
Návraty Gity Lauschmannové
- Recenze
- Vytvořeno 28. 7. 2012 2:00
- Autor: Jiří Lojín

Návratem z koncentračního tábora nic zlého nekončí – to je jeden ze způsobů, jak charakterizovat knihu Radky Denemarkové Peníze od Hitlera Letní mozaika. Nejde o novinku letošního roku, vydaná byla již před šesti lety, dočkala se i druhého vydání (2009) a následného dotisku v letošním roce. Mezitím stačila posbírat několik ocenění – Magnesii Literu v roce 2007, Usedomskou literární cenu v roce 2011 a nejčerstvěji německou knižní cenu Georga Dehia (2012).
Radka Denemarková našla téma pro svůj román v období po konci druhé světové války. Mladá dívka Gita Lauschmannová se vrací z koncentračního tábora a doufá, že po létech utrpení, hladu, zimy a ponižování bude konečně žít normální život a shledat se alespoň s jediným členem své rodiny, který přežil plánovité vyhlazování Židů – se svým bratrem. V rodném domě však už bydlí někdo jiný a Gita nechápe, proč se k ní všichni chovají jako k nepříteli a snaží se ji odstranit. Prožívá nové utrpení, srovnatelné s pobytem v koncentračním táboře. Jediný rozdíl je v tom, že jí ho nezpůsobují Němci, ale Češi, bývalí sousedé, zaměstnanci jejího otce, lidé, o kterých si myslela, že jsou přátelé. Přežije jen díky náhodě a několika slušným lidem. To je její první návrat, téměř ale poslední.
Další děj je situovaný do roku 2005, Gita, dnes již doktorka Lauschmannová, dosáhla rehabilitace svého otce a má nyní možnost žádat vrácení rodinného majetku. Nepředpokládá, že rodiny, jejichž předkové Lauschmannovic majetek doslova ukradli, ji budou vítat s otevřenou náručí, ale má přesnou představu o tom, čeho chce dosáhnout. Odpor, se kterým se setká její vstřícný návrh, je překvapující.
Autorčina hrdinka se setkává s drtivou nepřízní osudu v různých etapách svého života. Po přežití koncentračního tábora je téměř zlikvidována Čechy, kteří ji účelově označí za dceru kolaboranta, a i v dospělosti je postižena další tragédií. Ze schopnosti přežít takové rány osudu se stává jakési motto, ukryté v pozadí příběhu.
„Takže jak zněla úvodní otázka, pane Stolaři? Jak je možné, že ještě žiju? Jak je možné po tom všem zůstat normální? V šíleném lidském světě? Který se nemění a nezmění. Je přece lhostejné, zda tu sedí váš otec nebo vy nebo váš syn nebo váš vnuk. Člověk zůstává stejný. Není naděje. Ani ve vás, ani ve mně, ani v našich dětech. Když všechny, jak tu stojíte a sedíte, postupně sloupnu z kůže, najdu to samé. Nelišíme se.“
(Denemarková,R. Peníze od Hitlera. Brno: Host, 2009, str.113.)
Podstatou příběhu ale není nesmírná houževnatost Gity Lauschmannové, ani nepřízeň jejího osudu. Důležitější je otázka viny, která se přenáší z generace na generaci tím, že před ní zavíráme oči nebo se ji snažíme ospravedlnit skutečnými či domnělými zločiny těch druhých. Je to ale i příležitost pokusit se definovat spravedlivé řešení – na jedné straně doktorka Lauschmannová se svými oprávněnými majetkovými nároky, na druhé lidé, jejichž předkové se dopustili vědomé krádeže, ale oni v těchto domech prožili celý svůj život, zvelebují si je a považují je za své domovy.
Radka Denemarková napsala syrový a drsný příběh bez snahy o jeho přikrášlení a zjemnění. Scény, na které čtenář narazí, v něm znovu a znovu vyvolají myšlenku, čeho všeho je člověk schopný. Postava Gity Lauschmannové, psaná v ich formě, je propracovaná, její myšlenky jsou transparentní, čtenář se dostává do jejího světa. Stejně plasticky je načrtnuta atmosféra vesničky Puklice, v níž se děj odehrává, malost a ubohost obyvatel, kteří se cítí Gitou ohroženi a ze všech sil brání majetky, získané krádeží po roce 1945. Autorka nenechává náhodě, zda čtenář pochopí jádro problému, a vysvětlení vkládá své hrdince do úst:
„A především, a to si, Denisi, jednou provždy zapamatujte: já nechci být odškodněna jako Němka. Já chci být odškodněna jako člověk, kterému se stalo bezpráví. Jako člověk, jako občan, který byl postižen neprávem. Chc,i aby se řeklo, že tady byl spáchán zločin.“
(Denemarková,R. Peníze od Hitlera. Brno: Host, 2009, str. 222.)
Svým způsobem se distancuje od často diskutovaného tématu odsunu Němců po druhé světové válce, nebo - lépe řečeno - dívá se na něj z jiného úhlu. Pohled na hromadný akt nahrazuje individuálním osudem jednoho člověka a jeho právem na spravedlnost.
V závěru, rovněž ústy Gity Lauschmannové, vyjadřuje autorka skepsi nad sepisováním a vydáváním takového životního příběhu. Její příměr, že špetka svinstva znehodnotí vagón mouky, může být chápán jako pochybnost o smyslu knihy. Ocenění i zájem čtenářů ale potvrzují, že i tíživé a nesnadno akceptovatelné příběhy svůj smysl mají.
Knihu Peníze od Hitlera vydalo nakladatelství Host
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Jan Drda – Němá barikáda
Baník píčo -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...