
Pozvánka na procházku po tragických místech historie
- Recenze
- Vytvořeno 29. 3. 2012 2:00
- Autor: Lenka Martinková

Nejděsivější místa české historie je první kniha od Vladimíra Lišky, která byla vydána tento rok. Jako podtitul má nápis Po stopách tajemných míst s ozvěnou času. Vydejte se na procházku do míst, která pro mnohé znamenala smrt.
Každá z osmnácti kapitol začíná krátkým příběhem, nebo v případě hradu Houska dopisem Karla Hynka Máchy jeho příteli, který se k danému místu vztahuje. To je v Liškových knihách něco nečekaného, obvykle totiž začíná nějakými historickými údaji a zeměpisným popisem lokality, aby si vytvořil půdu pro teorie a výklady pověstí. V Nejděsivějších místech české historie čtenáře přímo vtáhne do děje, během okamžiku je přenese do popisované dějinné epochy a teprve potom se vrátí ke svému běžnému způsobu objasňování dávných, téměř zapomenutých událostí.
Kniha začíná tajemným Obřím hradem, o kterém se dodnes neví, kdo ho postavil, ani k čemu sloužil. Nachází se na nehostinném kopci na Šumavě, a je proto jen malá pravděpodobnost, že by byl skutečně obydlený. Nemohlo jít spíše o nějaký posvátný okrsek? Jak už je Liškovým zvykem, dívá se na tuto otázku ze všech možných úhlů a snaží se najít nějaké vysvětlení. Většinou svůj názor čtenáři nevnucuje. Nabídne ho, ale nechává dostatek prostoru pro vlastní zamyšlení a úvahy.
Vladimír Liška svoje čtenáře provází od pravěku až do doby před šedesáti lety. Poměrně dlouho se zastaví v bitvě na Bílé hoře a u událostí, které se k ní bezprostředně vztahují. Tentokrát vynechá svoje oblíbené vampýry, a tak se člověk nemůže těšit na prohlídku zámku v Českém Krumlově nebo na archeologické nálezy z Čelákovic. Jediný úkaz, který by se dal nazvat jako strašidelný, je zvíkovský rarášek a vyprávění o duchovi lapky, jenž po třicetileté válce obýval Housku. V kapitole o hradu Houska spíše klade důraz na území Přemyslovců a Pšovanů, takže mu na ducha lupiče už nezbývá příliš místa. Toho více rozebírá v jiném svém díle – Magických místech České republiky (Alpress 2011), kde vypráví i svůj záhadný zážitek.
Všechny kapitoly jsou z historického hlediska propracované, jen v té o Špilberku je do nebe volající chyba. Autor se zmiňuje o baronu Františku Trenckovi, který byl na hradě uvězněn. Tvrdí o něm, že jeho mumie dnes láká na hrad turisty. Baronovi ostatky jsou však v kapucínské hrobce řádu menších bratrů kapucínů v Brně a od roku 1872 jsou uloženy v prosklené rakvi.
Kdo by od Nejděsivějších míst české historie čekal příběhy, při kterých bude tuhnout krev v žilách, toho kniha zklame. Příhodnější by byl spíš název nejpohnutější, nejkrvavější nebo něco podobného. Na druhou stanu se čtenář dozví mnoho zajímavostí z lidového vyprávění předávaného z generace na generaci a třeba ho Liška inspiruje k nějakému výletu…
Ukázka z knihy:
Celá svatyně se ponořila do tmy, hrozivé dunění provázelo zhroucené kamenné valy, které se řítily z okolních svahů, obří stély se rozpadaly na kusy. Tehdy srdce svatyně umlklo navždy, zbyla jen podivná změť velkých i menších balvanů, rozsetých po vrcholu kopce. Tajemství si s sebou odnesl poslední člen dávného bratrstva Vyvolených.
Stalo se před více než dvěma a půl tisíciletím.
(Liška, V.: Nejděsivější místa české historie. Praha: XYZ, 2012, s. 13.)
Knihu Nejděsivější místa české historie vydalo nakladatelství XYZ
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...