Recenze: Knihy pro dospělé

Vražda o Velikonocích

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
vrazda o velikonocich 100x100
Poslední román Lee Harrisové, který vyšel česky v nakladatelství Motto, opět přivádí na pomyslnou scénu Christine Benettovou, bývalou jeptišku, která ráda strká nos do cizích záležitostí. Tentokrát se zajímá o případ ženy, která zmizela před šestnácti lety z rodinné oslavy a poté byla nalezne mrtvá. Kdo ji zabil a kam vůbec toho osudného večera šla? A proč její nejbližší nechtějí hovořit o minulosti?

Již zmíněná autorka Lee Harrisová (vlastním jménem Syrell Rogovin Leahy), která roku 2001 získala cenu Career Achievement Award za přínos detektivnímu žánru, se již v sedmnácti románech vrací ke své oblíbené postavě Christine Bennettové. Ta se vzdala života v klášteře, neboť poznala atraktivního Jacka, s nímž zažívá spokojené manželství. Není žádným překvapením, že je její manžel povoláním policista a že svou ženu v pátrání podporuje. Detektivky z této řady mají jedno společné: mohly bychom je nazvat knižní obdobou zapomenutých případů, neboť se zločiny odehrály v minulosti, případně v ní lze nalézt rozpletení případu. Druhým společným rysem pro většinu z nich je, že se vraždy odehrály v nějaký významný den, jak napovídají samotné názvy románů (např. Vražda na den sv. Patrika, Vražda na křtinách, Vražda o Vánocích, Vražda o stříbrné svatbě apod.).

Tentokrát se čtenář stává svědkem oslavy sederu, na kterém se opět po roce schází početná židovská rodina. Mel si letos pozve i kamarádku Christine Bennettovou, která je však nečekaně požádána, aby vyšetřila smrt tety Iris. Christine zpočátku odmítá, neboť nechce pronikat do rodinných tajemstvích, která by mohla někomu ublížit. Je na ni však vytvořen takový nátlak ze strany Mel, že jí slíbí pomoc ve vyšetřování.

vrazda o velikonocich obalka„Chris, přes víkend jsme s mamkou probraly hodně věcí. Dostaly jsme se i k tomu, jak jsme spolu mluvily o tetě Iris. Chtěly bychom, abys pro nás něco udělala.“
Věděla jsem docela přesně, co bude následovat, jako bych sama napsala scénář. „Ne, Mel,“ reagovala jsem pevně. „Nemůžu. Víš dobře, že bych pro tebe udělala všechno. (...) To po mně, prosím tě, nechtěj.“
„Ale ty jsi ta nejvhodnější osoba. Nepatříš do rodiny, ale všechny znáš. Dokážeš držet jazyk za zuby, takže když ti někdo prozradí něco choulostivého, nerozneseš to dál. A navíc máš dostatek zkušeností, talent a vrozený cit pro to, za kým jít a na co se zeptat.“
(Harrisová, L. Vražda o Velikonocích. Praha: Motto, 2009, s. 33.)

Začínají se vynořovat otázky, na které se jen těžko hledají odpovědi. Kam například zmizela Irisina nejlepší kamarádka? A proč jí její rodina neřekla, že Iris dala nedávno u svého dlouhodobého zaměstnavatele výpověď? Mohl by být důvodem intimní poměr s neznámým mužem? A co když bylo oněch mužů více? Román navíc otevírá důležité téma: soudržnost v rodině i za cenu zatajování, a to dokonce před policií.

„Starší generace Grodnikových udržovala před svými dětmi tajnosti a Eileen by také o svých problémech s rodiči nemluvila. Důvody však byly rozdílné. Grodnikovi nechtěli se svými potomky probírat tak choulostivá témata jako rozvod; Eileen byla naopak přesvědčena, že by jí matka neporozuměla, protože patřila právě k té „starší“ generaci. Výsledek byl ale stejný. Neuvážené činy obou skupin přetrvávaly, stejně tak jako generační propast mezi nimi.“
(Harrisová, L. Vražda o Velikonocích. Op. cit., s. 173.)

Přes poutavé líčení odkrývání starých pravd román trpí některými nedostatky. V určitých pasážích jsem se přistihla, že stránky pročítám, aniž bych vnímala jejich význam. Důvod? Hloupé řeči dvou kamarádek o jídle a přípravě hostiny či rádoby roztomilé šuškání zamilovaných manželů do ostatního textu příliš nezapadají. Vše mi však vynahradil překvapivý závěr, kdy jsem zjistila, že můj tip na vraha nebyl správný, naopak... Že ani nebylo možné vraha vytipovat, neboť jím byla postava, která se v celém vyprávění nevyskytovala! Bylo mi zpočátku líto, jakým způsobem byla vysvětlena vrahova pohnutka k ubití nebohé ženy, avšak pokud si pustíte večerní zprávy, zjistíte, že k podobným činům dochází denně kvůli malichernějším věcem. Proč tedy byla krásná Iris zabita? To se již dozvíte v oddechové detektivce Vražda o Velikonocích, kterou vydalo nakladatelství Motto.

















Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení