Recenze: Knihy pro dospělé

Pomsta hadů

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
had

Pomsta hadů, tak zní název v našich končinách pozoruhodné knihy, která českému čtenáři přibližuje mýty tchajwanských domorodců. Jednotlivé mytologické příběhy obsažené v knize z čínských záznamů vybral a přeložil Petr Janda. Vydání Pomsty hadů navíc podpořilo Mezinárodní sinologické centrum Ťiang  Ťing-kuovy nadace při Karlově univerzitě.



knihaPetr Janda v úvodu knihy poukazuje na to, že se Tchaj-wan po druhé světové válce vrátil zpátky do čínského područí. Od devadesátých let dvacátého století však v souvislosti s demokratizací tchajwanské společnosti i celosvětovou vlnou zájmu o malá etnika postupně došlo k emancipaci původních domorodých obyvatel. 

Poté, co vládu země převzali politici inklinující k osamostatnění Tchaj-wanu, došlo k vládní podpoře specifických tchajwanských kulturních tradic. Díky tomu se tak v posledních dvaceti letech mohly na Tchaj-wanu znovuoživit polozapomenuté zvyky a tradice.

Také kniha Pomsta hadů se snaží čtenáře přesvědčit o tom, že domorodé kmeny na Tchaj-wanu mají bohatou orální tradici, za kterou se rozhodně nemusejí stydět. Představovaná kniha je tedy jakýmsi průřezem jejich pestrých mytologických příběhů.

Petr Janda (a kolektiv) v ní uvádí zejména příběhy tchajwanského kmene Tsou pocházejícího z vesnice Tche-fu-jie, dále využil bohatého materiálu nasbíraného místními i zahraničními etnology.

Mytologické příběhy obsažené v knize Pomsta hadů jsou nejrůznějšího rázu. Jde třeba o základní mýty týkající se vzniku země či původu člověka, další se snaží o vysvětlení nejrůznějších přírodních úkazů, jako je zemětřesení nebo potopa. V knize se rovněž setkáte s mytologickými příběhy o smrti, posmrtném životě či zmrtvýchvstání, ale také o lásce nebo mileneckém spojení dvou lidí.

Jednotlivé příběhy tchajwanských domorodců se od sebe liší také rozsahem. Některé v knize zabírají dvě strany, jiné naopak pět řádků. Pro českého čtenáře je navíc celkem obtížné, vzhledem k odlišnosti kultur, v tchajwanských příbězích na první přečtení nalézt ponaučení nebo pointu.

O hadím vzoru na oděvu

Před dávnými časy se jedna žena vydala pracovat na pole. Uviděla tam překrásného hada, a protože se jí nesmírně líbil, zapamatovala si vzor na jeho těle a doma ho pak vetkala do látky. Její dcera chtěla jednoho dne utkat látku s podobným vzorem, pochytala tedy spoustu malých hádků. Jejich matka je hledala a doplazila se do domu, nicméně dívka jí nechtěla mladé vrátit. Matka se rozzuřila, uštkla dívku a celou její rodinu. Jeden z hádků se zranil, nevrátil se s matkou do bakeyaran, ale zůstal v parabana, kde se mu narodila spousta potomků.

(Janda, Petr (překl.). Pomsta hadů. Argo: Praha 2010, s. 56.)

V mytologických příbězích tchajwanských domorodců se odráží z generace na generaci předávané zkušenosti a znalosti o okolním světě. Na českého čtenáře tak může kniha Pomsta hadů působit exoticky. Sáhnout by po ní měli rozhodně také ti, kteří se zajímají o východní kultury a chtějí nahlédnout pod pokličku prastarých tradic a zvyků tchajwanských domorodých obyvatel.

Knihu Pomsta hadů vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení