Sex a násilí na každé stránce

Recenze

Vytvořeno 30. 10. 2011 2:00

Autor: Lenka Martinková

Snad každý zná faraonku Hatšepsut. Některé prameny o ní mluví jako o schopné vládkyni, jiné ji popisují jako intrikánku, ale ještě jsem se nesetkala s románem, který by ji líčil tak zajímavě a otevřeně jako kniha Patricie L. O´Neill s příznačným názvem Faraonka.

Většina historických románů už jenom svým zaměřením autora značně svazuje, není totiž taková šance vymyslet si nové postavy nebo hrdinovi připsat nějaké zásluhy, které mu ve skutečnosti nepatří. Patricia si zvolila zajímavé téma – životní příběh poněkud záhadné faraonky Hatšepsut, jež mnohým odborníkům nedává spát. Historicky známé skutečnosti umně okořenila erotickým nábojem stejně jako krutými boji a obřady. Kolikrát se čtenář až diví, jak něco takového mohla napsat žena.

Když se občas O´Neill rozhodne na scéně představit novou smyšlenou postavu, jde na to velice obratně. Tak vysoce postavená osoba, jako byla ve své době Hatšepsut, se určitě nespokojila s jedinou služebnou. A protože sluhové a otroci  většinou skončili  jako bezejmenný doprovod v pánově hrobce, proč by některou z nich nemohla být otrokyně uváděná v románu?

Kniha je zároveň ideálním průvodcem náboženstvím starého Egypta. Faraon se jako ztělesněný bůh musel účastnit velkého množství obřadů, za nimiž bylo nutné cestovat jak po Dolním, tak Horním Egyptě. Díky detailním popisům se čtenář dostane i do nejutajenějších svatyní, ve kterých se odehrávaly obřady navždy skryté obyčejným smrtelníkům. Také v těchto částech se dá autorce věřit – vždyť celý svůj literární počin konzultovala s odborníky zabývajícími se staroegyptskou říší.

Autorka obdivuhodným způsobem vyvažuje jednotlivé aspekty života vládce rozsáhlého území – neustálé boje s okolními národy, touhu zplodit následníka trůnu a dobře zastupovat boha Hora – i obyčejné lidské vlastnosti, jako soucit a předsudky. Leckdy se neštítí popisovat nelidské způsoby poprav válečných zajatců, vraždy a kruté dvorské intriky. Může být Hatšepsut natolik silná, aby se vyrovnala svému otci a zvládla veškeré nástrahy, připravené přívrženci jejího nevlastního bratra a manžela Tutanchamona II.?

O´Neill v románu představuje snad všechny povahy. Od alkoholika Tuta, kterého si má Hatšepsut vzít za manžela, po zamilovaného starého mládence a budoucího faraončina milence. Kolikrát si člověk při čtení říká, že ve svém nejbližším okolí má obětavého, ale přitom tvrdohlavého správce Senenmuta, přísného Nešiho, který je vždy připraven chránit svojí paní, nebo chůvy ochotné kdykoli přispěchat na pomoc dobrou radou. A někdy dokonce v Hatšepsut čtenářka pozná sama sebe.

Každá z postav má svoje (mnohdy odsuzované) sexuální libůstky, takže se v knize setkávají něžný a chápavý milenec se sadistickým manželem a celý příběh je protkán drobnými milostnými aférkami, které snad každý ve svém životě někdy řešil. Faraonka si tak často klade známou otázku: a co tomu řeknou statní?

Faraonka je jeden z mála historických románů pro dospělé psaných v ich-formě. Rozhodně není dobrý nápad dát ho do rukou dětem do patnácti let, a to nejen kvůli popisům erotických hrátek, kterým se Patricia O´Neill nijak nevyhýbá, ale také scénám, při kterých tuhne krev v žilách i starším čtenářům.

Ukázka z knihy:

Sklonil se ke mně. Náš polibek byl naléhavý, rozdmýchaný týdny odříkání. Přejela jsem dlaněmi po jeho štíhlém, svalnatém trupu, on mě objal paží kolem boku a přitiskl mě k sobě. (…) Otevřela jsem ústa, ale Senenmut náš polibek ukončil.
Svěsil hlavu. „Měl bych mít víc rozum. Jsi ještě tak mladá…“ zašeptal chraptivě se rty těsně vedle mého ucha. „Hatšepsut, chápeš, jak je to nebezpečné?“
„Jistěže ano. Patřím Amonovi.“
Vklouzl dlaněmi pod mou tuniku a zamručel: ,,Ne, ještě mu nepatříš.“
(O´Neill, Patricia L.: Faraonka. Frýdek-Místek: Alpress 2011, s. 99.)

Knihu Faraonka vydalo nakladatelství Alpress