Recenze: Knihy pro dospělé

Pozvánka na procházku po tragických místech historie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
carodejnice

Nejděsivější místa české historie je první kniha od Vladimíra Lišky, která byla vydána tento rok. Jako podtitul má nápis Po stopách tajemných míst s ozvěnou času. Vydejte se na procházku do míst, která pro mnohé znamenala smrt.



kihaKaždá z osmnácti kapitol začíná krátkým příběhem, nebo v případě hradu Houska dopisem Karla Hynka Máchy jeho příteli, který se k danému místu vztahuje. To je v Liškových knihách něco nečekaného, obvykle totiž začíná nějakými historickými údaji a zeměpisným popisem lokality, aby si vytvořil půdu pro teorie a výklady pověstí. V Nejděsivějších místech české historie čtenáře přímo vtáhne do děje, během okamžiku je přenese do popisované dějinné epochy a teprve potom se vrátí ke svému běžnému způsobu objasňování dávných, téměř zapomenutých událostí.

Kniha začíná tajemným Obřím hradem, o kterém se dodnes neví, kdo ho postavil, ani k čemu sloužil. Nachází se na nehostinném kopci na Šumavě, a je proto jen malá pravděpodobnost, že by byl skutečně obydlený. Nemohlo jít spíše o nějaký posvátný okrsek? Jak už je Liškovým zvykem, dívá se na tuto otázku ze všech možných úhlů a snaží se najít nějaké vysvětlení. Většinou svůj názor čtenáři nevnucuje. Nabídne ho, ale nechává dostatek prostoru pro vlastní zamyšlení a úvahy.

Vladimír Liška svoje čtenáře provází od pravěku až do doby před šedesáti lety. Poměrně dlouho se zastaví v bitvě na Bílé hoře a u událostí, které se k ní bezprostředně vztahují. Tentokrát vynechá svoje oblíbené vampýry, a tak se člověk nemůže těšit na prohlídku zámku v Českém Krumlově nebo na archeologické nálezy z Čelákovic. Jediný úkaz, který by se dal nazvat jako strašidelný, je zvíkovský rarášek a vyprávění o duchovi lapky, jenž po třicetileté válce obýval Housku. V kapitole o hradu Houska spíše klade důraz na území Přemyslovců a Pšovanů, takže mu na ducha lupiče už nezbývá příliš místa. Toho více rozebírá v jiném svém díle – Magických místech České republiky (Alpress 2011), kde vypráví i svůj záhadný zážitek.

Všechny kapitoly jsou z historického hlediska propracované, jen v té o Špilberku je do nebe volající chyba. Autor se zmiňuje o baronu Františku Trenckovi, který byl na hradě uvězněn. Tvrdí o něm, že jeho mumie dnes láká na hrad turisty. Baronovi ostatky jsou však v kapucínské hrobce řádu menších bratrů kapucínů v Brně a od roku 1872 jsou uloženy v prosklené rakvi.

Kdo by od Nejděsivějších míst české historie čekal příběhy, při kterých bude tuhnout krev v žilách, toho kniha zklame. Příhodnější by byl spíš název nejpohnutější, nejkrvavější nebo něco podobného. Na druhou stanu se čtenář dozví mnoho zajímavostí z lidového vyprávění předávaného z generace na generaci a třeba ho Liška inspiruje k nějakému výletu…

Ukázka z knihy:

Celá svatyně se ponořila do tmy, hrozivé dunění provázelo zhroucené kamenné valy, které se řítily z okolních svahů, obří stély se rozpadaly na kusy. Tehdy srdce svatyně umlklo navždy, zbyla jen podivná změť velkých i menších balvanů, rozsetých po vrcholu kopce. Tajemství si s sebou odnesl poslední člen dávného bratrstva Vyvolených.
Stalo se před více než dvěma a půl tisíciletím.
(Liška, V.: Nejděsivější místa české historie. Praha: XYZ, 2012, s. 13.)

Knihu Nejděsivější místa české historie vydalo nakladatelství XYZ

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení