Recenze: Knihy pro dospělé

Viktoriánská duchařská historka

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
duch

Viktoriánská literatura v naší kultuře stále zanechává výraznou stopu. Nejedná se jen o nepřímé tématické odkazy na Frankensteina a Draculu, ale i o komplexnější návraty do prostředí Anglie devatenáctého století.  Susan Hillová se snaží viktoriánský román vzkřísit ve své knize Žena v černém, a věnuje pozornost každému detailu.



knihaTéma i prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je jako vystřižené z žánru viktoriánských duchařských historek, které byly ve své době tak oblíbené, že podnítili vydání mnoha sbírek. Atributy takové historky jsou jednoznačně dané – záhadné prostředí zahalené mlhou, nejlépe uprostřed blat a vřesovišť, nad kterými se nese zlověstné vytí psa baskervillského, starý opuštěný dům, jenž je cítit zatuchlinou, a jehož stěny jsou neustále vlhké a studené i navzdory sporému teplu, vycházejícímu z krbu. Do takového domu musí přijet hrdina postupně rozplétající nitky vedoucí k podstatě záhady. Záhada je nesmírně důležitý atribut literatury tohoto druhu. Je lhostejné, zda důsledky minulých činů vedou k neblahému postavení potomka jakéhosi slavného rodu, nebo k manifestaci nějaké nadpřirozené síly. Poslední, ale zdaleka ne nepodstatný rys viktoriánského románu či povídky je jazyk. Rozvláčný, velmi popisný, zacházející do nejmenších detailů.

Všechny vyjmenované znaky lze v Ženě v černém nalézt. Hlavní hrdina Kipps, muž s wellsovským jménem a poeovsky slabými nervy, odjíždí vypořádat pozůstalost staré paní Drablowové. Její dům stojí na prapodivném místě mezi bažinami, je přístupný pouze za odlivu po úzké hrázi zvané Devět životů. Pro strašidelnou historku naprosto ideální místo. Zde ho čeká to pověstné rozplétání záhady.

Přesné dodržení pravidel žánru, se kterým se v knize Susan Hillové setkáváme, je na jedné straně vynikající svou srozumitelností a průhledností, na druhé straně nutně zklame čtenáře hledajícího originalitu. Pokud tuto stránku porovnáme s jinou známou autorkou hlásící se k viktoriánskému románu, Sarah Watersovou, vynikne nepůvodnost pojetí Ženy v černém zvláště výrazně.

Susan Hillová se snažila věrně napodobit atmosféru literatury viktoriánské doby i použitým jazykem. Jeho hodnocení však naráží na český překlad. Věty jsou častokrát sestaveny nepříliš šťastným způsobem, někdy jsou použita slova, která v daném kontextu nepůsobí přesvědčivě.

Při očekávání nadcházejícího výletu mi nic nemohlo lépe zvednou náladu než pohled do dutiny vlakového nádraží, která zářila jako vnitřek kovárny.
(Hillová,S. Žena v černém. Praha: Metafora, 2012, str.30.)

Nedokázal jsem v tom klaustrofobně  působícím a podivně dutém starém domě klidně sedět.
(Hillová,S. Žena v černém. Praha: Metafora, 2012, str.69.)

Bez znalosti originálu nedokážu posoudit, zda jsou autorka nebo překladatel posedlí citovanými dutinami i jinými podobně křečovitými výrazy, ale bylo by s podivem, kdyby cenu Somerseta Maughama získala spisovatelka s podobným slovníkem. Žena v černém je klasická anglická duchařská historka v rozsahu delší povídky, ideální pro rychlé, nenáročné čtení. Vzhledem k použití standardních kulis, ve kterých se odehrává, ji není potřeba číst slovo od slova. Některé neobratnosti, vyskytující se v textu, nebudou tak nápadné a čtenář na sebe může nechat působit strašidelnou atmosféru starého domu zahaleného mlhou a starým tajemstvím.


Knihu Žena v černém vydalo nakladatelství Metafora

 

Soutěže

Aktuality

  • Pozvánka na KNIHEX 2019

    V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.

    Číst dál...  
  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení