Recenze: Knihy pro dospělé

Rjú Murakami a moderní japonská próza

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Nihilismus a naturalismus poznamenává japonskou literaturu již řadu let. Spisovatelé, tvořící v období po druhé světové válce, se ve svých dílech záměrně soustředí na negativní stránky života, libují si v ošklivosti a často čtenáře šokují detailními popisy nechutností. Přetrvávající deziluze mládeže s sebou nese témata jako jsou drogy, násilí, sex z nudy, nejrůznější úchylky a duševní poruchy.



knihaPo skončení druhé světové války byl vliv naturalismu a nihilismu v literatuře poměrně citelný. Šúsaku Endó (Moře a jed, Mlčení) a Kobó Abe (Písečná žena, Tvář toho druhého) nacházeli provokativní témata, která nebyla pro tehdejší společnost příjemná, a čtenář se tak musel vyrovnávat s detaily násilí i ošklivosti. Proti těmto proudům se stavěl třeba významný spisovatel a literární teoretik Nacume Sóseki svou školou moderního realismu, hlásající požadavek mravní obnovy. Současná japonská tvorba se přiklání spíš k drsnému proudu a díla Rjú Murakamiho jsou v tomto ohledu jejím typickým představitelem. A přestože od originálního vydání novely Piercing uplynulo již třináct let, je stále aktuálním pohledem na některé stránky japonské společnosti.

Charakteristika Murakamiho knihy – pohled na odvrácenou tvář současného Japonska – se hodí téměř na všechna ceněná díla japonské moderní literatury. Z pohledu čtenáře to vypadá, jako kdyby Japonsko nemělo jinou než odvrácenou tvář. Samozřejmě, existují výjimky. V dílech autora působivých hororů Kodži Suzukiho (Kruh, Spirála, Smyčka, Temné vody) a u nás velmi oblíbeného Haruki Murakamiho (Kafka na pobřeží, Norské dřevo) se tyto stránky moderního života odrážejí jen v náznacích. Kromě témat na okraji sci-fi, hororů a fantasy, které do svých děl vkládá mimo jmenovaných spisovatelů i Jasutaka Cucui (Konec stříbrného věku, Peklo), se současní autoři soustředí na život v moderní společnosti, hledají a zdůrazňují jeho negativní stránky a zkoumají způsoby, jakým jsou formovány charaktery převážně mladých lidí. Za povšimnutí stojí dílo nositele Nobelovy ceny Kenzaburó Oéa (Soukromá záležitost) nebo knihy mladé oceňované autorky Hitomi Kaneharové Hadi a náušnice a Autofikce. Zvláště román Hadi a náušnice má s Murakamiho Piercingem mnoho společných rysů. Nejen tématem bolesti a zdobení těla, ale i  charakterem Rjú, hrdinky románu Hitomi Kaneharové, jíž je Murakamiho Čiaki v mnoha ohledech podobná.

Piercing je komorní drama, odehrávající se mezi Masajakim Kawašimou a prostitutkou Čiaki Sanadovou. Ani jeden z nich se z hlediska normálního člověka nechová racionálně. Mají však pro to své důvody a ty jsou podstatou Murakamiho novely. Základní autorovou myšlenkou je, že důvodem pro jejich chování jsou traumata, která si přinášejí z dětství. Ani jeden z protagonistů ovšem tyto problémy nevnímá přímo, nespojuje je se svým stavem. Vyprávění tak připomíná sezení u psychiatra, na kterém se pacient svěřuje svému terapeutovi se vzpomínkami, a společně pátrají v minulosti, aby našli hluboko potlačené otřesné zážitky. Příběh je začíná Masajakiho nečekanou touhou zabít sekáčkem na led svou malou dceru. Exces je sice iniciován shlédnutím filmu Základní instinkt, ale příčina není tak jednoduchá. Masajaki dojde k přesvědčení, že této nebezpečné touhy se zbaví tím, že zabije někoho jiného. Pro svůj plán si vybere prostitutku ze SM klubu a metodicky plánuje další postup. Čiaki je náhodná oběť,  muž si ji sám nevybral, byla za ním poslána majitelem salonu. Pečlivě připravený plán selhává v okamžiku, kdy na Čiaki  dolehne její posedlost sebepoškozováním. Na soukromém jevišti malého hotelového pokoje a později Čiakina bytu stojí dva lidé, ve kterých žhne šílenství.

V záblescích vzpomínek čtenář postupně vniká do příčin problémů obou hrdinů, které vedou až do dětských let. Zneužívání, jemuž byli oba vystaveni, potlačili hluboce do podvědomí, a jakákoliv drobná událost – film, hudba, vůně – může nastartovat patologickou reakci. U Čiaki je to sebezraňování, u Masajakiho touha po specifickém způsobu zabíjení. To ovšem neznamená, že by to byla ideální dvojice vrah a jeho oběť, dívka netouží po smrti a žádným způsobem Masajakimu jeho plán neulehčuje. Jeho by to ani neuspokojilo. V očích své oběti chce vidět strach a utrpení v okamžiku smrti.

Murakamiho novela využívá podobná témata a rekvizity jako jeho předchozí knihy vydané v českém překladu. Zabývá se násilím, sexem, úchylkami, narušenými osobnostmi. Proti povídkové knize Čáry je příběh komornější, nezabývá se tolik vazbami mezi lidmi a detailněji se pokouší poznat příčiny traumat. Murakami velmi emotivně líčí chování malých chlapců a holčiček umístěných v ústavech pro narušené děti. Chování, které by každému mohlo připadat nepochopitelné a vysloveně odporné, pokud by neznal tyto otřesné dětské osobní příběhy.

Stejně jako v jiných dílech současných japonských autorů, nevyznávají Murakamiho hrdinové žádné tradiční národní hodnoty. Jejich život je ve znamení konzumu, stejně jako v Evropě nebo Americe. Poslouchají americkou hudbu, pijí kokakolu, nosí džíny. Tradiční japonské hodnoty se pokoušejí do svých děl implantovat spíše nejaponští spisovatelé, jako například maďarský spisovatel László Krasznahorkai ve své knize Od severu hora, od jihu jezero, od západu cesty, od východu řeka. V kontrastu mezi vnímáním Japonska cizími a místními spisovateli je deziluze mladých Japonců a také spisovatelů zvláště patrná.

Knihu Piercing vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení