Nech slova za dveřmi
- Recenze
- Vytvořeno 30. 7. 2010 2:00
- Autor: Hana Veselá
I když Jiří Orten zemřel velmi mladý, zanechal po sobě bohaté dílo, ke kterému se čtenáři s láskou a obdivem neustále vrací. Dokazuje to také už opakované vydání krátkého výboru z jeho díla s názvem Nech slova za dveřmi. Malá knížečka doplněná ilustracemi Alexandry Švolíkové vyšla poprvé v nakladatelství Dokořán v roce 2003 a následně ještě o čtyři roky později.
Jiří Orten, básník, redaktor a literární kritik, zemřel při nešťastné náhodě ještě na začátku války roku 1941 ve svých 22 letech. Bohužel z toho důvodu nemůžeme v básníkově díle studovat velký vývoj jeho literární tvorby a proměny stylu jako u jiných básníků, tím víc se však jeho styl stává jedinečným a do popředí se dostávají ještě více jeho typické rysy.
Člověk, který teprve stojí na prvních stupních dospělosti, si zároveň ještě uchovává určitou dětskou naivitu a přímost vidění okolního světa. Ortenův básnický jazyk proto není utěšující a zmírňující tvrdost světa a jeho citů, ale je pro něj příznačná jasnost, přímost a hluboká niternost, jakou dokáže prožívat jen mládí právě objevující svět, první lásku, první naději, ale také první zklamání a první beznaději. Celkově ovšem jeho básním nechybí ani melodičnost a harmonie.
V Ortenově básnické tvorbě se setkáváme s obdivem a láskou k věcem kolem, které jsou postupně vystřídány zklamáním a hořkostí, patrných zejména pak v jeho básních poznamenaných nešťastnou a neopětovanou láskou. Kontrastem těchto dvou stránek vzniká tvorba plná dramatického napětí a síly prožitku.
Námi představovaný výbor obsahuje především básně s milostnou tématikou, ale můžeme zde najít i další typické básnické téma: smrt. Básně mají silně osobní a pravdivou stránku svědčící o hloubce této mladé lidské duše.
Ukázka:
Co jsme
Co jsme, než útěk z něhy kata?
Co jsme, než studna vrchovatá?
Ó, slyšte kuropění děsu!
Vichřice duje do partesů,
převrací písně na ruby.
Finále hudby záhuby.
Trubači vstali. Trubači!
Otvor dechu se otáčí –
a mlčí! To je ryzí trest.
Mlčí životu na počest.
Hřejte si slova v letních básních.
Čas nečeká Čas roste na sníh.
Co jsme, než sněhu věčný pád?
Co jsme, než zmrzlý vodopád?
Sbírku Nech slova za dveřmi vydalo nakladatelství Dokořán
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...