
Koncert pro jehličkovou tiskárnu
- Recenze
- Vytvořeno 24. 5. 2012 2:00
- Autor: Jiří Lojín

Od doby svého vzniku prošel fejeton mnoha proměnami. Ponechal si sice formu krátkého vtipného textu, ale díky některým autorům, kteří jej dovedli k dokonalosti, již netvoří pouhou výplň prázdných míst novinové stránky, ale vyvinul se ve svébytný literární útvar, na který se mnoho čtenářů těší víc než na hlavní články. Kdo z pamětníků by si v této souvislosti nevzpomněl na fejetony Rudolfa Křesťana v Mladém světě! Býval to první článek, který člověk netrpělivě nalistoval, pak teprve přišly na řadu ostatní. Jak je vidět, laťka kvality tohoto publicistického žánru byla nasazena velmi vysoko, a Richard Skolek se svou knížkou fejetonů Hubený nás nedostanou nemá v takové konkurenci jednoduchou pozici.
Skolkova prvotina je složena z fejetonů, které vycházely v tisku – v Brněnském a Blanenském deníku a v týdeníku Týden. Inspiraci nacházel autor všude okolo sebe. Ve své rodině, ve vzpomínkách z dětství, vděčnými tématy jsou trapné zážitky spojené s pokusy o navázání vztahu. Vše viděno s nadsázkou tak, aby se z banální příhody dala vytěžit vtipná pointa. Další skupinou témat jsou autorovy zkušenosti s literární tvorbou, hudbou a divadlem. Závěr knihy patří dvěma pásmům. Kratší s názvem Můj první trek se skládá ze tří dílů, a delší - Jaselské humoresky - má deset částí a epilog, jenž poněkud mění čtenářův pohled na předchozí texty.
Stejně jako jsou rozdílné události, o kterých autor píše, kolísá i úroveň jednotlivých fejetonů. Od vtipných s ráznou a pochopitelnou pointou, přes průměrné, až po takové, u nichž se čtenář v autorově záměru velmi těžko orientuje. Nejistou dějovou linkou a mlhavým zakončením je čtenář dezorientován a netuší, oč autorovi běží. Místo dravého, kritického fejetonu s nádechem humoru pak před sebou máme jakousi melancholickou úvahu, třeba O jazzu a ženách. Naštěstí jsou nepodařené kousky v menšině a autor takové vady na kráse časem bezpochyby odstraní. Zřejmě jsou dány určitou nezkušeností a nevypsaností. Doufám, že mé drobné výhrady nevyvolají v autorovi stejnou nevoli, jakou popisuje v Klubu špatné poezie.
Richard Skolek mě velmi potěšil hned jedním z prvních textů Jak zalichotit tlusté ženě. Kromě toho, že patří mezi ty dobré, cituje v názvu i obsahu dílo velmi svérázného brněnského umělce Mariana Pally, což svědčí o velmi dobrém autorově vkusu. Ve skupině fejetonů, které mě zaujaly, jsou převážně ty, čerpající z autorových hudebních a divadelních zkušeností. Projevuje se tam přehled, jenž v těchto oborech má, a je vidět, že s větší lehkostí píše o věcech, které má zažité. Dobrým příkladem je třeba Píseň pro jehličkovou tiskárnu:
Skladatel Leo Hurvín (kdoví, jedná-li se o skutečné jméno, či pouhý pseudonym) přišel s revolučním nápadem – písní pro jehličkovou tiskárnu. Pan Hurvín shledává zvuk tohoto přístroje velmi melodickým, a dokonce si všiml, že vrcholných výkonů dosahuje tento svérázný hudební instrument při tisku Shakespearových sonetů.
(Skolek,R. Hubený nás nedostanou. Třebíč: Akcent, 2011, str.32-33.)
Oceňuji autorův velmi přesvědčivý popis tohoto hudebního experimentu. V záplavě různých performancí mně připadal koncert pro jehličkovou tiskárnu tak pravděpodobný, že jsem málem podlehl pokušení vyhledat skladatele Leo Hurvína na internetu. Pointa příběhu, žel, negraduje a poslední odstavec je - narozdíl od brilantní předchozí části - rozpačitý a nevýrazný.
Knížka fejetonů Richarda Skolka je nenáročné čtení pro krátké chvilky oddechu. Až na malé výjimky je čtivá, psaná kultivovaným jazykem a s jemným humorem. Některé čtenáře možná v první chvíli odradí obálka, která svým provedením hlásá, že skrývá text třeskutě až trapně vtipný. Naštěstí nic takového uvnitř nečíhá. Některé texty odrážejí inspiraci povídkami Šimka a Grossmanna, ale ruku na srdce, kdo z nás jimi nebyl ovlivněn.
Knihu Hubený nás nedostanou vydalo nakladatelství Akcent
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...