Recenze: Knihy pro dospělé

Evoluce samohany lidského nitra

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Seventeen a Sexuální bytosti jsou dvě rané novely japonského autora ověnčeného vůbec nejprestižnější Nobelovou cenou za literaturu pro rok 1994 Kenzaburó Óeho. Pro obě je příznačná hluboká duševní rozpolcenost jejich hlavních protagonistů.



knihaSvým způsobem jsou to díla radikální, jimž dominují psychické úchylky, jež však pramení právě z bezradnosti člověka, a to jak ve vztahu k sobě, tak ke svému okolí. Hrdinům chybí záchytný bod, s nímž by se identifikovali a který by jim poskytl smysl života. Nebo alespoň udal směr cesty vedoucí k jeho nalezení.

Pro Seventeena je charakteristická dravá brutalita, s jakou je napsán. Je ovšem nutné chápat, že autor ho takto pojal úmyslně a s nebývalou nadsázkou a smyslem pro černý humor, který však nemusí každý pochopit.
V době svého vydání vzbudil obrovskou dávku nevole a veřejného pohoršení, neboť určujícím motivem je tehdy silně tabuizovaná masturbace. K té se ostatně přistupuje pokrytecky v próze dodnes. Nemíním tím ani tak evropskou literaturu nebo tu zámořskou, nýbrž českou – ušlápnutou a vesměs sázející na jistotu maloměšťackého vkusu, jenž si potrpí na sentimentalitu vydatně kombinovanou s pseudointelektuální pózou. Předstíraje tak, že onanie, sraní, ani chcaní de facto neexistují a k údělu člověka na planetě Zemi jaksi nepatří.

Oé je bezesporu nadčasový autor. Obě novely se svým vydáním datují do první poloviny šedesátých let 20. století. Ale témata, která si zvolil k vylíčení, jsou věčná a potýká se s nimi každý z nás – a to dennodenně.

Jde o samotu a vykořeněnost. Odcizujeme se sami sobě i svým bližním. Vzájemná tolerance klesá k bodu mrazu, a pokud se potkáme s dobrým člověkem, můžeme to brát jako zázrak. Všeho se zmocňuje strach a nejistota a snad téměř nikdo – přirozeně vyjma bohatých – nevidí svoji budoucnost nikterak růžově.
Kniha se stává luxusním zbožím, chudý nedosáhne na zdravotní péči, nezaměstnaný, ocejchovaný neoprávněným stigmatem flákače, je v nejširší možné míře zbavován jakékoli sociální jistoty, jež by mu umožnila návrat zpět do normálního života.
Nahlížíme jeden na druhého skrze prsty. Bují v nás chorobná nedůvěra a paranoidní ostražitost. Klima soudobého světa čím dál víc připomíná psychózu, která nám představuje jeho falešné pojetí, zkresluje a deformuje naše vnímání a v řadě neposlední nás požírá a přetváří v nehumánní kreatury.
Ideální podhoubí pro vzrůst fanatismu, rozšíření deviace a expanzi celospolečenské psychopatie.

Takový je Seventeen. Nalézá potěšení ve svém chtíčem nabobtnalém falu a souběžně s tím rozvíjí ultranacionalismus svého nitra. V zajetí tohoto zavrženíhodného dogmatu páchá násilí a těší ho to. Libuje si v pachu krve a bolesti způsobené všem, kteří smýšlejí jinak než on.

Sexuální bytosti
, jak z názvu logicky vysvítá, jsou pak především o promiskuitní sexualitě, společně s níž jde ruku v ruce krize identity labilního homosexuála J., který se nakonec uchyluje k vysoce perverznímu exhibicionismu.
V metru se zmocňuje pevných zadečků středoškolaček, o něž se otírá svým zbytnělým šulinem, přičemž ony propukají v pláč. Jsou strnulé jako kamenné sochy a v zoufalství nevědí, co si počít. Očití svědci němě přihlíží a ani se nesnaží předstírat, že nic nevidí.

V obou novelách Oé výrazně předstihl svoji dobu. Jeho styl vyprávění je strohý, dynamický a věcný.

Zakoupení této knihy, která je zceluje, vás jistě nezklame. Nejedná se však o čtení pro každého. Slabší nátury by popisované drastické scény nemusely rozdýchat.

Dost se mi tehdy ulevilo. Rád se dívám na ztopořený úd, ale penisy dospělých mužů s odhaleným, temně rudým žaludem se mi nelíbí. Ani dětské pindíky, ty jsou jak nezralá zelenina. Mám rád, když je žalud penisu při erekci pěkně přetažen předkožkou jako v měkkém svetru, a dá se jí tak pohodlně masturbovat. Předkožkový maz se v návalu horkosti rozpustí a slouží jako lubrikant. Takový penis mám rád a tak funguje taky ten můj.
(Óe K. Seventeen. Sexuální bytosti. Přel. M. Weber. Plus: Praha, 2011, s. 10.)

Knihu Seventeen. Sexuální bytosti vydalo nakladatelství Plus

 

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení