Recenze: Knihy pro dospělé

Povídky do kapsy od Petra Šabacha

1 1 1 1 1 (1 hlas)
vyrez

Šabachova prvotina z roku 1986 nese název Jak potopit Austrálii. Jedná se o sbírku povídek, které byly původně vydány časopisecky a později knižně. Dílo je rozděleno do dvou celků. První z nich s názvem Šakalí léta nenechá nikoho na pochybách, že by se s tímto názvem alespoň jednou nesetkal.



knihaV tomto oddíle je šest povídek, které jsou založeny především na vzpomínkách z autorových dětských let. Druhá část, která nijak na první povídkovou nenavazuje, nese název Infarktové etudy. V těchto devíti povídkách jsou hrdinové dospělejší a méně rozjaření. Problémy a nezdary hlavní hrdinové řeší většinou netradičním způsobem. Můžeme si všimnout, že Infarktové etudy tvoří jakoby opak k Šakalím létům. Tvoří tak vzájemné protiklady – Šakalí léta mají děj a spád, oproti Infarktovým etudám, u nichž jsou povídky takovými střípky ze života, bez ohromující zápletky, zato milejší.

Ne vždy se mohou Šabachovy povídky jevit zcela humorné. Například v povídce Tisíc a jedna noc (Šakalí léta) se zloděj, pod prvotním záměrem vykrást cizí byt, setkává s malou holčičkou, kterou doma nechali rodiče samotnou. Původní záměr se mění ve vyjednávání s touto nečekanou obyvatelkou bytu. Prozradí ho holčička? Zloděj je na pochybách, proto svolí k domluvě, při níž se zavazuje k předčítání pohádek, a to na tisíc a jednu noc. Příběh může vyvolat pousmání, ale může vyvolat i otázky. Holčičce snad nikdo nečte pohádky, když musela tímto způsobem požádat zloděje? A právě v takovýchto dalších podobných příbězích (Balada štědrovečerní, Jak potopit Austrálii ad.) nacházíme Šabachův osobitý humor.

Ústřední povídka Šakalí léta evokuje společenskou situaci 50. let. Hlavní hrdina Bejby představuje jakousi vzpouru proti konvencím. Konzervativní „starousedlíky“ zde naopak zastupují rodiče, kteří se brání možnostem vidět věci jinak, než byli doposud zvyklí: „Říkali jsme mu Bejby. Málokdo z nás tenkrát jenom tušil, co to přibližně znamená, ale líbilo se nám to. Proti nám byl Bejby v předstihu. Bejby – zní to dobře. Bejby byl idol, byl postrach a miláček zároveň. Byl to psanec a dobrodruh, a lidi jako já ho prostě museli přijmout za vzor. (…) Těch pár ubožáků, kteří ho nenáviděli, by člověk, kterej umí do tří, stihnul spočítat. Když ovšem neberu v úvahu naše rodiče. Pro ně byl Bejby zlá noční můra. Kazil jim děti, kazil jim plány, představoval pro ně krajní nebezpečí.“ (Šabach, P. Jak potopit Austrálii. Praha: Paseka 2005, s. 44.) V předešlé ukázce si všimněme i dynamického, ale úsporného pojmenování skutečnosti. Děj je líčen jasně a zřetelně s nadsázkou.

Povídka Drak (Infarktové etudy) patří také mezi smutnější příběhy. Má rozvinutější děj. Vypráví o vztahu otce (vypravěč příběhu) se synem. Syn po rozvodu rodičů žije u své matky a jeho otec ho chodí navštěvovat. Jednoho dne si otec usmyslí postavit se synem draka. Na cestu za synem se ale posilní alkoholem. Při tvoření draka se synem vede debatu o jeho matce a o složitých vztazích mezi nimi. Syn mu začíná vyčítat, že je z otce troska a že je cvok, kterému to nemyslí. Otec svého syna chce za toto osočení potrestat, ale zjišťuje, že na to nemá sílu: „Chtěl jsem mu vrazit facku, ale cejtil jsem se ukrutně slabej. Slabej, poníženej a pitomej. Nohy mě brněly z toho vypitýho rumu a jazyk se mi málem nevohejbal.“ (Šabach, P. Jak potopit Austrálii. Op. cit., s. 126.) V příběhu je nejsilnější motiv rozporu dvou generací – syna a otce. Tento příběh už nemá jednoduchou zápletku, slouží spíše k zamyšlení a překvapí netradičním koncem

Mnoho námětů Šabachových povídek je čerpána ze skutečnosti a další z nich jsou vymyšleny. Jednotliví hrdinové jsou popsáni bez psychologických detailů a hlubokých myšlenek. Svým jazykovým stylem – spisovnost střídána hovorovými prvky (jeden ze znaků postmodernismu) – Petr Šabach oslovuje nynější generaci a ovlivňuje i mnoho mladých literárních a filmových tvůrců. Jak potopit Austrálii je zajímavě pojatý povídkový soubor, který potěší Šabachovy stoupence, ale i ty, kteří jej ještě nečetli.

Knihu Jak potopit Austrálii vydalo nakladatelství Paseka

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení