
Kacířská kniha
- Recenze
- Vytvořeno 9. 10. 2011 2:00
- Autor: Lenka Martinková

Název románu od Huga N. Gerstla Písař nezní nijak závadně a jeho podtitul Román o jediné ženě na papežském stolci probouzí zvědavost.
Román začíná celkem obstojně. Martin se po smrti otce vydává do Londýna, kde se seznámí s mladičkou Joan. Zatím všechno odpovídá tomu, že se příběh odehrál v 9. století. Joan si přeje být vzdělaná, ale je jenom dívka a jako taková nemá žádnu šanci ve světě mužů. V hlavě se jí proto zrodí ďábelský plán.
V rodné Anglii se už nemá co nového dozvědět, a tak se v převleku za muže vydává studovat na pevninu, kam ji doprovází jej přítel Martin. A právě začátkem Joaniny cesty po Evropě se kvalita příběhu zhoršuje...
Gerstl si zvolil dobré téma – příběh jediné ženy-papežky je zajímavý a láká mnoho autorů, ale možná to pro něj jakožto pro amerického autora bylo o něco těžší. Na jeho psaní je poznat, že přesně nezná dějiny 9. století v Evropě. Pak mu nic nebrání v tom, aby hrdinové v Uhrách jedli zeleninu, která u nás byla známá až po objevení Ameriky. Stejně tak bohatí měšťané žijí v mnohapatrových kamenných domech, které si v té době nemohl dovolit ani vládnoucí kníže.
I když přehlédnu tyto do očí bijící chyby, hned je nahradí jiné nedostatky. Možná je originální psát historický román v ich formě, ale vzhledem k tomu, že jde o příběh papežky a ne vypravěče Martina, byla by mnohem lepší er forma, a to zvláště v okamžiku, kdy se přátelé musí rozdělit. Autor je pak svázán svojí volbou a život Joan může popisovat jen podle toho, co vyprávěla po svém návratu.
Když se řekne historický román, většina čtenářů si představí, že se autor skutečně bude zabývat osudy předem vybrané historické (ať fiktivní, nebo skutečné) osoby. Gerstl toto očekávání bohužel zklamal. Román je na pomezí cestopisu, obsáhlé literatury faktu a zmiňovaného historického románu. Tím autor své dílo mnohdy zbytečně prodlužuje, místo aby se věnoval příběhu jediné ženy na papežském stolci.
Potěšující věcí je, že se autor nevyhýbá popisům značně erotických scén, a to ať jde o papežku, nebo obyčejnou vesničanku. Z historie je sice známé, že „papež“ Jan VIII. porodil při jakémsi procesí, ale nikdo neví, jak celá aféra dopadla, přesto je Gerstlovo vysvětlení značně kacířské a neuctivé vůči církvi. Na druhou stranu je nutné uznat, že tyto scény děj okoření a rozpohybují.
Většina vyprávění o papažce Janě končí v okamžiku, kdy při procesí porodí. Podle některých pramenů mohla být na místě i s dítětem popravena, ale rozhodně se na tyto zprávy nedá spolehnout. Po téhle události mizí a v dnešních soupisech papežů o ní není jediná zmínka. Připomínkou zůstala zvláštní stolička, na které se ještě v 15. století zkoumalo, je-li papež skutečně muž. I tady Gerstl přichází s novou myšlenkou: co by to bylo za román, kdyby hrdinka nepřežila?! Proto je mnohem lepší ji spolu s dítětem schovat na pěkném romantickém místě…
Ukázka z knihy:
Chvíli jsme ještě s Joan pili na ten zázrak, který nám Bůh přichystal.
Nakonec se mi podařilo říct to, nač jsme oba mysleli. „Tak jsme tady, daleko od světa i od všeho ostatního. Co uděláme se zbytkem našich životů?“
„Ach, Martine, přestáli jsme toho spolu tolik! Jsme staří a jsme přátelé. Buďme… staří přátelé!“
A tak to bylo a je.
(Hugo N. Gerstl: Písař. Praha: Motto 2011, s. 449.)
Knihu Písař vydalo nakladatelství Motto
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...