
Amy Amy Amy, potetovaná dívka s nezapomenutelným hlasem
- Recenze
- Vytvořeno 4. 10. 2011 2:00
- Autor: Petra Šmejdová

První biografii londýnské zpěvačky Amy Winehouse u nás vydalo nakladatelství Jota již v roce 2008, kdy slavil úspěch její největší hit Rehab. Kniha s názvem Amy Amy Amy: Amy Winehouseová na vrcholu slávy a na pokraji zoufalství zůstává přesto dodnes velmi aktuální. Popisuje zrod neobvyklého talentu, který producenti našli v obyčejné židovské dívce na severu Londýna.
Autor knihy Nick Johnstone začíná vyprávění obvyklou sondou do dětství a prostředí, kde budoucí zpěvačka vyrůstala. Dozvíme se zajímavosti o její rodině, přístupu k židovství i o školách, které navštěvovala. Přesto může výčet inspirací z ulic severního Londýna po několika stranách celkem unavit. Celý příběh se odvíjí velmi pozvolna, a proto nemusí zezačátku kniha splňovat představy všech čtenářů.
Zdá se, že všímavému autorovi neunikl snad žádný aspekt života Amy Winehouse. Podrobně se rozepisuje o prvních návštěvách nahrávacích studií, produkční spolupráci a prvních singlech. V této části se čtenář může cítit zahlcen jmény umělců a producentů. S ohledem na Johnstoneovu novinářskou minulost se není čemu divit, ale pro tyto účely by se kniha bez několika velmi podobných údajů obešla. Fanoušci britské zpěvačky se vytoužených informací dočkají až v části věnované psaní písní a inspiračním zdrojům.
Pro hudební nadšence je přeci jen zajímavější fakt, že Amy Winehouse své první album Frank vytvořila po a vlastně i díky rozchodu s přítelem. Většina písní je věnována vztahu s muži. Kapitola s rozborem jednotlivých hitů je velice přínosná z pohledu posluchače, který si při čtení knihy může klidně pustit i album Frank. Lépe tak porozumí obsahu, celkovému kontextu písně i samotné zpěvačce. Zajímavé je také autorovo přirovnávání jednotlivých hudebních prvků a poloh Amyina hlasu ke známým jazzovým zpěvačkám a melodiím. Tyto informace mohou být velmi cenné pro posluchače, kteří si chtějí rozšířit hudební rozhledy.
Stejně jako v reálném světe i zde po albu následuje kapitola věnovaná turné. Nick Johnstone vytvořil s přesností detektiva výčet všech klubů a barů, kde se zpěvačka zastavila. Zde se z biografie opět stává spíše sbírka statistických údajů. Ke každému místu navíc přidává komentář týkající se úspěchu konkrétního koncertu. Není tajemství, že zpěvačka měla velice kladný vztah k alkoholu a drogám. Tyto látky se čas od času podepsaly na jejím uměleckém výkonu. Jak se ovšem autor dostává ke konci turné, začíná se jeho popis jednotlivých vystoupení a všech zpěvaččiných krachů na jevišti podobat spíše bulvárnímu sdělení. Čtenáře brzy přestane bavit číst jen o tom, který večer byla Amy Winehouse zdrogovaná a opilá.
Přestože jsou tyto výhrady způsobeny hlavně životním stylem drobné Londýňanky, čekala bych od biografie větší uměleckou reflexi a prostor vyhrazený například jejím největším hudebním vzorům. Dá se předpokládat, že komu se líbila hudba tzv. nového jazzu Amy Winehouse, mohla by se mu líbit i hudba jejích předchůdkyň, ke kterým patřila Eta James nebo Billie Hollyday. Až vyjdou další životopisné knihy o populární zpěvačce s nezaměnitelným černošským hlasem a vlasy smotanými do vosího úlu, budeme je moci srovnat s touto prvotinou. Přesto se dá s jistotou tvrdit, že každý čtenář s duší hudebního nadšence si zde najde své – bulvární i ryze umělecké souvislosti.
Ukázka z knihy:
Otevřené a upřímné psaní reflektující vlastní zkušenosti bylo pro Amy zcela přirozené. Její zpovědní skládání – inspirované bezpochyby dobou dospívání, kdy její matka často poslouchala klasické zpěváky a skladatele odhalující duši – Jamese Tailora a Carole Kingovou – dokonale zapadalo do kulturní krajiny vyznačené souřadnicemi Oprah Winfreyová/Sex ve městě/Prozac nation. Písně, které upřímně promlouvaly o méně příjemných aspektech romantických vztahů a netvářily se, že jsou něco více než trpké milostné skladby. Prostě devatenáctiletá žena, čerstvá členka klubu zlomených srdcí, která ukazuje hlubiny své duše a zjišťuje, že se cítí lépe, když se vyzpovídá ze soukromých bolestí prostřednictvím výborných písní.
Knihu Amy, Amy, Amy vydalo nakladatelství Jota
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...