Recenze: Knihy pro dospělé

Pošli mi vzpomínky, které chceš pohladit…

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
vzpominky

Do ruky se mi dostala útlá knížka veršů Barbory Vaněčkové. Poezii píše od svých patnácti let, byla textařkou jihočeské rockové skupiny SIMON a v loňském roce vydala svou knižní prvotinu.

 


kniha

Pošli mi vzpomínky
Pošli mi vzpomínky, které chceš pohladit,
až pohladím je, vrátím zpět,
které máš poslat, nevím poradit,
jen ukaž mi, jak vidíš svět.


Pětadvacet básní a pětadvacet fotografií dává dohromady příběh, v němž slovo doplňuje obraz a obraz evokuje slova. Autory fotografií jsou Michal Vaněček a Mirek Firman. Netuším, zda bylo první slovo či obraz, to totiž není podstatné. Daleko důležitější je, že fotografie vám navodí určitý pocit, který zdařilé verše mladé básnířky dokreslují. Nebo je tomu naopak? Vlastně nevím.

Myšlenky
Někdy se ztrácí…
jsou jako v hluboké jámě,
falešní hráči…
s talentem bez úcty k dámě.
Zoufale pátrá…
v očích se leskne zklamání,
úmysl chátrá…
myšlenky zaslouží uznání.


Kdysi na jedné besedě se čtenáři prohlásil před spisovatelkou Milenou Lukešovou jakýsi student, že ho básničky nebaví. Ona mu poradila, ať čte nebásničky. Měla na mysli texty písní. Mnozí přední básníci píšou pro kapely. Z veršů Barbory Vaněčkové také zní hudba, proto bych je zařadila mezi básničky i nebásničky.
V každém případě, chcete-li si odpočinout, snít, přemýšlet nebo jen tak si skládat slůvka k sobě, verše mladé básnířky vám pomohou nastolit správnou atmosféru. Věřte, že tahle útlá knížka, která se vejde do kapsy, kabelky, baťůžku, vám může být dobrým společníkem na cestách – třeba i jenom do práce či školy.

Vločka
Snáší se, je jako závoj bílý
co něžně zahalí ti tvář
jsou jich tisíce, tančí jako víly
a noc temnou promění si v zář.


(Vaněčková B. Pošli mi vzpomínky. Praha: Maxdorf, 2011.)

Knihu Pošli mi vzpomínky vydalo nakladatelství Maxdorf

 

Komentáře   

 
Jana Semelková
0 Ani jsem netušila :-)Jana Semelková 2012-02-10 07:31
Jen na okraj - když jsem o sbírce psala, za okny nebylo po sněhu ani památky - přesto jsem vybrala jako poslední ukázku verše z básně Vločka. Něco mne k tomu vedlo, nutilo, našeptávalo mi... Když dnes mám za okny krajinu pod sněhem a vločky poletují vzduchem, mám pocit, že už tehdy vločky věděly, že přijdou :-)
Přeji všem krásný zimní den. Jana
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Bakalář
+1 RE: Ani jsem netušila :-)Bakalář 2012-02-10 17:46
Zajímalo by mě, kolik je té "básnířce" let. Ale tuším, že opravdovou poezii asi moc nečte, soudě podle těch veršovánek v recenzi...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení