John Steinbeck vypráví o bohu
- Recenze
- Vytvořeno 22. 5. 2010 2:00
- Autor: Hana Veselá
V krátkém románu vydaném poprvé roku 1933 Steinbeck čtenářům vypráví o přírodě a sepětí člověka s ní, o pohanských zvyklostech a o víře v různých podobách, ale hlavně o životě člověka až živočišně spjatého se zemí, což patří mimochodem k častému Steinbeckovu tématu. A o kterém z Steinbeckových románu mluvíme? Jedná se o jeho v řadě druhý román Neznámému bohu.
Už jméno hlavní postavy Josefa předpovídá biblickou či náboženskou tématiku. Josef Wayne je muž silného charakteru, díky kterému se mu dostává postupem času hlavní postavení v rodině. Pro přiblížení můžeme uvést popis Ramy, manželky jeho bratra Tomáše: „Nevím, jestli se na světě rodí lidi, co vůbec jako by nepatřili k člověčenstvu, nebo jestli některý člověk je tak lidský, že všichni ostatní proti němu vypadají jen zdánlivě jako skuteční lidi. Možná, že občas žije na zemi nějaký bohočlověk. Josef v sobě má sílu, že si nejde vůbec představit, aby jí mohlo něco otřást, má v sobě klid jako samy hory, a jeho cítění je zrovna tak prudké a žhavé a stravující jako blesk, a pokud můžu vidět nebo poznat, i zrovna tak neovládané rozumem. Až někdy budeš sama, bez něj, zkus o něm přemýšlet, a pak pochopíš, jak to myslím. Jeho postava ti naroste do obrovské velikosti, až převýší i hory. Ale že by umřel Josef, to si nedovedeš představit. Je věčný. Jeho otec umřel, ale nebyla to smrt.“ Rty se jí bezmocně pohybovaly, jak hledala slova. Pak vykřikla, skoro bolestně: „Povídám ti, ten člověk není člověk, leda by byl celé lidstvo dohromady – všechna síla, odolnost a odedávná moudrost i omylnost všech lidí, a taky všechny jejich radosti a bolesti, které se navzájem vyvažují a ruší, ale přesto zůstávají v tom celku obsažené. Tohle všechno je on, pokladnice, která přechovává kousíček duše každého člověka, a víc než to, on je symbol duše celého živého i neživého světa.“ (str. 120) Josef je jakýsi snad nadčlověk a jako kněz Angelo si sám uvědomí, že silou svého charakteru by dokázal vést lidi a snad se stát i dalším novým Kristem.
Těsně před smrtí svého otce se Josef rozhodne jít na Západ, aby si tam založil farmu. Když se pak doví smutnou zprávu o smrti svého otce, cítí se osamocen a přenese svůj smutek na strom, o kterém si myslí, že se do něj uchýlila otcova duše, aby na něj mohl dohlížet. Začne se stromem mluvit, radit se, pečovat o něj a dokonce mu dává i oběti. Po krátké době se za ním přistěhují i jeho zbylí bratři a společně vedou velkou usedlost s nemalým úspěchem. Josef si po čase najde i ženu, Elizu, mladou učitelku, která se jako jedna z mála dokáže přiblížit a snad i pochopit jeho duši. „Josef stál pod schody, díval se nahoru a čekal, až se Eliza zase objeví. Pocítil touhu otevřít se jí celý, aby si mohla prohlédnout, co se v jeho bytosti skrývá, aby viděla i to, o čem sám ani neví, že to v něm je.“ (str. 78–79) Snad symbolicky je další jiná žena, Rama, osobou, která jej dokáže pochopit, která si všimne jeho péče o strom a o níž se dovídáme, že jej miluje. Všechny postavy a čtenář s nimi se však k Josefově duši jen zdánlivě přibližují, protože autor jako by jen chodí okolo něj a pozoruje ho, ale skryté tajemství musíme číst mezi řádky.
Šťastné období však následují ničivé rány: smrt jednoho z bratrů Bena, Elizina nešťastná smrt, odchod Burtona a jeho zaviněním i smrt stromu, nakonec pak období sucha, kdy všichni kromě Josefa opouštějí farmu. Josef se rozhodne zůstat, a opět zde vidíme jeden z četných prvků spojení člověka s přírodou, protože nemůže opustit zemi, která trpí a je nemocná. Má-li kniha happy end, je těžké jednoznačně zodpovědět a nechám to na posouzení každému z čtenářů zvlášť.
Steinbeck mistrně vkládá do románu náboženské prvky s jakýmsi mystickým nádechem, protože mnohé události se až neskutečně podobají starým rituálům a praktikám. V těchto rituálech se pak projevuje pevný a živočišný vztah mezi člověkem a zemí. Na druhé straně se setkáváme i s vyhraněnou pobožností Josefova bratra Burtona, který bratrovo chování odsuzuje jako rouhání. I když román obsahuje spoustu skoro až technických pasáží ohledně farmaření a krav, v celkové četbě to nijak nepřekáží a po několika stránkách se čtenář lehce nechá strhnout dějem a hlavně Josefovým silným charakterem, sepětím s půdou a tajemstvím. Některé události mají bohužel nádech předvídatelnosti, jako například Elizina nešťastná smrt. No ale otevřete knihu a uvidíte sami.
Román Neznámému bohu vydalo nakladatelství Alpress
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...