Recenze: Knihy pro dospělé

Co věděl Kant o ptakopyskovi a naopak?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Odpověď na tuto a mnoho dalších neobyčejných otázek nyní najdete v nové knize Umberta Eca s názvem Kant a ptakopysk. V letošním roce ji vydalo nakladatelství Argo.



knihaUmberto Eco je současným typem renesančního muže. Italský profesor se zabývá filozofií, estetikou, sémiologií, literární vědou a je také světoznámým romanopiscem. Styl a srozumitelnost jeho nové práce se pohybuje někde na půl cesty mezi jeho ryze odbornými publikacemi a čtenářsky nejschůdnějšími beletristickými díly.

Soubor šesti esejů napsal Eco během jednoho roku a jejich vznik zdůvodňuje jako splátku dluhu všem, kteří četli jeho Teorii sémiotiky vydanou v 70. letech. Námětem statí se stala témata, kterými se Eco dlouhodobě zabývá, avšak v jejich souvislosti nic nenapsal. Kant a ptakopysk je tak plný doplňujících úvah ke knize Teorie sémiotiky i k aktuálnímu bádání autora. Jednotlivé eseje řeší především otázku interpretace, jazyka, poznání, pravdy, bytí, ikonismu či percepce.

Samotná přítomnost ptakopyska je vysvětlena hned několikrát. Pro čtenáře a příznivce Umberta Eca bude jistě nejzajímavější pojednání o ptakopyskovi v nejdelší kapitole s názvem „Kognitivní typy a jádro obsahu“. Autor na příkladu podivného australského zvířete ukazuje lidskou snahu vše kategorizovat a následný problém s pojmenováním všeho, co takříkajíc škatulkovat nelze. V době, kdy vědci nový druh objevili, totiž nebylo ještě zcela zřejmé, kam ho v rámci zoologie zařadit. Z toho vyvstala i potíž s jeho označením.

Mimo to se ale kniha dotýká širokého spektra dalších témat, které odpovídá i samotnému záběru jejího autora. Ecovi čtenáři se opět dočkají svého. Řeč bude o řadě osobností z oblasti filozofie. Navíc se něco dozvíme o identitě historických památek, o Pasoliniho filmové teorii a svá další tvrzení Eco opře například o kreslené rébusy či bonmoty.

Na konec budu citovat jednoduchou odpověď na otázku v úvodu. Co tedy věděl Kant o ptakopyskovi a jak to bylo naopak? Umberto Eco říká: „S jistým humorem lze říci, že Kant nevěděl o ptakopysku nic, ale ptakopysk by měl vědět něco o Kantovi, aby tak vyřešil vlastní krizi identity.“
(Eco U. Kant a ptakopysk. Praha: Argo, 2011, str. 13)

Z uvedených ukázek je patrné, že k vědeckým a čtenářsky neatraktivním tématům se dá z literárního hlediska přistupovat se zápalem pro věc, smyslem pro humor i vstřícností vlastní právě Umbertu Ecovi. Dále můžete posoudit dle ukázky:

„Faktem zůstává, že když se ptakopysk objeví v Evropě, Kanž už má za sebou všechna svá díla (poslední vydané, Antropologie v pragmatickém ohledu, vyšlo v r. 1798). Když o ptakopysku začne debata, Kant je už ve fázi duševního zatmění; je možné, že někdo se mu o ptakopysku zmínil, ale jsou to je pouhé dohady. Když se nakonec dospěje k závěru, že ptakopysk je savec, který klade vejce, Kant je už osmdesát let po smrti. Máme tedy volnou cestu, abychom uskutečnili náš myšlenkový experiment a rozhodli, co by Kant byl s ptakopyskem udělal.“
(Eco U. Kant a ptakopysk. Praha: Argo, 2011, str. 88)

Knihu Kant a ptakopysk vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení