Recenze: Knihy pro dospělé

Jak jsem čekala na Kojota

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
pes

Po řadě známých titulů převedených do audio verze přichází vydavatelství Tympanum s nevšední kombinací hudby a experimentální povídky současného kanadského autora. Audio nahrávku najdete pod názvem Čekání na Kojota. CD obsahuje čtrnáct písniček české skupiny Botafogo a povídku Thomase Kinga O Kojotovi, jak šla na západ.



knihaThomas King (1943) je nekonvenční kanadský autor s indiánskými předky kmene Čerokíjů. V jeho tvorbě se mísí tradice lidového vyprávění s postupy současné literatury. Thomas King je zároveň romanopiscem, editorem, učitelem na univerzitě i  angažovaným členem politické strany. Některé netradiční techniky použité v jeho příbězích odhalí i nezasvěcený čtenář či posluchač. Těžší už ale bude rozpoznat, co je čirá Kingova fantazie a inovace příběhu a co je původní indiánské vyprávění.

V roli vypravěče se představí Josef Somr a jako Kojota uslyšíte Jiřího Lábuse. Skvělé spojení dvou herců a jejich hlasů dodává příběhu na bizarnosti. Na posluchače čeká řada překvapení. Thomas King si vyhrál po formální i obsahové stránce. Tuto povídku jinak naleznete ve sbírce Dobrej příběh tohleto z roku 1993.

Setkání vypravěče a Kojota se točí kolem vyprávění příběhů, které se zastaví u legendy o tom, kde se na světě vzali indiáni. Vypravěč zdůrazňuje, že na světě tehdy ještě vůbec nic nebylo – jen Kojot. Jenže jak je Kojot na světě sám, udělá při nejbližší příležitosti Chybu, která ho začne pronásledovat. Snaží se jí zbavit různými způsoby, a tak raději skočí do vody. V jezeře potká čtyři kachny, které se musely samy stvořit, když se k tomu Kojot neměl sám. I tady ho ale zanedlouho Chyba dostihne a chce být Kojotovi stále na blízku. Mezi tím se příběh opět stočí ke kachnám, které snesou vejce. V tuto chvíli by se mohlo zdát, že vypravěč směřuje k závěru o původu indiánů. Jenže to není tak jednoduché. Kachny se sice snaží snést vejce s indiány, ale nedaří se jim to. Když už kolem pobíhá spousta malých kachniček, dojde jim, že možná těmi indiány budou ony. Ze čtyř kachen z jezera se nakonec stanou dva indiáni a dvě indiánky. 

V přiložené brožuře s jednotlivými texty písní skupiny Botafogo se dočtete také několik základních informací o kultuře kanadských indiánů. Odhalíte důležitost postavy Kojota a jeho význam pro danou oblast. Kojot je totiž zhmotnění mytické postavy Šprýmaře, který není dobrý ani zlý, není muž ani žena. Stejně jako v tomto příběhu má úlohu stvořit ostatní věci na zemi, zároveň ale chybuje. Na ostatní líčí pasti, do kterých se sám chytá.

„… a netrvá to dlouho. Možná dva dny, možná rok a Kojot naučí tu díru v zadku zpívat tu svou písničku, uzdravovací písničku. A tak ta díra v zadku zpívá uzdravovací písničku a Kojot se pomalu začíná cejtit líp a už si nepřipadá tak placatej. Smrdí to tam čím dál hůř, ale Kojotovi už je dobře.“

Pro čtenáře zvyklé na klasický tok vyprávění a neznalé vzdálené kanadské kultury bude tato povídka zpočátku možná těžko stravitelná a pochopitelná. Nehledejte v tom nic složitého. Audio nahrávka obsahuje užitečné informace a postřehy, které vám pomohou proniknout do tradic cizí kultury. Zároveň poznáte experiment současného autora, který ve svých dílech odráží čerokíjské mýty a legendy. Myslím, že po této stránce je audiokniha Čekání na Kojota velice povedená a pro posluchače tím víc atraktivní.

Audioknihu Čekání na Kojota přináší vydavatelství Tympanum

 

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení