Pomsta hadů
- Recenze
- Vytvořeno 10. 7. 2011 2:00
- Autor: Alena Klimková
Pomsta hadů, tak zní název v našich končinách pozoruhodné knihy, která českému čtenáři přibližuje mýty tchajwanských domorodců. Jednotlivé mytologické příběhy obsažené v knize z čínských záznamů vybral a přeložil Petr Janda. Vydání Pomsty hadů navíc podpořilo Mezinárodní sinologické centrum Ťiang Ťing-kuovy nadace při Karlově univerzitě.
Petr Janda v úvodu knihy poukazuje na to, že se Tchaj-wan po druhé světové válce vrátil zpátky do čínského područí. Od devadesátých let dvacátého století však v souvislosti s demokratizací tchajwanské společnosti i celosvětovou vlnou zájmu o malá etnika postupně došlo k emancipaci původních domorodých obyvatel.
Poté, co vládu země převzali politici inklinující k osamostatnění Tchaj-wanu, došlo k vládní podpoře specifických tchajwanských kulturních tradic. Díky tomu se tak v posledních dvaceti letech mohly na Tchaj-wanu znovuoživit polozapomenuté zvyky a tradice.
Také kniha Pomsta hadů se snaží čtenáře přesvědčit o tom, že domorodé kmeny na Tchaj-wanu mají bohatou orální tradici, za kterou se rozhodně nemusejí stydět. Představovaná kniha je tedy jakýmsi průřezem jejich pestrých mytologických příběhů.
Petr Janda (a kolektiv) v ní uvádí zejména příběhy tchajwanského kmene Tsou pocházejícího z vesnice Tche-fu-jie, dále využil bohatého materiálu nasbíraného místními i zahraničními etnology.
Mytologické příběhy obsažené v knize Pomsta hadů jsou nejrůznějšího rázu. Jde třeba o základní mýty týkající se vzniku země či původu člověka, další se snaží o vysvětlení nejrůznějších přírodních úkazů, jako je zemětřesení nebo potopa. V knize se rovněž setkáte s mytologickými příběhy o smrti, posmrtném životě či zmrtvýchvstání, ale také o lásce nebo mileneckém spojení dvou lidí.
Jednotlivé příběhy tchajwanských domorodců se od sebe liší také rozsahem. Některé v knize zabírají dvě strany, jiné naopak pět řádků. Pro českého čtenáře je navíc celkem obtížné, vzhledem k odlišnosti kultur, v tchajwanských příbězích na první přečtení nalézt ponaučení nebo pointu.
O hadím vzoru na oděvu
Před dávnými časy se jedna žena vydala pracovat na pole. Uviděla tam překrásného hada, a protože se jí nesmírně líbil, zapamatovala si vzor na jeho těle a doma ho pak vetkala do látky. Její dcera chtěla jednoho dne utkat látku s podobným vzorem, pochytala tedy spoustu malých hádků. Jejich matka je hledala a doplazila se do domu, nicméně dívka jí nechtěla mladé vrátit. Matka se rozzuřila, uštkla dívku a celou její rodinu. Jeden z hádků se zranil, nevrátil se s matkou do bakeyaran, ale zůstal v parabana, kde se mu narodila spousta potomků.
(Janda, Petr (překl.). Pomsta hadů. Argo: Praha 2010, s. 56.)
V mytologických příbězích tchajwanských domorodců se odráží z generace na generaci předávané zkušenosti a znalosti o okolním světě. Na českého čtenáře tak může kniha Pomsta hadů působit exoticky. Sáhnout by po ní měli rozhodně také ti, kteří se zajímají o východní kultury a chtějí nahlédnout pod pokličku prastarých tradic a zvyků tchajwanských domorodých obyvatel.
Knihu Pomsta hadů vydalo nakladatelství Argo
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...