Děsivá monstra a jiné světy v povídkách Martina Friedricha

Recenze

Vytvořeno 11. 9. 2011 2:00

Autor: Jana Semelková

Sedmdesátý druhý svazek edice Pevnost Mrtví & neklidní je povídkový. Osm povídek s velmi zajímavými zápletkami a mnohdy neočekávanými závěry nás zavede do podivných světů, za tajemnými bytostmi a absurdními hrdiny. Jednotlivé příběhy nám představují různé světy, ale jedno mají společné – jsou napsány velice realisticky. Přestože rozum nad mnoha popisovanými událostmi zůstává stát a vy víte – logicky –, že to možné není, autor vás svým velmi čtivým stylem a dobrou fabulací přesvědčí, že to možné je, že se to stát doopravdy mohlo. Ano, Martin Friedrich je velmi zručný vypravěč, jen v závěru povídek mám někdy pocit, že už ho téma moc nebere a rychle je uzavírá, aby se mohl pustit do nového nápadu.

Mrtví & neklidní je osm příběhů z osmi různých míst. V první povídce Pražská brána si čteme v deníku dr. Stanislava Koubka, který se ztratil ve Spojených státech amerických kdesi v lesích v západní části státu Massachusetts. Co v těchto místech hledal a vlastně proč se do Ameriky vydal, osvětlují jeho deníkové zápisky. Největší záhadou je, že podivné chování dr. Koubka nastalo asi rok a půl před jeho zmizením, kdy do Prahy na fakultu zavítal podivný profesor Jeremy Fletcher…

Druhý příběh Zkurvenej byznys je z rodu detektivních. Soukromé očko Jaroslav Jeremiáš se svou Suzuki se nechá najmout společností zabývající se prodejem porna, aby vypátral vše o nové skupině, která postupně začala ovládat Prahu. Vzhledem k tomu, v jaké oblasti znepřátelené strany podnikaly, si užil detektiv zajímavé chvilky s ještě zajímavějšími objekty. Jen ty konce už nebyly tak laskavé…

Případ sborového sběratelství nabízí netradiční pohled na hledače ztracených věcí. Tento člověk vnímá ztracené věci a jejich minulost se mu promítá před očima jako film. Je jasné, že na své cestě za ztracenou kytarou narazí na jiný svět, svět, v němž se setká se sběrateli emocí, jejichž burza je víc než povedená a inspirující…

Další povídka – Operace Nyarlathotep – je sice z Prahy padesátých let, ale z úplně jiného města, než jak je my známe. Podle představ autora 2. světová válka dopadla trošku jinak a z Prahy se stalo rozdělené město, v kterém obratně operují Němci s Rusy. Poklidné soužití tajných jednotek policie naruší podivná úmrtí – dokáže je vyřešit povolaný německý komisař Hackel, nebo i on padne do tenat podivné společnosti?

Muž, který sbíral Leniny je příběhem mladého muže, který si chtěl přivydělat prodejem bysty někdejšího velkého bolševického vůdce, jenže při transakci se sám stane exponátem šíleného sběratele.

Šestá povídka – Na druhém břehu knihovny – je snad nejfantastičtější ze všech, i když... Proč nevěřit, že ve spánku žijeme druhý život, ve kterém se nám líbí mnohem víc, než v tom v uvozovkách skutečném? Proč se nestát hlídačem nevydaných námětů a posléze jejich lupičem? Mně by se taková činnost rozhodně líbila. Ale nic není jen příjemné, takže konec není jen pozitivní – i když jak se to vezme…

Sedmý příběh nás zavede na hřbitov mezi mrtvoly a jmenuje se Lucie už tady nepracuje. K mrtvolám a na místo posledního odpočinku se vrátíme i v poslední povídce Pojídání, která je vyvrcholením sbírky. Při jejím čtení mi běhal mráz po zádech a některé uvěřitelné události bych opravdu zažít nechtěla…

Suma sumarum: osm příběhů, každý na realistickém základě, přesto odehrávající se v jiné dimenzi. V každém najdete zrnko současnosti, v každém je střepina tajuplného a ve všech se lidé setkávají s podivnými situacemi, které by v reálném světě neočekávaly, které však přijdou samozřejmě a uvěřitelně. Mrtví & neklidní nás děsí, straší, zlobí, ale hlavně baví. Možná nás i přinutí k zamyšlení, zda se nám některé naše činnosti nemohou jednou vrátit – nečekaně a v podobě, která by se nám ani za mák nemusela líbit.

Knihu Mrtví & neklidní vydalo nakladatelství Epocha