
Nebuď labuť, živote
- Recenze
- Vytvořeno 2. 3. 2012 1:00
- Autor: Hana Moualla

Otevřeme-li knihu Zdeňka Svěráka Nové povídky, vykoukne na nás drobná ilustrace staršího muže se srdcem v okovech. Bojí se, že o srdce přijde, nebo byla jeho dobrota léty obroušena a cítí se neschopen pohybu kupředu? Vhodný úvod do knihy úvah o podstatě ironie vesmíru. Z textu je cítit obrovská pokora, nenucený humor a jakési smíření s tím, co je okolo nás. Psala bych stejně, nebýt nominací na literární ceny a údajů o prodejnosti této knihy? Asi ano. Je málo knih, u kterých si odpočinete, zasmějete se a možná uroníte i pár slz.
Příměr s tvořením dužniny okolo pecky je líbivý, po takové větě skočí každý recenzent. Dobrých myšlenek je v současné literatuře málo. Myslím takových, které si zapíšeme do notýsku a uděláme si u nich značku. Není snadné být jiný a invenční, a současně uspokojit většinového čtenáře. Autor tohle všechno zvládnul a své úvahy o dobru a zlu pro nás zabalil do dárkového balení. Kniha může být jedním z titulů, které nás začnou smiřovat s naším životem tady a teď. Ale třeba je to všechno jinak, Zdeněk Svěrák se mi teď někde za rohem směje a říká si: „Holečku, to jsem ji převezl. Stačilo najít správnou strunu a teď brnkám na její nervy jako virtuos...“.
Fascinují mne dva aspekty – bohatost autorovy slovní zásoby a obratně vystupňované příběhy. Když babička zápasí o svou bonboniéru, jsem u toho regálu s ní a jsem ochotná tvrdit, že bych takové ženě ráda věnovala mnohem víc, než jednu nicotnou čokoládu. Třeba roční permanentku na koláče do vězení, které bych jí nechala doručovat ještě horké.
Je to kniha, která nabádá: „Žijte dnes, dělejte věci s láskou a nezraňujte druhé.“ Někdy můžeme lidem ublížiti i dobře míněnou pravdou – viz příběh lásky z tramvaje. Láska ztrácí kouzlo neplánovaného... Nejvíc mne nadchly příběhy O slušném taxikáři, Ve vlaku, Dubnová povídka a Dvojí vidění. Ale ostatní jsou také báječné. Je to humor, kterému se zasměju i v den, kdy se všechno hroutí.
Dělám si čaj a koukám na usychající třešňový strom. Tak ráda bych dnes byla na břehu řeky Bach Dang, ale jen po příletu ptáka jménem Noc. Stulila bych se do klubíčka na klíně své mámy a kolem by bylo ticho. I to kniha umí. Promlouvá k bloudícím dušičkám. V čem je kniha jiná, než ty ostatní? Naposledy jsem se takhle pobavila nad Trpkými povídkami. A když se směju, všechno se zdá najednou lehčí a snazší.
Příběhy Zdeňka Svěráka jsou jako cynické perly, zabalené do hedvábného papíru. Kdo by je nechtěl číst? Jemnosti i laskavosti mezi lidmi ubylo a čeština na internetových fórech pláče. Knize přeji úspěch, který si oprávněně zaslouží. V záplavě další literatury je to podařený kus.
Knihu Nové povídky vydalo nakladatelství Fragment
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...