Recenze: Knihy pro dospělé

Zabiják na rakvích nešetří

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Připadá vám marnotratné cpát do zcela nových mrazáků mrtvoly a vyvážet je do sběrných dvorů? Máte pocit, že kdybyste si konečně mrazák koupili, použili byste ho jiným způsobem než jako rakev? Považujte takové plýtvání za nebezpečné životnímu prostředí? Pokud ano, jste normální člověk a neaspirujete na dráhu sériového vraha s podivnými sklony.



knihaChristina Larsson touto nezvyklou rekvizitou – mrazákem ještě více podtrhla podivínskou osobnost záhadného zločince, který po sobě zanechává profesionálně rozřezané, do sáčků zabalené a pečlivě uložené kousky mrtvol. Postará se tak o problémy nejen Göteborgské policii, ale i náhodným nálezcům. Bratři, kteří ze skládky berou ještě použitelné zboží a dávají je znovu do oběhu, najednou nevědí, co si počít s mrazákem plným lidského masa. Marně se tváří jako ochránci životního prostředí, jsou podezřelí z vražd a je jisté, že „záchrana“ věcí ze skládek také není legální. Komisařka Ingrid Bergmanová (pouhá shoda jmen se slavnou herečkou) se potřebuje po dlouhé době strávené v nemocnici vrátit do hry, proto se ujímá vyšetřování.

Soukromá jatka
jsou další z řady populárních severských detektivek, které v současné době proslavili autoři jako Stieg Larsson, Jo Nesbø nebo manželé píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Čtenáři, kteří obdivují rozmáchlý Larssonův styl s mnoha odbočkami a vedlejšími tématy, nebo mají rádi akční scény dvojjediného Keplera, či jim přirostl k srdci Nesbøho drsný Harry Hole, musejí počítat s tím, že žádný z těchto atributů v Soukromých jatkách nenajdou. Přes název a děj naznačený v anotaci je styl Christiny Larsson komornější, zápletka jednodušší a vedlejší témata poněkud odlišná. Projevuje se v nich ženský postoj, přístupnější sociálním a obecně lidským problémům. Do popředí se dostává tématika přistěhovalectví, z něj vyplývajícího rasismu a xenofobie. Výrazným prvkem, který autorku zřejmě hodně znepokojuje, je rozpor mezi pracovním nasazením a soukromým životem. Klíčovým rozhovorem v tomto smyslu je rozhovor kolegyň Karin a Niny, která si momentálně neví rady s tím, jak skloubit starost o rodinu a práci.

Podívej se na nás ostatní. Chtělo by se ti snad s někým z nás svůj život vyměnit? Třeba hned se mnou? Žiju jen s kočkou a sním o tom, že snad jednou najdu někoho, s kým bych mohla založit rodinu. Nebo s Thomasem Alfredssonem, který se jen poflakuje, hraje si na gladiátora a představuje si, že je božím darem pro každou ženu? Myslíš, že mu to přináší štěstí? Nebo Ingrid? Vypadá, že žije jen pro svou práci, bydlí v krásném domě uprostřed Göteborgu a nedokáže si udělat dovolenou?
(Larsson,C. Soukromá jatka. Praha: Motto, 2012, str.169-170.)

V pozadí těchto témat se krčí vlastní detektivní román. Více než postup vyšetřování čtenář sleduje problémy, které jsou s ním spojené. Komisařka Bergmanová jich má opravdu hodně. Bojuje především s nedostatkem lidí, citovým vydíráním své matky i následky traumatu způsobeného zraněním. Rozuzlení kriminální zápletky přichází náhle, když už čtenář ani nedoufá, že se na několika posledních stranách může ještě něco podstatného odehrát.

Z tohoto hlediska je kniha Christiny Larsson především román, až sekundárně si zaslouží přízvisko „kriminální“. Přesto obsahuje mnoho zajímavých podnětů, hlavně z hlediska přiblížení života v severských zemích a vztahu jejích obyvatel k cizincům. Rozpor mezi plným pracovním nasazením a přijatelně prožitým soukromým životem je v současné době i u nás stále častěji řešená otázka. Snad čtenáře – kromě kriminální zápletky – potěší i fakt, že rozdíl mezi životem u nás a ve Švédsku není nijak propastný, že máme úplně stejné problémy i starosti.

Knihu Soukromá jatka vydalo nakladatelství Motto

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení