Recenze: Knihy pro dospělé

Sámoška v domě, to je terno!

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Ještě dnes, více než dvacet let po pádu totalitní společnosti, máme možnost nacházet literární díla s vysokou uměleckou hodnotu, která ale v době svého vzniku nemohla být vydávána. Kniha Vladimíra Mikeše Škodlivý prostor je jedna z nich.



knihaJméno Vladimíra Mikeše je převážně spojováno s překladatelskou činností, jeho dílo v této oblasti je úchvatné. Do seznamu jeho překladů z francouzštiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny a němčiny je možno nahlédnout třeba v databázi Obce překladatelů. Mikešovo vlastní prozaické dílo je ale téměř neznámé. Není divu, jeho pohled na tehdejší společnost není příznivý, o mnoha faktech, kterými byly jeho texty inspirovány, se sice potichu mezi lidmi mluvilo, ale bylo to veřejné tajemství, o kterém se oficiálně muselo mlčet.

Zápletka knihy Škodlivý prostor je ve své podstatě velmi jednoduchá a je naznačená už v samém úvodu. Mladí manželé s malou dcerkou se přestěhují do vytouženého vlastního bytu. Vše nasvědčuje, že je to začátek šťastné etapy jejich života. Kateřina čeká další dítě, její manžel má práci, která ho baví. Zdá se, že budoucnost nemůže být růžovější. Je tu však taková maličkost. V přízemí domu, rovnou pod bytem mladých manželů, je nová, moderní samoobsluha. Zdánlivá výhoda – stačí seběhnout několik schodů, koupit mléko a pár křupavých housek, nebo vyhlížet z okna a čekat, až přivezou nějaké nedostatkové zboží. Za socializmu výhoda vskutku neocenitelná. Avšak realita je jiná. V noci se bytem rozléhá hučení strojů, pravděpodobně lednic a mrazáků, které brání manželům ve spánku a ruší i jejich malou dcerku. Když nastane rozbřesk, v prodejně začne čilý ruch a každou chvíli se ozve příšerná rána, jak kovové dveře silou narazí do futer. Muž, který pracuje doma jako opisovač textů, nemá ani klid na práci. Asi by se stačilo domluvit s vedoucím prodejny, aby udělal drobné úpravy, jež by vše zlepšily. Je to jednoduché řešení a hlavní hrdina je také chystá uskutečnit. Ale ke svému překvapení narazí. Že by vše vzal za špatný konec?

Vladimír Mikeš ve svém románu vytvořil dokonale kafkovské prostředí, v němž se lidé pohybují jako slepí, bez záchytných bodů, znalosti pravidel a možnosti úniku. Byl by to dokonale vykonstruovaný literární svět, kdyby to vše nebyla pravda - historická realita, ve které jsme žili čtyřicet let. Mnoho lidí rezignovalo, přizpůsobilo se prostředí a nesnažilo se bojovat se systémem, jenž byl v potlačování třídního nepřítele – mnohdy představovaného vlastními obyvateli – dokonalý. Mikešův hrdina zprvu nepochopí, že požadovat úpravy v moderní samoobsluze je vlastně boj proti režimu. Z vnějšího pohledu je taková myšlenka  opravdu absurdní, doba však absurdní byla.

Boj Mikešova hrdiny je bojem intelektuála s tupým a nepřátelským režimem, reprezentovaným malými závistivými lidmi. Muž ze Škodlivého prostoru, přestože má mnoho autorových vlastností, není ve své podstatě člověk s tak širokým rozhledem jako autor sám, je to pouhý opisovač, chová se však stejně a okolí na něj jako na intelektuála také reaguje. Střetnutí muže takového typu s pragmatickým a neotesaným vedoucím samoobsluhy nemůže dopadnout jinak, než autor popisuje. Do té doby, než pochopí, že proti takovým lidem se nedá bojovat stížnostmi a návrhy, podloženými logickými argumenty.

Jednoduchost zápletky vede k poněkud rozvláčnému vyprávění, které ale věrně sleduje nekonečnost marných snah o změnu neuspokojivého stavu. Autor neustále rozvíjí základní téma bouchání kovových dveří a nočního hučení, jejich vlivu na psychický stav obyvatel a rozdílných reakcí sousedů. Scéna ze schůze, přestože není nereálná, pouze drobně upravená, je dokonale kafkovská. Té se můžeme zasmát, absurdita scény se může zdát směšná, pokud je vytržena z kontextu. Ve skutečnosti je ale produktem stejného režimu jako následující výslech STB, a ten se za veselý nedá pokládat ani v nejmenším.

Vladimír Mikeš napsal román odrážející realitu totalitní společnosti, založený na velmi jednoduché zápletce. V době přechodného politického uvolnění v šedesátých letech byla kniha připravována k vydání, bohužel k němu nedošlo. Prozaické dílo tohoto překladatele a spisovatele s velkým kulturním rozhledem můžeme ocenit až teď.

Knihu Škodlivý prostor (Podvržená prvotina) vydalo nakladatelství Plus

 

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení