Recenze: Knihy pro dospělé

Láska jako Řím

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
koloseum 100x100
Populární česká prozaička Irena Obermannová, která má za sebou řadu úspěšných románů pro ženy, vydala další knihu, v níž jsou hlavními tématy zklamání v lásce a touha po novém životě i po smrti. Autorka v románu Láska jako Řím navazuje na dřívější tvorbu, avšak narozdíl od jiných autorů se jí daří psát stále svěže a do jednoduchého příběhu vložit další vypravěčskou rovinu, která je tentokrát zaměřena na samotné psaní.

Hlavní hrdinkou je Matylda – spisovatelka, která je vyslána do Říma na konferenci o postavení ženy v Evropě. Má zde reprezentovat Českou republiku, avšak sama cítí, že toho není hodna. Její sebevědomí je natolik nízké, že si dělá legraci i sama ze sebe a ze svého psaní. Kniha však vtipem příliš neoplývá, naopak. Matylda se nedávno rozešla se svým Starým láskou, s nímž toužila po společném životě, nikoliv po dvou dnech týdně. Ano, Starej láska dával přednost své manželce, kterou se však nerozpakoval podvádět s Matyldou. Ta, ačkoliv věděla, že by kvůli ní rodinu neopustil, stále potají doufala v jakýsi zázrak, který se neuskutečnil. Na prohru nebyla připravena. Tento vztah ji vzal veškerou chuť k životu, už nechce být nikdy šťastná, ani netouží najít toho pravého:

Za ty dva roky, co ho neviděla, kvůli němu vybrečela devatero moří. Byla žárlivá a sebestředná. Chtěla ho jen pro sebe.
Co kdyby si teď na maličkou chviličku zapnula mobil a napsala mu? Odpověděl by jí? Mohla by mu napsat, že na palubě letadla právě došlo k teroristickému útoku. Třeba by ho to zasáhlo.  (...) Matylda už nechtěla nikoho poznávat. Hlavně žádné muže. Nechtěla se zamilovat, nechtěla z nich být nervózní, nechtěla romantiku. Chtěla svýho starýho, blbýho. Jeho vůni, náruč. Tahle touha však byla nebezpečnější než všechny milostné avantýry, co by mohla ještě zažít. Nebezpečnější než létání.
[1]

laska jako rim obalkaVnitřní rozpolcenost. Tak bychom mohli hlavní hrdinku charakterizovat: na jednu stranu touží po štěstí, na druhé vše hází za hlavu a říká, že je jí jedno, zda bude či nebude žít. Touha po smrti je zesílena příletem do Říma, kde se vynořují za každým rohem vzpomínky na ono léto, kdy zde byla se Starým láskou. K tomu se navíc přidávají pocity podvodnice, která se vydává za spisovatelku, přestože neumí pořádně skládat věty a jen opakuje slova a oblíbená spojení z dřívějších děl. Proč se tedy stala spisovatelkou? Z nutnosti – musela nějak uživit své děti, navíc jí pomohla čirá náhoda, že ji kritika vlídně přijala na jejím počátku.

V této chvíli se přibližujeme k oné druhé rovině vyprávění. Hlavní hrdinka začíná hovořit o psaní, které je pro ni záležitostí obživy, nikoliv něčeho vyššího. Je to pro ni úniková cesta ode všech povinností i od samotného života. Sama by možná nebyla schopná žít, život jí zajistí fiktivní hrdinové a jejich životní osudy, které mohou – narozdíl od reality – končit happy-endem. Spisovatel je snílek, který věří v lepší budoucnost, naráží ale do bariér povinností, nudy a nepochopení. Kritika spisovatelů z úst Matyldy vyznívá jako výkřik vlastní bezmocnosti:

Spisovatelé jsou do sebe zahledění, nemocní sobci. Chudáci, kteří celý život hledají někoho, kdo je bude opatrovat, kdo to s nimi vydrží, i když tuší, že nikdy nikoho nenajdou. Na spisovatelích není nic k obdivování. Jsou nebezpeční, primitivní a mluví jenom o sobě. Obdiv zasluhují jejich manželky, manželé a děti. [2]

Podobných pasáží o údělu spisovatelů a o vlastním psaní naleznete v knize více. Právě tyto úvahy zachraňují příliš jednoduchý děj. Důležitější, než-li Matyldin zvláštní vztah s pohledným Chlapečkem, je totiž spojení přítomnosti ve vzpomínkami a úvahami o životě, psaní i o smrti. Touha po odchodu z tohoto světa a pocit méněcennosti je natolik silný, že se před hlavní hrdinkou začne zjevovat zhmotněná smrt, která ji začne tahat za vlasy, pronásledovat na každém kroku a hrát s ní děsivou hru. Jak skončí? Kdo bude vítězem a kdo se dočká prohry? To se již dočtete v románu Láska jako Řím, který vydalo nakladatelství Motto.


[1] Obermannová, I. Láska jako Řím. Praha: Motto, 2009, s. 11.
[2] Tamtéž, s. 18.

Čtěte také:

Zázrak nebo propad do sklíčenosti?


Soutěže

Aktuality

  • Magnesia Litera 2019

    Po mimořádném ročníku, který v roce stoletého výročí založení Československa připomněl, jak úzce je česk(oslovensk)á státnost propojena s literaturou a slovesnou kulturou, se ceny Magnesia Litera v osmnáctém roce své existence opět soustřeďují na českou knižní současnost.

    Číst dál...  
  • Pozvánka na Knižní festival v Ostravě

    Milujete knihy, rádi čtete anebo dokonce píšete autorskou tvorbu? Právě pro Vás jsme připravili první ročník Knižního festivalu Ostrava, který se uskuteční ve dnech 1.–3. března 2019 se na Černé louce v Ostravě. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení