Recenze: Knihy pro dospělé

Jak křehká je lidská převaha nad přírodou?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

„Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“ (Wyndham, John. Den trifidů. Praha: Mladá fronta 1977.)



knihaKdybychom chtěli vytvořit síň slávy úvodních vět, tato by v ní bezesporu zaujímala čestné místo. John Beynon Harris, mnohem známější jako John Wyndham, již touto větou uvádí čtenáře svého mistrovského počinu Den trifidů do nejistoty a napětí, z něhož ho nepropustí až do samého konce svého slavného sci-fi románu, vydaného poprvé v roce 1951.

Děj románu se odehrává v době krátce po druhé světové válce. Lidstvo sice dosáhlo míru, ale ten, jak všichni dobře víme, je křehký. Státy dbají na to, aby byly připraveny na další konflikt a aby to byly právě ony, kdo ho ukončí, třebaže ho nezačaly. Tak se tedy stává, že na oběžnou dráhu jsou vypouštěny družice nesoucí všechno od jaderných zbraní až po smrtící viry.
Po světě se také rozšiřuje prapodivný druh rostliny s výjimečnými schopnostmi, pro něž se brzy vytvoří název trifid. I přes její nejasný původ a neoddiskutovatelnou nebezpečnost začne být hojně vysazována, neboť lidé objeví její potenciál při průmyslovém zpracování. Na začátek konce je zaděláno.

A právě v tomto světě se jednoho dne probouzí pacient jedné londýnské nemocnice, biolog a expert na trifidy, William Masen. Záhy zjistí že minulé noci nepropásl jen neuvěřitelnou podívanou na záhadný meteorický roj, ale také konec světa tak, jak ho znal. Většina lidí totiž právě oné noci, kdy pozorovala podivné zelené úkazy na obloze, přišla o zrak. Je nepochybné, že taková situace, kdy lidem nezbývá než bezmocně tápat po ulicích velkoměst, s sebou přinese zmatek a paniku a rezolutní ukončení životního stylu, na nějž byli zvyklí. A aby přizpůsobení se novým podmínkám nebylo tak snadné a aby ran nebylo málo, na území, která donedávna drželi lidé pevně ve svých rukou, začnou pronikat trifidové, hlásící se o svůj lot masa. Boj za budoucnost lidské rasy může začít.

Příběh se odehrává v ponuré atmosféře hroutící se civilizace. Čtenář spolu s hlavním hrdinou vnímá opuštěnost měst, beznaděj tápajících lidí, bortění hodnot, obavy, naděje i nejistotu. A právě nejistota je tím hlavním, co se knihou prolíná od začátku až do konce. Hrdina si velice dobře uvědomuje, že v životě je vše pomíjivé a na konci světa to platí dvojnásob, proto si nikdy nemůže být ničím jistý.

Den trifidů
zaujme jak milovníky akce, tak fanoušky mezilidských vztahů a rozvoje postav. Jednu chvíli se spolu s hrdinou můžeme prodírat davem, jindy zas sledujeme tok jeho úvah o dalším vývoji lidstva, o tom, co na lidi čeká v brzké i vzdálené budoucnosti. Autor se věnuje jak zevrubným popisům upadající scenérie, nad níž opět přebírá vládu nemilosrdná příroda, tak úvahám mnohdy až filosofického rázu.

Dilema hrdinů nás uvrhne do etických úvah o otázkách morálky. Jak se puritánská anglická společnost vyrovná se ztrátou tradičních hodnot? Dovede se jich zříci pro vyšší dobro, nebo se jich bude držet i nadále? Jaký společenský řád se má vytvořit, když ten stávající již není možný? A jaká v něm má být role ženy? Může se nadále udržet vize naivní dámy z předměstí, rozvíjející se zejména v padesátých letech? Pozorný čtenář zde vypozoruje lehkou reakci na rozvíjející se druhou vlnu  feminismu, avšak nakousnuty jsou i další problémy aktuální v době vydání románu, jako například  problém studené války či rozvoj technologií.

A právě tato syntéza akce a filozofie z knihy dělá vynikající volbu zejména pro vyzrálé čtenáře, kteří se rádi nad knihou zamyslí. Zejména jim poutavý způsob vyprávění nedovolí knihu odložit dříve, než dočtou na samý konec příběhu dokonale nastavujícího zrcadlo samotné lidské přirozenosti.

Kniha Den trifidů byla v České republice vydána několikrát, poprvé ji vydalo nakladatelství Mladá fronta.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení