
Luciano De Crescenzo vypráví příběh o Trójské válce a nejkrásnější ženě světa
- Recenze
- Vytvořeno 6. 5. 2010 2:00
- Autor: Hana Veselá

Po Příbězích lstivého Odyssea pro dnešní čtenáře vydalo nakladatelství Dokořán další z titulů současného italského spisovatele Luciana De Crescenza Heleno, Heleno, má lásko, který vychází opět z námětu jednoho Homérova slavného eposu, tentokrát Illiady. V nakladatelství je to tak v řadě už pátá vydaná kniha tohoto autora. Román o boji, zlobě, pomstě, ale také o lásce. A vy můžete jen hádat, kolika mužům dokázala slavná Helena zamotat hlavu.
Luciano De Crescenzo se po převyprávění slavného desetiletého putování válečného Odyssea pustil do převyprávění druhého Homérova eposu. Stejně jako Homérův epos i tento novodobý román zastihuje události posledního roku boje mezi Trójany a Řeky. De Crescenzo samozřejmě zachovává zároveň homérovskou tradici. Často se k Homérovi obrací a odvolává se na něj, nebo z něj cituje určitou pasáž. Zároveň však ono staré a všeobecně známé podává svým novým a nevšedním způsobem.
Hraje si s mýty, vypráví je, ale zároveň domýšlí to, jak by se to doopravdy mohlo odehrát nikoli ve světě hrdinů, ale ve světě obyčejných lidí. Charakteristika hlavních postav je založena právě na těchto samých předpokladech a odkrývá obyčejné lidské slabosti, lži, ignoranci a vypočítavost u jinak v naší mysli dokonalých hrdinů. A jak je to s bohy? Skoro to vypadá, že jsou na tom ještě hůř.
Co bychom však autorovi mohli rozhodně vytknout, je jeho přehánění a časté sklouzávání až k vulgárnosti. Pak také zabíhání do klišé a červené knihovny, která se moc s válkou neslučuje. Pokud se takto přibližuje dnešnímu současnému čtenáři, dostaneme pocit nostalgie a nepochopení pro tento povrchní svět, kde autor, aby zaujal dostatek čtenářů, nesmí ve své knize zapomenout na kýč. Celkově se tak kniha čte lehce a snadno a nemůžeme jí zapřít její pozitivum pro čtenáře, který se tak poučí o mytologickém světě starověké řecké civilizace.
Příběh začíná plavbou a připlutím teprve šestnáctiletého kluka Leonta k Tróji, kde se už nespočet let odehrávala bitva kvůli té nejkrásnější ženě, Heleně. Jeho cílem není ani tolik bojovat, protože je natolik mladý a není v boji dostatečně vycvičen, aby mohl vůbec sám přežít jeden jediný den. Připlouvá k Tróji, aby našel svého snad mrtvého, snad ztraceného otce Neopula. Postupně se setkáváme s největšími hrdiny na obou stranách, Odysseem, Achilleem, Menelaem, Patroklem a dalšími, s historií celého sporu, také s bohy, kteří se přidali buď na tu nebo na onu stranu. Samozřejmě také s Helenou a Paridem, o kterých se dovídáme, že se vlastně nesnášeli a nebýt Afroditiných kouzel, dávno by už spolu ani nebyli. De Crescenzo samozřejmě neopomněl ani nejznámější scénu s dřevěným koněm a vypálením Tróje. I mladý Leontes potká překrásnou dívku Hekto, zamiluje se a myslí si, že snad to byla Helena a nebo že to byl jenom záhadný přízrak, jak ho varovali. A najde nakonec svého otce nebo ne? Tak na všechny tyhle otázky vám odpoví až tento mytologický román.
Ukázka:
Na řeckých bozích se mi líbí, mohu-li to tak říct, tahle jejich „pozemskost“. Nejenže nejsou všemocní a vševědoucí jako božstva jiných náboženství, ale trpí, užívají si, křičí a zlobí se, jako by se účastnili domovní schůze. V jistém smyslu se bohové klasické mytologie příliš neliší od světců z mého dětství, k nimiž jsem se obvykle obracel, když jsem žil v Neapoli. Svatý Januarius, který má v den zázraku zpoždění, a věřící mu proto spílají, anebo svatý Antonín, bijící svatého Januaria jen za to, že si spletl den zázraku, jsou v jistém smyslu přímými potomky Homérových bohů – jsou prchliví, ale také přívětiví, mocní, ale i lidští. (str. 77–78)
Knihu Heleno, Heleno, má lásko vydalo nakladatelství Dokořán
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...