
Petr Hruška - Darmata nikoli nadarmo
- Recenze
- Vytvořeno 2. 8. 2012 2:00
- Autor: Marek Lollok

Petr Hruška je básník málomluvný, tichý. Jak jeho sbírky (Darmata jsou od r. 1995 jeho šestým souborem), tak všechny jeho básně jsou spíše kratší a úspornější, hledající a pozvolné. Častokrát se v jeho posledních básních, zahrnutých do sbírky Darmata, vynechávají zejména přísudky; předkládané obrazy se tak ještě víc zpomalují a evokují namáhavé, pomalu postupující jmenné ohledávání a ohmatávání toho, co člověka bezprostředně obklopuje (pro příklad „tmavá linka na střepu mínojské keramiky“, „srdce cihlou“, „siluety dravých ptáků na skle“ apod.). Projev se stává koncentrovaný a naléhavý zároveň, klidný či uklidňující však v žádném případě není.
Kniha Darmata hovoří především o nejbližších rodinných vztazích. Enigmatickým titulem, v němž se ozývá „drama“ stejně jako zastaralejší „dar, darmo“ (vzpomeňme i na Hruškova učitele Šiktance s jeho darmodějem), označují právě situace mezi lidmi, jež spolu, přinejmenším nějaký důležitý životní úsek, musí žít.
V Hruškově pojetí se však mezi blízkými neodehrává nic nadarmo ani zadarmo. Vše je třeba každý den znovu a znovu dobývat; ale dobývat nikoli silou, ale neustálou všímavostí a účastí. Je nutné neustále oslovovat a reagovat na oslovení, i kdyby podmínky k tomu uslyšet se a setkat se nebyly příznivé. („Chlapče! / Viděl jsi mě, / jak si nesu plnou lahev. […] Mačkal a hladil jsi / svoji čepici, / když se mě tvá matka ptala, / jestli mi něco říká láska. // Máš její oči a moje prsty. / Jsi připraven, / chlapče. // […] Dneska u řeky / řval jsi něco na mě / přes kalné peřeje a nebylo ti rozumět, znělo to jako // Darmata! Ochcaná darmata! […]“)
Básnická zamyšlení se povětšinou obrací k dceři, synu, ale také – zrcadlově – zachycují pocit matky či otce, případně partnera. Ať už jde např. o moment šněrování boty (Bota), okamžik uvědomění si konce dětství svých potomků (Prsa, Dcera) či o pozorování „těžkého masa otce“ (Přebytek otce), vždy se jedná o detail napohled drobný a bezvýznamný, ale obsahující v sobě leccos podstatného. Jako bychom se od okraje jevu dostávali k jeho jádru, které ovšem není pojmenováno explicitně, ale jen v náznaku. Pak stačí i miniatury typu: „Tmavá linka na střepu / mínojské keramiky // ještě neříkej – / s tebou to nebyl život.“
Jako refrén (celkem čtyřikrát) se ve sbírce vrací nápěv, který bychom mohli vnímat jako samotné východisko Hruškovy poezie, která se tak vehementně brání velkým slovům a vůbec upovídanosti: „A viděl jsem, / jak vyzáblý / je ten dopis do léčebny, přestože obsahoval všechny důvody, / pro které má smysl vrátit se zpátky, / sem, / do světa důvodů.“ Následují pak čtyři různé obrazy podobající se vyfotografovanému okamžiku, mobilizující nás k co nejplnějšímu zakoušení přítomnosti.
Jako výrazně samostatnou linii sbírky bychom mohli vidět Hruškovo vypořádávání se s počítačovou realitou a jí se přizpůsobující lidskou mentalitou. V básních Řeknu ti, Řeknu víc, Odpověz (první s přípodotkem „z odposlechnutého rozhovoru dvou chlapců“ a další dvě „podle emailu“) nemluví o ničem, co bychom alespoň vzdáleně neznali – fenomén digitálních her a automatizovaných emailových spamů jsme přece nemohli minout, i když s počítačem pracujeme jen svátečně. Hruška v tomto případě nevymýšlí nic nového, jen možné bizarnosti virtuálního světa zalamuje do veršů a metodou duchampovské lokální akcentace z nich vytváří umělecký artefakt, přičemž v neposlední řadě upozorňuje na jejich obdivuhodnou podivnost. V případě básní Řeknu víc a Odpověz podle mého názoru však totéž říká dvakrát – v tomto případě, jako se to v jeho poezii děje opravdu málokdy – se zdá být umístění obou básní do sbírky zbytečné.
Kniha Darmata je opět skromnou a velmi kompaktní Hruškovou prací, těžící zejména z osobního básníkova prožitku a zkušenosti, mimo jiné silně determinované životem v severomoravské metropoli. V edici nakladatelství Host ReX sv. 12, vydaná v kvalitní šité vazbě s raženou texturovanou obálkou a jemnými ilustracemi Kataríny Szanyi, jde o jednu z nemnoha důležitých knih naší nejnovější poezie.
Ukázka:
Duben
Sixtinská kaple…
zaklel někdo ráno za skladem
Vítr to popadl a odnášel
ale zatrhlo se to o holý bez
a zavlálo
Ještě odpoledne
když děcka už zase váhavě odemykají
mlčící byty
přepažené sluneční příčkou
a dospělí chodí po slevách
a existenci
a zlaté zuby svitnou
v mazáčkem usmání výčepů
to tam bylo
(Hruška, P.: Darmata, Brno: Host, 2012)
Aktuality
-
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál... -
Co mě zaujalo na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
7. 10. 2023 skončil 33. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Jako vždy byl plný různých doprovodných programů, které se bohužel z časových důvodů mnohdy překrývaly, proto chci informovat jen o těch, kterých jsem se stačil zúčastnit.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Ti ,,odborníci,, kteří zde haní pana Vondrušku jsou zřejmě oproti němu zaujati,neboť doposud nezískali ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Bohužel v Německu tato situace byla již před 50 možná i více roky.Muslimové když si zřídí obec,jejich ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
potřebuji poradit jak poznat druh tropu v praxi -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
haha -
Lucemburská sága pokračuje italským dobrodružstvím
Knížka se četla skoro sama, navazovala na Válku královen. Příběh nekončí, proto bych ráda věděla jaké ... -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...