí první láskou byl také voják, takže jsem ji začala takříkajíc hltat, o čem že přesně je.

Kniha se skládá ze tří kapitol. Pomocný technický prapor, PTP, je skupina lidí, kteří jsou vyřazeni z civilního života. Tito vojáci beze zbraní prožívají stereotypní chvíle v uzavřených chladných kasárnách a plní rozkazy, jež jsou jim uděleny. Čirou náhodou se v jejich životech objeví venkovská dívka, která změní život především jednomu mladému vojákovi, jenž k ní začne pociťovat něco více, než je přátelství a touha. Rozhodne se s ní dezertovat. Než ovšem utečou, dívka se vyspí se všemi v místnosti… 

Rozporuplnost mezi životem a smrtí tohoto mladého dezertéra řeší kapitán. Zajme ho, nebo ho zastřelí, jak mu nařídili z politického oddělení vojenského okruhu v Karlových Varech? Jak vyřeší ono dilema, se nechte překvapit v samém závěru knihy. Bude mít pohádkově kouzelný konec, či skončí smrtí? 

Děj je psán srozumitelným jazykem, lehce, plynule, čtenář tedy nemusí rozšifrovávat žádné hádanky. Nad mnohými myšlenkami by se však mohl zamyslet.

„Začalo se pomalu stmívat. Budou se muset spolehnout na psy. Břízy začaly šednout. Nejdříve listí, potom kmeny, bílá kůra. Pak zmizely, bílé stromy na kaolinové pláni u neviditelných šachet. Kapitánovi se jen mihlo hlavou, že se břízy připravují na noc jako ženy. Břízy v šeru jsou krásné, skoro tajemné. Jako ženy něco ze sebe skryjí, něco odhalí a něco jen naznačí, ale jen tomu, kdo je už viděl ještě za světla. Odevzdávají svou štíhlost, vůni a hloubku a svoje tajemství tmě? V kapse měl kapitán pistole, za sebou psy s doprovodem. Nemohl se vybavit líp. Rozhodl se dát pokyn psovodům, aby šli vpřed!“
(Lustig, A. Bílé břízy. Praha: Mladá fronta 2008, s. 200.)

Kniha Bílé břízy nesměla tehdy vyjít bez cenzury, a proto ji Lustig přepsal a vyšla v novém vydání.

Knihu Bílé břízy vydalo nakladatelství Mladá fronta

 

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení