
Muži jsou kluci a ženy čarodějky
- Recenze
- Vytvořeno 12. 7. 2012 2:00
- Autor: Břetislav Orlík

Je libo jen tak? Básnickou lyrickou prvotinu Miriam Prokešové tvoří na osmdesáti osmi stranách tři tematicky prostoupené oddíly: Jen tak, Tobě a Ostravě. V první části je vysvětlen autorčin tvůrčí motiv, všudypřítomný pohyb vznikající mezi mužem a ženou, jenž vrcholí volným veršem v tanec nebo bloudění, ztrácení se v toužení, v němž má největší smysl soustředit se na přítomnost (nespěchej / nebudu schopna / víc než teď dát). Tento výchozí motivátor postupně přechází v oddíle druhém v partnerský dialog.
Autorský subjekt pomocí slova hledá existenci v bytí, nitro v nitru, přičemž jej při tom provází řada mýtických, filozofických a literárních postav (tanečnice Mája, Descartes, Nietzsche, Hamlet, Medúza, trpaslíci), ale také domácí koblovské strašidlo (vodník Dobrodin) a zesymbolizovaní Slezané (Petr Bezruč a Ostravak Ostravski). Setkáváme se s Ostravou už ne „blbou“ - mladou, hlučnou a začouzenou (tak, jak jsme byli zvyklí z proklamačních kampaní v boji o Město kultury 2015), nýbrž s intimní rigorózně romantickou, nebo chcete-li pohádkovou říší, ve které se musíte pohybovat tiše s ohledem na druhé, pozorovat, naslouchat, stejně jako v osobním životě.
Autorka čerpá motivy z vlastní odborné činnosti, v níž se zaměřuje na filozofii dětství a kulturní specifika slezského kraje, těmito dále prostupuje rovina osobní. Slovy šetří, hraje si (zbavím je korzetu / rozhodím písmena / A nevím ani proč). Neosvobozena od ich formy pro své bloudění nachází řád v modlitbě, jež je zároveň láskou-starostí o bytí světa, a s jejíž pomocí překonává amor fati a ostatní menší principy. Klíčem ke vyrovnání se s rozdíly a nastoupení na cestu ke klidu je přijetí odpovědi „možná“. Nezbytné „možná“, není totožné s nevím, jelikož vychází z vědomí bolesti (Mít vlastní zahradu, Tisíce nocí, Až jednou uvidíš).
Ve třetím oddíle vstupuje do světa starých hodnot, míst prověřených životem a smrtí (Fifejdy, Kuří rynek, Černá louka, Landek), žijících stále kulturními střety (radnice, restaurace Pelikán, učebna E 16, Baník). Nicméně nejde tolik o génia loci Ostravy, jsme stále v ambivalentním vztahu a postupujeme k vyústění. (Život je ráno / s horkou snídaní / v přeplněné tramvaji) a to je třeba přijmout s pomocí silného, občas nudného muže s velikýma rukama (muž, když mluví / tak i vody / do kopečka / stoupají). Místy se však neubráníme pocitu všednosti a nadužívání samozřejmého slova a významu (Kdo nejde s námi / jde proti nám / tak pryč s ním / z kola ven!).
Jen tak naplňuje nároky na prvotinu, i když se místy nezbavíme pocitu, že jsme pořád v první fázi, tzn. deníčkovém psaní. Formální nebroušenost i vnitřní přesahy obsahů jsou prostory poskytující budoucnost pro nová a další utváření. Těm by zcela jistě prospěla i jistá radikalizace, zřeknutí se snahy o metafyzické pojetí žitého a rozvíjení minimálního – konkrétního předmětu.
Obálkám knih z nakladatelství Repronis by již delší dobu slušela větší propracovanost a změna typu vazby. Možná je to jen moje subjektivní představa, ale ta úsporná strohost v designu působí příliš fádně a nedotaženě. I když na druhou stranu musíme ocenit a chápat snahu o levný tisk nových titulů, poezie i ostatní, kupř. odborná literatura, by si přece jenom zasloužili trochu „nápaditější“ ošacení.
Ilustrace Lucie Prokešové zachycují jakousi snivou hravost vypravěčky. Zavřít oči, zastavit se a vzpomenout nebo zapomenout? Thomas Hobbes hledal ve snech opačné konce našich představ při bdění. V básních bychom tedy mohli nalézat střed a možná i pravdu. Takže ať už pro peníze, slávu, sebeuspokojení nebo jen tak! Sbírka ve čtenáři vyvolá a zanechá kousek autentického zachvění se s moudrou ženou, holčičkou i autoritou, blábolkou blábolenou, příležitostnou poezií – životní autentickou zkušeností jednoho člověka.
Knihu Jen tak vydalo nakladatelství Repronis
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...