Recenze: Knihy pro dospělé

Za Očistcem nemusíme dvakrát daleko

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
andel

Existence vezdejší je vydatně protkána utrpením, které jako malá dítka tolik nevnímáme, ale čím jsme starší, tím víc jsme vystavováni na milost a nemilost osudu.



knihaK blažené nevědomosti jsou samozřejmě nutné jisté materiální předpoklady, které nás udržují v iluzi, jež zmírňuje dopady reality na naše omezené vnímání. Ego nás chlácholí, že jsme důležití a nic zlého se nám nemůže stát, protože špatné věci se dějí jen těm druhým – a to bezesporu zaslouženě. Setrváváme v bludech a vršíme hřích za hříchem.

A co je to hřích? Porušení přikázání, jejichž základní seznam nalezneme v Mojžíšově desateru. Kéž by tento etický kodex dodržovalo pokud možno co nejvíce lidí. Jenomže naší pomyslnou Biblí se stal mamon, jenž nás chtíčem motivuje k nezřízené hamižnosti, pro niž jsme s to dopustit se nejen krádeže, ale přímo i vraždy.

Naši politici nás svojí zkorumpovaností přesvědčují každodenně o tom, že lhát, podvádět a loupit je nejenom normální, ale především legitimní. Avšak musíte přináležet mezi vyvolené, a tudíž nedotknutelné. Dodržování zákona je určeno pouze pro obyčejné plátce daní, jimž nepřísluší nic víc než držet hubu a krok. Zdravotnictví se samo o sobě stalo nadstandardem, mravnost se rozpustila v pornu anti-sociálních zákroků vlády, která se chová podobně jako klíště. Potentáti zaboří své sosáčky do demokratických voličů a nevytáhnou je z nich, dokud nevysají i tu nejposlednější kapku jejich krve.

Světu dominuje Zlo. Dobro se někam schovalo. Milosrdenství a soucit jsou archaické pojmy. Nyní vévodí taková slova jako ambice a kariéra, a to bez ohledu na to, zdali svým jednáním někomu uškodíme. Jsme krutí a nesmlouvavě tvrdí, protože to po nás vyžaduje systém. Opatřil nás drábem, jemuž se říká konzum. Tomu sekunduje jednak spěch, který nás motivuje pomocí sadistických důtek dobře známých jako stres, a poté strach operující se soustavnou nejistotou, zdali se nám podaří uhradit všechny účty.

V současnosti je neobyčejně snadné skončit na ulici. Modlíme se, proklínáme a souběžně s tím jsme natolik bezcitní, že se o nás dá konstatovat: „Sytý hladovému nevěří“. Nemáme smysl pro problémy druhých, jsme k nim slepí a hluší.

A všechny tyto naše poklesky by měly zůstat bez trestu? Kniha Ráj, peklo a očistec ve středověkých viděních se nás pokusí přesvědčit, že tomu tak rozhodně není. Osobně mi připadá, že do ráje se dostanou jen boháči, zatímco chudák je svým společenským statusem predestinován k tomu, aby skončil v pekle.

Vidění se nám snaží vsugerovat, že se naše negativní jednání neobejde bez odplaty. Na jednu stranu se dá uvažovat o moralitě, která popisem záhrobních hrůz chce docílit polepšení člověka. Pobízí ho ke skromnosti, altruismu, pokoře a lásce. Na druhou stranu nalezneme i srovnání s politickými agitkami z provenience nacismu a komunismu. A vlastně i soudobé despocie kapitálu, jenž třímá v otylých prackách několik málo oligarchů, jež mají tu zpupnou drzost stavět se na roveň samotného Boha.

Dá se totiž konstatovat, že mnohá vidění, často sepsána jakoby přes kopírák, bývala zneužívána k zastrašování, a to kupříkladu za účelem „poctivějšího“ vybírání silou vnuceného desátku od drobných zemědělců pro katolickou církev, která s ideou původního křesťanství má pramálo společného.

Závěrem bych chtěl podotknout, že tato vidění jsou v moderní době mimořádně aktuální a žijící literáti, ale nejen oni, nýbrž i lidé od filmu, by se jimi měli inspirovat k podobně mravoučným počinům, neb pokud se nezjedná v lidských duších náprava ještě za života, nedopadne to jinak než katastrofou utopenou v oceánu krve, jež bude samozřejmě pocházet především z žil nevinných a bezbranných.

Pravil: „Když mě položili do síně toho domu a měli za to, že jsem zemřel, tu u mě stanul jakýsi ctihodný muž v krásném třpytivém plášti. Měl překrásnou tvář a vypadal, že je nadmíru veselý a plný radosti. Z pohledu na něj jsem se velice těšil. Jeho vlasy byly bělostné jako sníh a oblečen byl do jasně červeného šatu, pod nímž měl jiné roucho, bělostnější než sníh. V rukou držel rozevřenou knihu popsanou zlatými písmeny, jejíž dvě třetiny nalevo byly otočené, jedna třetina měla být ještě obrácena.“
(Ráj, peklo a očistec ve středověkých viděních. Přel. J. Engelbrechtová, J. Föster, E. Hladká-Kučernáková, M. Moravová, J. Zachová. Argo: Praha, 2011, s. 96 - 97)

 

Knihu Ráj, peklo a očistec ve středověkých viděních vydalo nakladatelství Argo

Soutěže

Aktuality

  • Magnesia Litera 2019

    Po mimořádném ročníku, který v roce stoletého výročí založení Československa připomněl, jak úzce je česk(oslovensk)á státnost propojena s literaturou a slovesnou kulturou, se ceny Magnesia Litera v osmnáctém roce své existence opět soustřeďují na českou knižní současnost.

    Číst dál...  
  • Pozvánka na Knižní festival v Ostravě

    Milujete knihy, rádi čtete anebo dokonce píšete autorskou tvorbu? Právě pro Vás jsme připravili první ročník Knižního festivalu Ostrava, který se uskuteční ve dnech 1.–3. března 2019 se na Černé louce v Ostravě. 

    Číst dál...  

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení