Recenze: Knihy pro dospělé

Krása země českému čtenáři představuje neznámé albánské pověsti a pohádky

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Krása země, tak zní název knihy, kterou v roce 2009 pro české čtenáře vydalo nakladatelství Argo a která prvoplánově čerpá z  albánského folkloru. Všechny albánské pohádky a pověsti zahrnuté v tomto souboru se přitom objevují v českém překladu vůbec poprvé. Proto stojí určitě zato se s nimi blíže seznámit, a nahlédnout tak pod pokličku pozoruhodných albánských příběhů.



knihaV souboru Krása země nalezneme české překlady albánských pohádek a pověstí pocházející z různých pramenů – jsou tedy různého zpracování a stáří. Kolektiv autorů v čele s Hanou Tomkovou poukazuje na to, že se pohádky a pověsti snažili ponechat více či méně ve znění, v jakém byly podávány lidovými vypravěči. Při překladu pověstí ovšem měli ztíženou úlohu – pro pověsti totiž byly použity původní veršované podklady, a tak museli květnatou a obraznou albánskou poezii převést v rámci českého překladu do úspornější prózy.

Pověsti obsažené v souboru jsou tedy původně veršované junácké písně nebo balady, které lidový pěvec zpíval monotónní melodií a doprovázel se přitom na jednoduchý jedno- či dvoustrunný hudební nástroj podobný loutně.

Podobně jako v českých pohádkách, tak i v těch albánských vítězí dobro nad zlem. V souboru Krása země se však lze mezi řádky dočíst, že nad zlem je možné vyhrát také chytrostí a šikovnou lstí. Naleznete zde tak často postavy, které svou chytrostí vynikají nad ostatní, díky čemuž mohou ostatní přechytračit, a dosáhnout tak svého cíle – například bohatství, lásky ženy nebo svobody. Nevidíte zde náhodou paralelu s Chytrou horákyní Boženy Němcové?

Jak jinak, albánské pohádky mají leccos společného s pohádkami evropskými. Například pohádka s názvem Krása země, uvedená v souboru, se až na pár maličkostí (takřka na chlup) podobná naší české Zlatovlásce. V albánském folkloru si však nelze nevšimnout ani tureckého vlivu, který se silně promítl do námětu pohádek a pověstí i do postav v nich vystupujících.

Nemyslete si – albánské pohádky a pověsti obsažené v souboru Krása země nejsou primárně určeny dětem. Některé z nich jsou totiž příliš brutální, často zde naleznete odplatu typu „oko za oko, zub za zub“, ale i nepřiměřenou mstu. Právě vlastnosti jako zlo a krutost v albánských pohádkách ztělesňují především postavy bezvousých mužů.

S kým se můžete v albánských pohádkách dále setkat? Vystupují zde králové a královny, princové a princezny, vezírové, boháči i chuďasové, moudré a laskavé babičky, ale i zlé stařeny, čarodějové a čarodějnice, chytří Nastradinové, tři bratři, z nichž nejmladší bývá nejúspěšněji, hadi a koně, kteří se proměňují v lidské bytosti, nebo i vychytralé lišky, které na svou lstivost často doplácejí.

Pro albánské pohádky specifickou postavou je Krása země, což je krásná žena, jež je ve většině případů dobrotivá a nadaná kouzelnou mocí. Čtenář zde narazí také na horské víly „zany“ či dobrodějné víly „ory“. Zvláštní úlohu v albánských pohádkách hrají holohlaví muži, jejichž vada byla způsobena prašivinou. Ti jsou považováni za chytré až vychytralé lidi, kteří si umějí se vším poradit.

Začíst se do pozoruhodného souboru albánských pohádek a pověstí Krása země vám rozhodně doporučuji. Prostřednictvím neobvyklých příběhů, ke kterým neměl do vydání této knihy český čtenář takřka žádný přístup, se budete moci blíže seznámit s albánským folklorem. Zda jeho kouzlu podlehnete, bude záležet už pouze na vás.

Knihu Krása země vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Pozvánka na KNIHEX 2019

    V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.

    Číst dál...  
  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení