Kriminalita brutality
- Recenze
- Vytvořeno 13. 8. 2010 2:00
- Autor: Petr Měrka
Kurt Vonnegut jr. byl bezesporu génius s velkým vypravěčským talentem a kouzelným osobitým stylem. A vlastně díky svému dílu mezi námi i nadále přetrvává.
Dožil se úctyhodného věku a skonal způsobem, který podtrhuje ironizující tón jeho knih. Spadl ze schodů a podlehl těžkému poranění mozku.
Ústředním tématem četných Vonnegutových knih je traumatizující zážitek z druhé světové války, kdy přežil bombardování Drážďan. Toto téma nejvíce zužitkoval ve svém slavném a též zfilmovaném titulu Jatka č. 5. Mísí se zde několik žánrů dohromady, které se plynule prostupují, a to i včetně postavy autora samotného, kvůli čemuž bývá řazen mezi autory tzv. postmoderní.
Do světa literatury vstoupil Mechanickým pianem vydaným roku 1952. Ale již před tímto datem publikoval časopisecky.
Příběh knihy Kriminálník je vyprávěn ich formou. Pro Vonneguta je příznačný černý, téměř až šibeniční humor. Samozřejmě u něj neschází ani cynismus. Ale jak praví jeden z největších aforistů a bonmotistů historie Oscar Wilde: „Cynismus je umění vidět věci takové, jaké jsou, a ne takové, jaké by být měly.“
Čehož se valná většina lidí nedrží, a proto jsou pokrytečtí. Libují si v bahně přetvářek a mentální zaostalosti. Své průměrnosti vzdali hold gigantickým sousoším Hanby a Sebeponížení.
Vonnegut je bezesporu ryzím humanistou a v každé jeho knize se setkáme s apelem na sociální soucítění mezi lidmi, jehož je jinak samozřejmě nedostatek v míře větší než hojné. Zloději a vrazi vládnou tomuto světu. Všichni jsme nenasytní egomaniaci, kterým schází kritická zpětná vazba.
Kriminálník samotný nás svým prologem provádí stručnými dějinami počátků socialistického dělnického hnutí v Americe. Zavádí nás až do období těsně před začátkem století 20., které vrcholí otřesnou scénou bezdůvodného masakru, jenž se odehrál v Clevelandu roku 1894, kde při poklidné demonstraci na Boží hod došlo k velkým a zhola bezdůvodným obětem na životech, a to včetně těch dětských.
Postava vypravěče nás seznamuje s celým průběhem svého dokonale zpackaného života. Děj počíná a končí ve vězení. Atmosféra je skličující, silně melancholická, až depresivní. Vonnegut nám představuje lidskou malost. Předestírá nám střet ideálů mládí s běžnou životní praxí odporného a nemilosrdného systému, jehož konstrukce je silně byrokratická a nemá smysl pro člověka, který je jen číslem a počítá se s ním pouze do doby, kdy je schopen platit daně.
Lidé, kteří nemají peníze, přestávají být lidmi. Jsou jen lůzou, co by měla být vehnaná do koncentráku a později eliminovaná plynem. Nejlépe pak osvědčeným a nechvalně proslulým Cyklonem B.
V průběhu knihy se vynoří svérázná postava bezdomovkyně, která ve svých obrovských botech nosí vlastnická práva k nezměrně rozsáhlé korporaci RAMJAC, jež v sobě zahrnuje bohatství nevídané výše. Je šílená, paranoidní a zanícená komunistka. Tato paní je pořád na útěku. Bojí se o své ruce. Se svými podřízenými se stýká pouze formou dopisů či řídkých telefonátů. A svoji existenci a pravost příkazů stvrzuje právě otisky prstů. Takže její chorobný strach není zase až tak příliš neopodstatněný.
Nicméně hrdina knihy Walter F. Starbuck se nám presentuje jako nalomený charakter semletý dějinami a událostmi svého osobního života, které nemohl ovlivnit. Kvůli aféře Watergate se dostává poprvé a ne naposledy za mříže.
Vonnegutovo vyprávění je velice lidské a společensky angažované. Nepostrádá ani jistou meditativní rozjímavost. Vonnegut je opravdovým mistrem psaného slova. Z jeho textů na vás čiší obrovská dávka inteligence, která vás osvěží a spontánně přinutí k přemýšlení.
Ke konci knihy Kriminálník nás oblaží zázrak v podobě splněného amerického snu, ale to by nebyl Vonnegut, aby ponechal prostor jednoduchému happyendu jako takovému.
Tak mi tedy pomalu a trpělivě – a velice zdráhavě – vysvětlil, že v místech, kde bývala restaurace, je dnes kino, jež se specializuje na filmy, které se zabývají zobrazováním mužské homosexuální lásky, a že jejich vyvrcholení bez výjimky spočívá v tom, že jeden z herců vráží sevřenou pěst do zadku jiného herce.
Zůstal jsem jako opařený. V životě by mě nenapadlo, že první dodatek Ústavy Spojených států amerických a úchvatná technologie filmové kamery se mohou spojit do podoby tak ukrutné ohavnosti.
(Vonnegut jr., K. Kriminálník. Přel. L. Šenkyřík. Argo: Praha, 2010, s. 118)
Knihu Kriminálník vydalo nakladatelství Argo
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál... -
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Peklo protireformace
To si určitě ráda poslechnu. -
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Dobrý den Elen, i když je příběh primárně určen jiné věkové kategorii, tak já si užívám každý díl ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Označení vedlejších přízvuků je závislé na tom, v jakém typu textů/přepisů je potřebujete ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Jak se označují vedlejší přízvuky? -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji za informaci, knihu jsem si objednala, moc ráda si ji přečtu a napíši recenzi. Mějte ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, jen jsem se chtěl připomenout s novou knihou. Kniha NEBYLOVÉ už vyšla. Bude mi ... -
Ukázka z knihy: Kletba krve
Pro mě tato kniha není ale někomu se líbit může. Například název mi moc k názvu nesedí ale možná je to ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...