Recenze: Knihy pro dospělé

Pohled očima slepého starce

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
papousek

Je k neuvěření, že ještě relativně nedávno jsme v televizních i rozhlasových zprávách několikrát denně slýchali, jakým tempem kráčí vpřed hospodářství Bulharska, jak vzkvétá díky hrdinnému dělnickému lidu pod vedením soudruha Todora Živkova, což by ovšem nebylo možné, pokud by jeho vzorem nebyl hrdinný lid Sovětského svazu. V některých retro pořadech si můžeme rétoriku socialistického zpravodajství oživit, leč zprávy o tom, jak se dařilo obyvatelům Bulharska po rozpadu sovětského bloku, máme jen kusé. Poněkud neobvyklý pohled na tuto zemi, ale i na Gruzii, nabízí román Sólo.



knihaNeobvyklý je z několika důvodů. O Bulharsku, Gruzii a také o New Yorku vypráví Angličan původem z Indie a pohled na tato místa zprostředkovává slepý hrdina svým vnitřním zrakem a svými vzpomínkami.

První část románu seznamuje čtenáře s mužem, jemuž otec - obdivující vše německé - dal nezvyklé jméno Ulrich. Za svůj téměř stoletý život byl Ulrich svědkem mnoha klíčových momentů v historii bulharského státu. Snahy o jeho osamostatnění, obě světové války i přechod od socialismu k poněkud zmatené budoucnosti. Pro čtenáře je to jedinečná příležitost oživit si v krátkosti některá fakta z bulharských dějin a dozvědět se něco o vývoji tohoto státu v devadesátých letech. Přesto tato část není nudná historie, je poutavá a čtivá. Ulrich vystupuje v první části jako vypravěč, v druhé se ocitá v roli tvůrce příběhu. Ale ten začne žít svým vlastním životem, z tvůrce se tak stává pouhý iniciátor a pozorovatel. Možností, jak děj ovlivnit, má málo. Ulrich sedí osamocen ve svém pokoji, bezmocný a slabý, přitom jeho hlava je světem, kde žijí a umírají lidé.

Druhá část románu se hodnotí velmi obtížně. Nenaplněná touha po hudbě podnítila v Ulrichově fantazii stvoření geniálního houslisty Borise, který - po létech strávených pouze ve společnosti prasat - uchvátí americké publikum. Tuto poněkud naivní zápletku doplnil další linií, ve které vystupuje podmanivá gruzínská kráska Chatúna a její bratr Iraklij, nadaný, ale nedoceněný básník. I tato linka působí romanticky, její atmosféra je cítit lacinými romány. Ale Rana Dasgupta je z obliga, vždyť to není on, kdo takový chatrný děj čtenáři předkládá. Je to výplod Ulrichovy fantazie!

Román je plný hudby. Ulrichovi byla zapovězena jeho otcem, Borisovi je vrozena. Označení částí jako první a druhá věta evokuje strukturu hudební skladby. Aby byl text vyvážený, zavádí do něj autor protikladný motiv – strohou vědu. Ulrich se snaží sledovat chemii, která představuje na začátku století rychle se rozvíjející obor s netušenými perspektivami umělých hmot, autor lehce načrtává i obrys Einsteinova soukromého života a připomíná některé detaily, o nichž se málo mluví, třeba jeho manželství a děti. Rana Dasgupta se snaží rozdílné zaměření obou částí zdůraznit i pomocí názvů kapitol. Kapitoly první části (věty) Život jsou voleny podle chemických prvků, což ukazuje na Ulricha jako na chemika. Kapitoly druhé části Denní snění jsou nazvány podle vodních živočichů a jejich charakter zdůrazňuje snovou a fantaskní stránku této věty.

Autorův popis zemí a společností, které zná pouze z doslechu, působí velmi autenticky. Vzhledem k počtu lidí, kterým se cítil být povinován poděkováním v závěru knihy, se zdá, že se snažil o seznámení s místy, o kterých psal, velmi detailně. Přesto ale jeho hrdinové mají podobný naturel, i když si jsou národnostně velmi vzdálení. Rana Dasgupta se spíše přidržuje zavedených představ o balkánské povaze. Přesto je Dasguptova kniha vzácným příspěvkem českému literárnímu trhu, protože čtenáři připomíná dějiny Bulharska, částečně i Gruzie, a provádí jej málo známými moderními dějinami těchto zemí.

Knihu Sólo vydalo nakladatelství Jota

 

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení